reqinův blog na Blog.cz

Talíř vepřo-knedlo-zela!

Ptáme se: Co TO je? Jídlo, řekl by někdo. Oho!

S takovým se vůbec nebudeme bavit! Socha?

Možná. Ale to směšně popisné spojení významu a tvaru… Ještě tak koncept, vzhledem k nedůvěře v trvalost materiálů.

Stejně ale-podbízivost převládá, tož honem k literatuře. Ovšem že ne k připomínce hladomoru či Švejka, nýbrž Danta a jeho Pekla v kruhovém uspořádání. Leč… opět ta otrocká závislost na fyzicky určujícím prostoru. Pomozte si pohledem hudebníka. Vepřo-knedlo-zelo obsahuje pro hudbu zásadní předpoklad - nezní totiž! Kdo by snad v dualitě vepřo-knedlo-zelo hledal analogii sonátové formy, nemá v muzice co dělat. Ve skutečnosti jsou všechny tři "subjekty" nositeli adoptivního ticha a každý z nich je vlastně i úplně nezávislým modem s nekonečnou vztažností. Čím přísnější budou pravidla, tím dříve zažijeme oslepivý pocit svobody! Hurá… Ale? Jako bychom se stále pohybovali "uvnitř". A tak, chceme-li vepřo-knedlo-zelo poznat a v tom smyslu i vyjádřit, musíme se od něj distancovat. Ostatně, opravdový malíř to vyjádří tancem, sochař filmem, spisovatel zpěvem či skokem o tyči… A nekoná-li někdo vůbec, je vlastně vším. Ovšem s podmínkou pečlivé dokumentace. Jen tak lze v dnešním odborně uměleckém či akademickém humanitním světě dojít vážnosti… Ale teď už opravdu sorry - spěchám pro grant.