close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

"Také spadám do Roku české hudby. Bohužel..." - rozhovor s VF na ČT24

24. března 2009 v 23:20 | ČT24 & requin
Moderátorka: Čtyřiadvacítka teď zve na festival Opera 2009, konkrétně na dnešní večer do pražského Činoherního klubu, kde v půl osmé začínají zpěvohry Opera ještě nezemřela a Tajemný listonoš. Za tím vším je třeba hledat profesora Vladimíra Franze, hudebního skladatele a malíře. No a taky umělce. Řekneme si víc v tuto chvíli, já vás tady vítám, dobrý den...

Vladimír Franz: Dobrý den.

M: ... já jsem totiž chtěla říct "další umělce", protože někdo by si možná myslel, že tady ožívá divadlo Kytka, že je to nějaká obnovená premiéra, svým způsobem určitě to návrat je.

VF: Je to návrat, je to takové retro. Ty věci vznikaly začátkem 80. let, kdy jsme ještě byli studenty Právnické fakulty. Tehdy také končila éra slavných hvězd Národního divadla a mnozí lidé si mysleli, že tím pádem opera jako žánr u nás vlastně končí, to si ostatně lidé mysleli i o muzikálu, a tak jsem si řekli, že uděláme takovou recesi, kde tento žánr trošičku pojmenujeme, a že to bude tak pro spolužáky. No a tenkrát se nám to nějakým způsobem možná povedlo, takže jsme z této studentské recese získali angažmá v Řeznické a hráli jsme. Jakožto autorské divadlo, které se zabývá hudbou, jsme byli trošičku jinde, než různá další divadla, jako Sklep nebo třeba divadlo Vizita, jejichž humor a poslání bylo odlišné. Takhle: rozdíl je v tom, že se většina lidí od nás potom živila právem nebo něčím podobným - kromě třeba Jiřího Srstky, který se věnoval divadelní produkci, řídil Národní divadlo, nyní Dilii - takže jsme nebyli kameramany, režiséry, jako třeba v těchto divadlech, kde si to dokázali zprodukovat. Čili jsme si řekli po těch dvaceti a několika letech, že je důležité na to upozornit, že toto jsme dělali, takoví jsme byli a jaký to má přesah do dnešní doby.

M: Takže Kytka neuvadla, dnes večer toho bude důkazem. Kdo se ale objeví?

VF: No...

M: No vy samozřejmě ano, protože hrajete na klavír, ten bude nutný...

VF: ... já samozřejmě ano, objeví se samozřejmě Jiří Srstka v roli Krále a Pana otce, objeví se zkrátka všichni, kteří jsme tou dobou začínali a co jsme neuměli, to nám dal Pánůh. Tohle je důležité vědět, aby někdo nepřišel a nemyslel, že toto je naše současná produkce, to v žádném případě. Důležité bylo i to, že v té šedé temné době vznikal takový jemný humor, který snad nebyl úplně hloupý.

M: A samozřejmě, v kontextu doby a ve srovnání s divadlem Sklep, divadlem Vizita a dalšími, vy jste se vždycky vymykali tím, že jste se zaměřovali víc na tu klasiku, ale jak sám říkáte, určitě i pro vás osobně to bylo osvěžení. Fanoušci Kytky budou zvědaví jak to dneska večer dopadne. Není to ale vaše jediná aktivita, samozřejmě. Co je tou hlavní? U opery ale zůstáváte?

VF: Pro mně je tohle představení trošku památné, protože tohle byla první věc kdy jsem se obrátil k hudebně dramatické tvorbě. Od té doby člověk samozřejmě udělal stopadesát činoherních inscenací, televizní inscenace, rozhlasové hry, a v neposlední řadě tři opery a různá oratoria a tak dále. Jelikož svým zrozením také spadám do Roku české hudby, bohužel, - to "bohužel" nemyslím vůči Roku české hudby -, tak jsem se rozhodl, že své životní jubileum nebudu slavit nějak okázale, ale jaksi dovnitř, čili jsem složil operu-oratorium, která se jmenuje Údolí suchých kostí. Je to podle Ezechiela, je to celé v latině, dokonce se tam míhá i arabština, a je to o tom, že kdyby lidstvo mohlo býti vzkříšeno, neboť téma vzkříšení v bibli je vlastně velmi řídké, tak jestli by tu šanci využilo stejně úspěšně jako ji využívá dnes nebo by ji využilo i lépe...

M: Dáváte odpověď?

VF: No... bohužel člověk spíš nazývá status quo, a já tu odpověď dávám v tom, že asi podruhé by to bylo úplně jako poprvé nebo jako podesáté, čili v tomhle budu trošku skeptik. Premiéra proběhne zároveň s jubileem Ars Brunensis Chorus, což je vynikající český sbor, s nímž spolupracuju už patnáct let, takže tam budou sólisti, sbor, orchestřík, a bude to mít premiéru v krásně adaptovaném brněnském divadle Reduta. To je to divadlo, v němž vystupoval Mozart, když byl v Brně.

M: Vy jste mi říkal, že byste operu měl uvést i v rámci Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech a budete tam zastoupen i jinak. Čím?

VF: Protože jsem loňského roku vlastně skoro nedělal divadlo, tak jsem byl nucen nějakým způsobem posunout druhou svou profesi, to je malování, protože ty obě dvě profese těžknou a chtějí celého člověka. Takže loňský rok jsem skoro neskládal, ale posunul jsem se zase ve výtvarným umění. Součástí zahájení festivalu v Karlových Varech by mělo být otevření mojí výstavy. Sociálně kritického cyklu.

M: A bude to putovní výstava, nebo se jenom divák bude moci podívat...

VF: Bude to putovní výstava. Protože je to i pod záštitou ministerstva kultury, na podzim to bude v Praze. Nevím, jestli přímo v Nostickém paláci, protože některé věci jsou sedmimetrové, tak pro to možná najdeme jiné místo, jako třeba Národné technické muzeum, což jsou nádherné výstavní prostory.

M: Profesor Vladimír Franz. Hodně štěstí přejeme.

VF: Děkuju pěkně.

-upraveno-

Před polednem, 9.3.2009, ČT24

Zdroj:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama