Duben 2008

Veselé okénko podruhé: Mesiáš znovu zasahuje aneb Ratlíkovo ňafání

24. dubna 2008 v 23:57 | reuin & jeden zakomplexovaný "spasitel"
Vladimír Franz zřejmě leží Janu Dvorskému a.k.a. Parsifalu Imanuelovi pořádně v žaludku. Tentokrát na něj samozvaný spasitel poštěkává z hlubin své ilegality nepřímo, prostřednictvím Vladimírovy přítelkyně Idy Saudkové, jíž nazývá velkou hlupačkou, zakuklenou sprosťačkou, a "fotografkou" (v úvozovkách), jejíž fotky jsou trapné kýče. Podle Dvorského je I.S. manželkou nabubřelého žabáka Doc. Prof. PhDr. RSDr. Ing. Vladimíra Franze, CSc. DrSc., umělecká práce všeho druhu, která se bere, jako všichni citově retardovaní lidé, nesmírně vážně, takže je bžunda ji poslouchat.
Komentovat nějak vzteklé výmětky pana Dvorského vůči lidem, o nichž nic neví a s nimiž se v životě nesetkal, či dokonce s nimi polemizovat, je zhola zbytečné; ovádi zkrátka bzučí a otravují i když jim vykládáte Platóna. Takže jen k faktům: Ida Saudková není vdaná, a Prof. Vladimír Franz je doktorem práv oprávněným užívat titul JUDr. (je příznačné, že se tento do výše citovaného - komického? - výčtu nedostal).
Závěrem panu Dvorskému doporučuji aby si po večerech omýval přirození vlahou vodou a již tradičně mu přeji brzké uzdravení.:-)))
Odkaz na příslušné Dvorského (toaletní) listy: http://www.imanuel.eu/dl_28.html

Návrat po čtvrtstoletí podruhé aneb Amatéři nestárnou

24. dubna 2008 v 22:33 | Jana Soprová a Zuzana Malá
Na kulturním portálu Scéna.cz byl publikován následující příspěvek:
Amatéři nestárnou! Na scénu se vrací Divadlo Kytka
Kdysi poměrně významný soubor pražské amatérské divadelní scény Divadlo Kytka se navrací na scénu s obnovenými premiérami dvou inscenací ze svého repertoáru v jednom večeru. V úterý 29. dubna se tak bude konat ve Strašnickém divadle představení dvou zpěvoher "Opera ještě nezemřela" a "Tajemný listonoš". Autory inscenace jsou Jan Kosek (scénář a texty písní) a Vladimír Franz (veškerá hudba). Režie se ujal mladý režisér, Petr Chmela.

Renesanční osobnost hudebního skladatele, výtvarného umělce, pedagoga a dramatika Vladimíra Franze je v uměleckém světě nejen velmi známá, ale i značně ceněná. Jan Kosek, který vyučuje na Katedře politologie a sociologie Právnické fakulty v Praze, má za sebou, kromě autorství několika divadelních her, řady básní a beletristických textů i dvě knihy z oboru sociální psychologie. Jedním z dalších protagonistů je i Jiří Srstka, ředitel Dilia, bývalý ředitel Národního divadla, taktéž pedagog a v neposlední řadě dramatik.

Divadlo Kytka se generačně řadí mezi amatérská a poloprofesionální divadla působící na konci sedmdesátých a počátku osmdesátých let jako Sklep, Vizita, divadla Pražské pětky a jiné. Svým repertoárem a divadelním náhledem se však zcela odlišovalo a vymykalo právě tím, že se přiklánělo ke klasičtějším formám.

Jak došlo k tomuto počinu, který následuje po téměř třiceti letech, které uplynuly od premiéry obou představení? Jan Kosek k tomu uvádí: "Všem, kdo se tenkrát v roce 1980 chopili těchto někdy více, někdy méně absurdních textů, je nyní okolo padesáti let. Jde o vzpomínku? Chceme si vrátit mládí? To asi také. Ale klíčovým momentem je, že jsme si s Vladimírem Franzem, Jiřím Srstkou a dalšími kolegy řekli, že ty hry jsou, právě díky své parodičnosti, určité naivnosti a zmíněné absurdnosti, pro nás vlastně stále živé. A snad nejen pro nás. Pokud bych měl obě hry co nejstručněji charakterizovat, napadá mě slovo osobitost. Jedná se o žánr, který se dnes příliš nepěstuje, protože je velice vzdálený jak velkolepým muzikálovým produkcím, tak žertovným estrádám s písněmi. Samozřejmě si uvědomuji, že mluvit o osobitosti - zejména té vlastní - s sebou nese jistá rizika. A tak bych na závěr dodal snad jen to, že naše osobitost se vždy snažila a snaží být co nejvstřícnější k divákovi."

Vladimír Franz dodává: "Hudbu k oběma inscenacím jsem skládal v době studia na právech, tedy jako poměrně mladý člověk. Motivy ze scénické muziky i písniček mne ale pak provázely vlastně celým dosavadním životem. Ilustrací může být, že leitmotiv jedné z písní z tajemného listonoše "Našli(y) jsme v lese muchomůrky" jsem použil jako ústřední motiv v hudbě k filmu Kamenný most. Symbolické je i to, že téma dvojzpěvu z opery je citováno jako autobiografický samoznak v mé 1. symfonii. K motivaci a době vzniku bych ještě poznamenal, že v české společnosti přelomu osmdesátých let minulého století to vypadalo, že opera je, jako žánr, snad již mrtvá. S muzikálem jsme se také moc nesetkávali, kromě jediné výjimky, pana Suchého a jeho Semaforu. Komornější muzikálové pojetí Tajemného listonoše má jeden z inspiračních kořenů právě v jeho tvorbě. Písničky jsou pro mne navíc cenné díky textům Honzy Koska, o jehož značných básnických a spisovatelských kvalitách nemůže být nejmenších pochyb. "

"Obě hry, přestože jde o skutečně dadaistické až parodické hříčky, se vyznačují navýsost kultivovaným slohem plným spíše filosofického, decentního i trochu klasického humoru, který ovšem vyvažujeme méně decentním scénickým provedením. O surrealistických a znakově významových aspektech obou titulů by se pak dala napsat kniha. Hudební část z hlavy nezaměnitelného a vynikajícího Vladimíra pak tvoří z obou inscenací něco, na co nestačí jakékoliv myslitelné přívlastky." dodává Jiří Srstka a pokračuje: "Divadlo Kytka, jehož jsem byl velmi neformálním vedoucím, fungovalo deset let mezi bodláčím normalizačních křovin. Vystřídalo se v něm desítky lidí a náš repertoár byl poměrně široký. S většinou kamarádek a kamarádů jsme se i po ukončení činnosti v roce 1990 velmi přátelsky stýkali a po určité době jsme uvažovali o tom, že se nějakým způsobem k divadlu vrátíme. Konečný impuls přinesl jeden ze zakládajících členů divadla, Ota Marek, když přišel s myšlenkou oživit písničky, které jsme zpívali a nastudovat pásmo, které by bylo uvedeno ve Strašnickém divadle, zejména pro širší okruh našich přátel. Velmi brzy jsme si s ním, s Honzou a Vladimírem řekli: Ne, uděláme znovu titul Opera ještě nezemřela, a protože "vystačí" na jednu polovinu představení, tak i Tajemného listonoše, ať to stojí za to. Pak jsme už jen oslovili naše bývalé kolegyně Elišku Lachoutovou a Janu Švenkovou spolu s tehdejším pilířem souboru, Petrem Borkou a začali pracovat. Ujal se nás můj a Vladimírův žák, talentovaný režisér Petr Chmela a musím říci, že svým režijním přístupem otevírá nové rozměry oněch dvou divadelních titulů, které jsme měli zažité skutečně poněkud jinak. Takže teď se již všichni moc těšíme na premiéru konanou symbolicky den před Valpuržinou nocí.

Otázku, proč právě ve Strašnickém divadle, objasnil Otokar Marek, který v obou kouscích hraje a zpívá: "Nad místem konání jsem ani v nejmenším neváhal. Kromě své profese státního úředníka také působím jako místopředseda občanského sdružení Divadlo Company.cz. To provozuje v budově bývalého divadla Solidarita již čtvrtým rokem právě Strašnické divadlo. Za tuto dobu jsme zbudovali novou a velmi specifickou pražskou profesionální scénu, navíc jedinou plnohodnotnou divadelní scénu v Městské části Praha 10). Když jsem přišel s tím, že zde budeme hrát amatérské divadlo plné výsostných profesionálů, nenarazil jsem prakticky na žádný odpor. Odezva byla vstřícná, okořeněná zvědavostí, co z toho vlastně vyleze. Mám nesmírnou radost z toho, že si mohu kontinuálně užít svou celoživotní lásku ve dvou praktických podobách. Na obě hry mám úžasné vzpomínky, poněkud zamlžené bouřlivostí našeho tehdejšího života. Nyní si ta krásná Honzova a Vladimírova dílka více užívám, i když dechu na zpěv a rozsahu hlasového se někdy krutě nedostává."

