Recenze opery: Válka s mloky

23. ledna 2013 v 15:21 | Stanislav Vaněk / Jičínský deník
Válka s mloky - jedno z nejvýznamnějších děl české literární tvorby 20. století. Tímto románem upozorňoval Karel Čapek soudobou společnost na nebezpečí nástupu totalitního režimu zvaného nacismus. Časový odstup od průběhu událostí, před kterými autor varoval, zajistil této knize značnou proslulost.

V roce 2005 - šedesát let po skončení druhého světového válečného konfliktu se tento literární klenot stal námětem Vladimíru Franzovi ke zkomponování nového operního díla.

Premiéra opery Válka s mloky se konala v lednových dnech tohoto roku na prknech Národního divadla, resp. Státní opery v Praze. Autor libreta Rostislav Křivánek využil pouze některých motivů a postav Čapkova románu. Linie příběhu je přemístěna do odlišných místních i časových reálií - místem děje se stává Morgan Bay na Floridě v současnosti. Výrazně jsou proměněny hlavní postavy příběhu a jejich vztahy. Zcela logicky je opomenut pan Povondra, pouze náznakem je zmíněn kapitán van Toch a z pana Bondyho delegáta Salamander Syndicate se stává delegát stejnojmenné organizace Olivier Lascott. Námořníku Jensenovi, jehož osoba se objevuje v literární předloze pouze na několika stranách, je věnován větší prostor. Pošťák Fred Dalton a jeho dívka Minnie tvoří hlavní partnerskou dvojici.

Minnie je zároveň dcerou Daltonova protihráče Oliviera Lascotta. Rozsah jejich rolí kontrastuje s obrazem těchto postav v literárním zpracování příběhu, v němž jsou obě osoby zmíněny pouze nepřímo. Na stránkách knihy se tak děje ve chvíli počáteční fáze válečného střetnutí s mloky, kdy je nalezen telegram, v němž Fred prosí o pomoc a hledá jeho prostřednictvím svoji dívku Minnie.

Tento motiv se stal základem operního zpracování románu. Příběh se začíná odvíjet těsně před vypuknutím konfrontace mloků a lidí v období ekonomické prosperity za níž lidé v Morgan Bay vděčí právě mlokům. K sugestivnímu prožitku inscenace přispívá nápaditá a kvalitně provedená scénografie. Hořící a dýmající věže ropných vrtů, bezútěšné prostředí Jacksonova dragstoru, skromné obydlí pošťáka Freda Daltona - to vše tvoří protiklad k lesklému a pompéznímu světu, který reprezentuje povýšený a majetnicky vystupující Olivier Lascott, jenž se cítí být vládcem nad osudy lidí. Svoji převahu dává najevo každému, kdo si dovolí projevit nesouhlas. Jeho mezní konfrontaci s Fredem Daltonem zabrání útok mloků na pobřeží. Poté jsou oba muži nuceni spolupracovat. Nastalou situaci Lascott psychicky neunese a propadne šílenství - též z obav o osud svojí dcery, o níž se domnívá, že zahynula. Poté co se Fred, Minnie i Lascott shledají a je jim zásluhou velkomyslnosti mloků umožněno odplout do bezpečí, nastává otevřený konec příběhu.

Nosnými pilíři inscenace jsou pěvecké výkony představitelů hlavních rolí. Richard Haan, představitel Oliviera Lascotta zvládl svůj barytonový part znamenitě. Potvrdil svoji vysokou kvalitu a podpořil svůj pěvecký projev výrazově přesvědčivými hereckými gesty. Vrcholovými okamžiky jeho vystoupení se stala zejména scéna v 1. dějství, kdy pomocí obratné manipulace slibuje davu světlou budoucnost. Při jejím zhlédnutí si lze domyslet mnohé a počáteční písmena názvu firmy viditelná na obleku jím ztvárněné postavy dostávají při zpětném pohledu na dějinné události temný význam. Dalším emotivním zážitkem působí přerod Oliviera Lascotta ze sebevědomého manipulátora v lidskou trosku stiženou šílenstvím. Zde Richard Haan naplno rozehrál šíři svého hereckého rejstříku. Po skončení představení se mu dostalo zasloužených ovací.

Důstojným partnerem Richardu Haanovi byl Václav Sibera - pěvec barytonového zabarvení hlasu - představitel Freda Daltona. Zejména ve 2. dějství, kdy jsou oba nesmiřitelní nepřátelé pod vlivem nastalé situace nuceni spolupracovat, dokázal Václav Sibera přesvědčivě ztvárnit vnitřně silného a zásadového jedince, který si jako jeden z mála v předešlém čase zachoval svoji tvář a projevil vůči všehoschopnému protivníkovi morální odvahu.

Výraznou postavou ovlivňující první část děje je námořník Jensen. V podání Romana Vocela bylo možné slyšet sytý hlas basového rozpětí. Poněkud nešťastně se může jevit přílišná stylizace kostýmu této postavy. Ta navíc zcela neodpovídá obrazu doby, v níž se příběh odehrává. Zejména ruční protéza s hákem evokuje obraz námořníka žijícího spíše v dobách 17. a 18. století - zlatého věku mořeplavby, než v současnosti.

Hlavní ženský pěvecký part - postavu Minnie Lascottové, ztvárnila sopranistka Maria Kobielská. Její čistě znějící hlas a pohybové schopnosti daly spolu s atraktivitou jejího vzhledu vzniknout obrazu dívky, pro kterou je láska nejvyšší hodnotou a je ochotna svého milého následovat, byť je nepřízeň osudu sebevětší.

Opera Válka s mloky se řadí mezi kulturní události nadprůměrné kvality. Autoři Vladimír Franz a Rostislav Křivánek si zaslouží respekt. Stejnou měrou je nutné vyslovit uznání Davidu Drábkovi, který svým režijním pojetím vytvořil představení, jehož vyznění nutí diváka k zamyšlení. Při sledování reklamních spotů, které vyplňují některá místa děje opery a jejichž přítomnost byla doposud reálná v jiných médiích, si nelze neuvědomit, že tento příběh vypovídá o nás samotných více než jsme si ochotni připustit.

Stanislav Vaněk, Jičínský deník, 23. 1. 2013

Poznámka: Vyšlo rovněž v Žateckém a lounském deníku pod názvem "Válce s mloky operní kabát sluší" a v Jabloneckém deníku pod názvem "Nadprůměrná Válka s mloky - recenze opery".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama