Září 2010

Hovory s Vosou

29. září 2010 v 17:33 | Vladimír Franz
Říkali, že moc nečte, že jeho jméno je vlastně přezdívkou, a nikdo nevěděl, kde se vzal mezi chrastícími makovicemi, hrachem a zlátnoucím chmelem, snad od Východu nebo ze šroubárny, prachsakra, tak kurva voheň, hovada, a už mravenci lezou z pelechů a divadlo bude, jako by jim hořela koudel, někdo srkal slámkou a do toho bombardovali Mělník.

V pozdně odpoledním slunci si Ďábel s kamarádem sedli na lavičku, opodál, neboť je léto, uklouzl důchodce na náledí a kamarád se rozinkami a všelijakým svinstvem snaží nakrmit papouška, co právě někomu uletěl, jsme v parku. Ten Bambušek… je vlastně reinkarnovanej Lenin. Myslíš? Jasně. Všimni si, jak porád všechny úkoluje, a sám nejlíp víš, že když chtěl Lenin osobně zašroubovat žárovku, jak si u toho narazil čelo a vyvrtnul kotník. Holt na všechno měl lidi… A furt somruje cigára. No jo ale uznej, že má hezký děti a umí postavit takřka antickej monolog, když chce, tak všichni pláčou, jak je dostane. Dramatickej talent. Někdy taky udělá pěknou kravinu, takovou tu in-hru, kde všichni pobíhaj, řvou, rozdělávaj oheň a ukazujou bimbásky, divadelní teoretičky doslova šílej. Už ho necpi, ať nepraskne jak ve filmu… No právě - film. Jan Hus Výpověď. Jabka s hruškami. A ačkoli je to v podstatě k nekoukání, objektiv umělecky zapatlali šmírem a hovnama, cukaj kamerou jak diví, takže pořádně ani nevíš, kdo je kdo, kam jde a co chce, motá se přes sebe oběť dobrovolná s nedobrovolnou… sdělení je jasné a ta výpověď je nakonec desetkrát silnější než u většiny současných českých filmových profirežisérů. Moralizovaní… No právě. Dokola až do úmoru. Ale vzpomeň si nakonec na Rousseaua, jak psal o výchově, a přitom nastrkal svý děti do sirotčince, uvidíme s tím moralizováním, jestli kovářova kobyla… ale divadlo jako politikum a jasnej názor - navíc v Čechách, křižovatce, kde se všichni nějak historicky ztrapní, to by bylo, aby někomu nesáh na zoubek, jo kamaráde. Nech si toho kamaráda, říkáš to jak Jidáš. Sorry Všemohoucí. A nejseš ty náhodou taky vševědoucí? Schválně. Komu uletěl ten papoušek? Tak ten patří Helence Vondráčkový, Míra ji zatím nemůže moc vystát, ale až se na něj hezky usměje, budou kamarádi. To je náš Míra, vykoupej ho, ostříhej a je z něho Brad Pitt, přijďte pobejt a přivonět. Kurva hovada. Ale v každým případě Míra Bambušek, hlavně to, co dělá, má smysl jak živá voda a není to nuda. Tak…

Ďábel vytáhl hodinky. Setmělo se. Hele Všemohoucí, je čas na mši, co…? No mám lepší nápad. Dem se někam najíst. A šli. Kdopak to to to to je nad nad námi a řídí naše osudy? Sami vidíte. Hovory s Vosou. A co byste taky nechtěli ve všehomíru, kde Bůh je konceptem a Ďábel uměním. Prší…
Text VF o Miroslavu Bambuškovi
in: Vladimír Hulec: Miroslav Bambušek: V době míru mysli na válku, Divadelní noviny 14/2010, 2.9.2010

VF a Caprichos 010 v České Lípě

29. září 2010 v 17:27 | requin
V neděli 26. září skončila v Biberově koncertní síni ambitu českolipského muzea rozsáhlá výstava maleb a akvarelů Vladimíra Franze "Caprichos 010". Fotografie z vernisáže si lze prohlédnout na stránkách muzea.

Křik strašidel

29. září 2010 v 17:23 | requin
Vzácnou příležitost vyslechnout komorní kantátu Vladimíra Franze "Křik strašidel" na text stejnojmenné básně Jaroslava Seiferta mají návštěvníci závěrečného večera Hudebního podzimu ve Vysoké u Příbrami, a to v pátek 1. října 2010 od 19. hodin v Památníku Antonína Dvořáka. Pořad má název "Živá antologie melodramu".

Další informace najdete zde.