Obnovenou premiéru budou v této sezoně následovat ještě pravděpodobně čtyři další představení a co se stane po prázdninách se ještě uvidí.
Opera ještě nezemřela a Tajemný listonoš ; režie: Petr Chmela; autor scénáře a textů písní: Jan Kosek; autor hudby, hudební režie, doprovod a výtvarné zabezpečení: Vladimír Franz; Hrají: Eliška Lachoutová, Jana Švenková, Jiří Srstka, Petr Borka, Otokar Marek a Jan Kosek.
21.4.2008 23:04:51 Jana Soprová, http://scena.cz/index.php?d=1&o=1&c=7634&r=1
Krátkou annonci zveřejnil i server Aktuálně.cz:
Tajemný listonoš & Opera ještě nezemřela
Mnohostranný umělec Vladimír Franz do Strašnického divadla připravuje ve spolupráci s Janem Koskem dvě drobná představení uvedená v jednom večeru, Tajemného listonoše a Opera ještě nezemřela. Oba opusy měl v roce 1981 na repertoáru amatérský divadelní soubor Kytka, jehož památce je večer také věnován. Scénickou hudbu k inscenacím držitel letošní Ceny Alfréda Radoka už tehdy; na seznamu jeho scénických hudeb jsou to jedny z nejstarších položek. Obě inscenace slibují být postmoderní, novátorské a nadrealistické; jedna má formu klasické opery, druhá spíše muzikálovou. Premiéra se uskuteční 29. dubna.

Nenechte si ujít aneb Návrat po čtvrtstoletí

15. dubna 2008 v 22:55
V úterý 29.dubna v 19:30 budou v pražském Strašnickém divadle uvedeny v obnovené premiéře (po pětadvaceti letech a v téměř původním obsazení) dvě aktovky Jana Koseka a Vladimíra Franze, případně Vladimíra Franze a Jana Koseka, Opera ještě nezemřela a Tajemný listonoš. Program Strašnického divadla k této události uvádí:
Vzpomínkové navázání na průkopnické dramatické počiny kultovního, jen náhodou amatérského divadla minulého století, Divadla Kytka. Prepostmoderní, nadrealistické zpracování pohádkového tématu v klasické operní formě - Opera ještě nezemřela. Stejným novátorským přístupem je naloženo i s tématem existenciálním obohaceným o mystické prvky - Tajemný listonoš. Ani v druhém případě se nevyhneme hudbě a zpívanému slovu, neb hra jest absurdním muzikálem.
Divadlo Kytka:
Režie: Mgr. Petr Chmela; autor textu a textů: JUDr. Jan Kosek; autor hudby, hudební režie, doprovod a výtvarné zabezpečení: Prof. JUDr. Vladimír Franz; hrají: Ing. Eliška Lachoutová, Ing. Jana Švenková, Doc. JUDr. Jiří Srstka, Ing. Petr Borka, Mgr. Otokar Marek, JUDr. Jan Kosek a pianino bez akademického titulu; scéna a kostýmy - všichni jmenovaní

Petr Kurka

15. dubna 2008 v 22:52 | requin
Počátkem dubna uplynuly již dva roky od tragické smrti Petra Kurky, filozofa a překladatele, a také autora vynikající knihy rozhovorů s Vladimírem Franzem. (Viz http://franz.wz.cz/books/Rozhovory/index.html)

Magistrátní politika ODS: Když slyším kultura, sahám po revolveru...

15. dubna 2008 v 20:24 | requin
Jak informovala většina mainstreamových médií, legendárnímu divadlu Semafor hrozí, že se nedožije padesáté sezony. Není třeba vzniklou situaci příliš komentovat - modroptákostrana nikdy neslynula přílišnou kulturností a její stávající hulvátská politika vůči malým scénám mohla překvapit jen člověka, který posledních patnáct let strávil na Marsu či v některém z civilizovaných států, každopádně mimo Čecháčkov. Proto také neudiví, že se za propagátora idiotských singšpílů, mylně vydávaných za muzikály, magistrátního lázeňského šviháka Milana Richtra postavilo s razancí a výrazivem Rudého práva médium z nejkulturnějších, deník Super (viz článek Milenec Kuchařové čelí nechutným pomluvám a intrikám! Proč? na http://www.super.cz/exkluzivne/22062-milenec-kucharove-celi-nechutnym-pomluvam-a-intrikam-proc.html).
Pokud se obavy Jiřího Suchého naplní, zmizí z divadelní scény jedno z výjimečných představení, zpěvohra Pokušení svatého Antonína, k níž v roce 2000 napsal hudbu Vladimír Franz. Původně jsem chtěl návštěvníky blogu vyzvat, aby využili možná poslední příležitosti k jejímu shlédnutí, ale divadlo Semafor ji až do června nemá na svém programu...

O jednom písmenku

13. dubna 2008 v 18:11 | requin
Kdykoli probíhá výstava děl Vladimíra Franze v nějakém menším městě, těším se, jak se s danou záležitostí popasují regionální média. Většinou nezklamou - občany obvykle pozvou na výstavu fantasmagorických krajin kontroverzního či extravagantního umělce známého svým tetováním. V horších případech, naštěstí již poměrně řídkých, potlachají o tvůrci alternativním, na což obvykle reaguji podrážděným e-mailem příslušné redakci s žádostí o objasnění daného pojmu. Osobně si totiž pod alternativním umělcem představuji podvodníka z Brna, který obdržel kulturní grant na dvousetstránkovou práci o naleštěných prdech, kterými, a pouze kterými, již deset let otravuje vzduch. Za případ z nejhorších a současně doklad vrcholné žurnalistické neschopnosti však pokládám komolení jména. Zatím naposled se jej dopustily regionální deníky (Karlovarský či Chebský) v souvislosti s výstavou v Lokti. Takže druhá ZAPAŘENÁ ŘIŤ míří za značkou (pga) s upozorněním, že žádný Franc v Lokti nevystavuje.

Ceny Thálie aneb Kdože to složil hudbu?

10. dubna 2008 v 21:08 | requin
V sobotu 29. března 2008 od 20:00 vysílala ČT1 přímý přenos z vyhlášení cen Herecké asociace za mimořádné jevištní výkony loňského roku, známých jako Thálie. Přestože se celým slavnostním večerem vinula hudba, kterou zkomponoval Vladimír Franz, v titulcích, které samozřejmě neopomněly zmínit kdekoho, jeho jméno scházelo. A protože se jedná již o několikáté sprosťáctví podobného druhu, uděluji České televizi první ZAPAŘENOU ŘIŤ tohoto blogu.

Veselé okénko poprvé: Potrefený mesiáš aneb Ohlasy zpoza ústavní zdi

9. dubna 2008 v 21:44 | requin & jeden zakomplexovaný "spasitel"
Již podruhé vyjádřil Jan Ditrich Dvorský alias Parsifal Imanuel, tento zřejmě nejznámější český mesiáš, na stránkách svého webu svůj názor na Vladimíra Franze. Poprvé jej na sklonku loňského roku pouze stručně označil za žabáka bez rysů, pod jehož extravagantním tetováním se nalézá šedivý a nehodný chudák, nyní mu ve svém spravedlivém rozhořčení spílá již na větším prostoru:
Vladimír Franz, ten všestranně průměrný umělec, posílá do horoucích pekel "všechny ty samozvané mesiáše"... Díky, vulgární pane, tak jste se mi pomstil za to, co si o vás stále víc a víc myslím?!

Jak rád by tento pán šokoval a něco hluboce duchovního znamenal..., a přitom je to figurka z bulvární společnosti...; sbírá jednu cenu za druhou, čímž jen dokazuje, jak je masově stravitelný, konformní... Lidé od kultury se ho bojí kritizovat, aby si o nich někdo nepomyslel, že jsou "šosáci, kterým vadí někdo netradičně vyzdobený či vyšňořený"...!
Tato - a podobné - reakce pouze potvrzují, že osobnost typu Vladimíra Franze přitahuje nevyhnutelně i hmyz. Přesto přeji panu Dvorskému brzké uzdravení...

Link na páně Dvorského web (pro psychiatry a příznivce srandy): http://www.imanuel.eu

Vladimír Franz ve Škrli

9. dubna 2008 v 21:08 | requin
Dne 26. dubna 2008 se v kostela sv. Jakuba Většího ve Škrli bude pod záštitou primátorky města Chomutova Ivany Řápkové konat vernisáž autorské výstavy Vladimíra Franze nazvané "Madona nesená mravenci". Po výstavě bude následovat beseda s autorem a vesnická veselice (pod záštitou obce Bílence) v místním zámečku.