(...)
Vydal jsi scénickou hudbu Vladimíra Franze. Myslíš, že by z něj byl dobrý prezident?
S Vladimírem se znám a bavila mě na něm zejména jeho pedagogická činnost, s níž mě naučil vnímat hudbu tzv. vážnou. Bavilo mě, jak je nesmírně inteligentní, a přitom umí smíchat "vysoké" s "nízkým", což je pro řadu intelektuálů nemožné. Bavilo mě, jak punkersky maluje. Bavilo mě jeho tetování, které se v jisté chvíli stává vášní - sám o tom něco vím. Myslím, že by byl prezidentem, za kterého bych se nemusel stydět, což o jiných kandidátech mohu říct jen s obtížemi, o těch, kteří byli v komunistické straně, pak vůbec. Myslím, že je "dobré" mít prezidenta, který je chytrý, je jiný už jen tím, že si nikdy "nezadal" s žádnou politickou či podnikatelskou nomenklaturou, a díky své jinakosti je ošlehaný nejrůznějšími větry.
Jsou takoví, kteří poukazují na Franzovy pletky s orlíkovskými skinheady na začátku devadesátek...
Ad jedna: byla to doba pro všechny nová, těžko mohl kdo vědět, co jsou, resp. budou skinheads. Také se k tomu Vladimír Franz už častokrát vyjadřoval. A ad dvě: pro mě je důležitější, že nevstoupil do KSČ a šel raději dělat a že není zapleten v žádném lobbování. Naopak, jeho postoje jsou konzistentní, možná trochu naivní, snílkovské, ale Václav Havel byl za snílka po celá 70. a 80. léta... Ale od toho je svobodná volba, aby se každý rozhodl, jak sám cítí... Navíc zvolení Franze prezidentem by nabyla pěkná tradice na dokonalosti: Václav Klaus byl kmotrem CD Knížákova Aktualu, Václav Havel křtil nové CD Plastic People a Dáše Vokaté, no a Franzovi jsem rovnou 2 CD vydal! Ale v úvahu připadá i Karel Schwarzenberg, ten vloni pokřtil CD Magorových Labutích písní...
(...)
Jak se říká: každého pověřil bůh nějakým úkolem (Vladimír Drápal). Full Moon č. 27, březen 2013