close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Glosa Vladimíra Franze (3. 2. 2012)

14. srpna 2012 v 12:48 | Vladimír Franz
"To není země, to je zahrádka," praví Rudolf Hrušínský ve filmu Vesničko má středisková. Ano, je! Řekli o ní mnozí hodně pěkného - spíš dřív než teď - a rozhodně nešlo jen o lokální sentiment.

Vezměte třeba hudebníky - klasiky. "Pečujte o ni. A všechno dobře dopadne. Toto je vaše zem!" praví Smetana, zbaven přitroublého nánosu. A Dvořák dodává: "Ta je ale krásná. Vše tak zářící a samozřejmé, jakoby poprvé - kdy chodí Pánbůh a kvete obilí." A Janáček? "Vášeň a cit? Vlastní prapodstata všeho. Sama příroda." - "Od bzučení kovů v hlubinách přes žulu, kručinku až k tetelení nebe. V radostech i strastech, někam patříš," říká Josef Suk. A Martinů, ať zdaleka či zblízka, v sypání křišťálových lustrů: "Čistému vše čisté..."

Hodně jich bylo. Z Čech i z ciziny. Podávajících zprávu o rozmanité neopakovatelnosti vlastních kořenů. Malíři, hudebníci, básníci, filmaři, fotografové, divadelníci... Orchestr, kde každý hrál na jiný nástroj - souzvuk byl však, navzdory rozmanitosti, bohatý, vřelý a hlavně plný! Škoda, že nyní převládá estetika tzv. globálnosti v umění. A ty nerozeznáš Dána od Peruánce, zkrátka Petra od Pavla - a výsledkem je šeď.

Svět bez hranic je sice určen všem - zároveň ale každý někam patří, to je, oč tu běží, vážení!

Vladimír Franz, Magazín Lidových novin, 3. února 2012
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama