Glosa Vladimíra Franze (20. července 2012)

23. července 2012 v 18:21 | VF / Magazín Lidových novin
"Šedesát let tvorby českého malíře" - pod tímto názvem se uskutečnila vernisáž výstavy dosud neprezentovaných kreseb, akvarelů, kvašů... zkrátka komorní tvorby Andreje Bělocvětova. Malíř je osobností, jakých měla naše výtvarná scéna nemnoho.
Od zářivého poválečného nástupu začíná se nelehká, ostře individuální cesta přes krvavé řeky, labyrintem blátivých obzorů naší historie. Bělocvětov nebyl "kolektivním" typem, skupinkaření se vyhýbal - nemohl se tedy, jak je v Čechách zvykem, opřít o váhu zájmového okruhu přátel, kteří by ho prosadili...
Když jsem na počátku 80. let poprvé uviděl Bělocvětovovy obrazy, bylo mi okamžitě zřejmé, o koho jde. Některým teoretikům to trvá více než 30 let - a stále nemají jasno! Šíří se nejrůznější dezinterpretace i bludy - velká malířova monografie je toho bohužel důkazem. Bělocvětov jako by stále nechtěl ulehnout do spořádaných šanonů. A tak vám, miláčkové - jakožto malířův žák, fámulus i kurátor - říkám: Chtělo by to soubornou výstavu! Aby se vidělo! Dílo, které nese evropský parametr, které je naprosto jednotné.
Vernisáž, o níž jsem se ale zmínil úvodem, proběhla v posledních červnových dnech. Nikoli v galerii, nýbrž v Komorním Hrádku u Chocerad - školícím a vzdělávacím středisku ministerstva obrany. Konečně lze po letech a bez ironie zvolat: Sláva české armádě!

Autor: Vladimír Franz
Zdroj: Magazín Lidových novin
Datum: 20. 7. 2012
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama