close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Saudková a Franz: Vzájemně se inspirujeme, ale příliš neovlivňujeme

27. listopadu 2008 v 22:17 | Ivo Cencinger, Naše Hodonínsko
Právě objevený, víc než dva roky starý rozhovor s IS a VF pro Yellow.cz:

Saudková a Franz: Vzájemně se inspirujeme, ale příliš neovlivňujeme

Na vernisáži výstavy černobílých portrétů v hodonínské galerii výtvarného umění se nedávno s přítelem, výtvarníkem, skladatelem a vysokoškolským profesorem Vladimírem Franzem objevila pražská fotografka Ida Saudková. Paní Saudková, v čem může být černobílá fotografie sdělnější?
Líbí se mi už ten barevný posun, abstrakce, změna vidění, člověk může možná více vnímat to, co je podstatnější.

Děláte portréty, fotografie kolorované i série ve stylu komiksu. Který druh fotografie považujete za nejtěžší?
Fotím lidi, kteří jsou s tím srozumění. Je to hodně o komunikaci. Takže reportáž je pro mě oříšek. A technickou fotografii bych taky neuměla.

Setkávala jste se s Janem Saudkem. Připustíte, že vás ovlivnil?
Byl to můj tchán, nejsme pokrevní příbuzní, ale myslím, že mě určitě ovlivnil, dělala jsem mu asistentku. Když má někdo silnou energii a rukopis, ono vás to ovlivní, ale já se snažila, jako asi každý, o něco svého. Navíc myslím, že tím, že jsem ženská, mám úplně jiný způsob práce a vnímání než muž.

A do jaké míry vám pomohlo získané příjmení Saudková?
I když bych čekala, že mi bude spíše ku prospěchu, paradoxně pociťuji spíše opak. Je to asi tím, že lidé respektují určitý druh umění, až jsou tím jménem pak přehlcení.

Nemáte strach, že s érou digitálních fotoaparátů, internetu, mobilů, fotografie jako umění zanikne?
Stejně tak se říkalo, že opera je mrtvá, a lidé vždycky přijdou. I když tu bude jakákoliv technologie, myslím, že bude pořád někdo umění dělat a vyhledávat.

Čím sama fotíte?
Není důležitá technologie, důležitý je výsledek. Já používám kameru Hasselblad, tedy absolutní klasiku, která byla na Měsíci.

Pane Franzi, když srovnáte svůj obor s fotografií, kdo je na tom lépe?
Muzika je podvědomější, je to jazyk, který nemá hranic, nemá tělo. Výtvarného umění, toho se člověk může dotknout, vidí, že to existuje, i když se neinterpretuje. Fotografie je zvláštní umění, je strašně limitovaná, nemá fyzické tělo, je daleko těžší, aby to, co je zobrazeno, mělo další přesah.

Jaké to je žít s fotografkou, která dělá portréty, dalo by se říci klasické?
Je to příjemné, protože já dělám klasickou hudbu, a je to určitě o zvětšení prostoru, ona do toho vnáší prvky, které jsou kontra tradici.

Setkáváte se stále s předsudky kvůli vaší vizáži?
Ne, to už bych opravdu musel jet někam do pohraničí. I bulvár se ke mně chová uctivě a já mu nezavdávám příčiny, abych mu nadbíhal. Paradoxní ale je, že pokud člověk něco potřebuje sdělit, dozví se to především z bulváru, mám pocit, že ho všichni čtou u zubaře. A námitky, že jsem na sebe chtěl upozornit? Kdybych měl tetovací studio, možná ano.

Ivo Cencinger, Naše Hodonínsko, Týdeník Hodonínska, Kyjovska a Veselska, číslo 22, úterý 27. června 2006
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama