Přesně před rokem se výtvarník Vladimír Franz stal nejbarvitější postavou prezidentských voleb. O rozhovor ho nadšeně žádali novináři z New York Times nebo britského Guardianu, kteří by jinak české dění pokrývali jen okrajově. Nyní chce Franz přetavit svoji publicitu v něco trvalejšího - jeho cílem je vytvořit novou občanskou iniciativu, která by přispěla k "duchovní obnově země". "Chci, aby se věci jako kultura a kulturnost staly součástí života a abychom neřešili jen národohospodářské problémy," říká.
Počínaje lednem začal oslovovat lidi z různých oborů, kteří by se k němu mohli přidat. "Může jít o osobnosti, které se zabývají filozofií, právem nebo ekologií. Důležité je, abych u nich cítil vzájemnost," vysvětluje.
Platforma, jíž by se stal hlavní tváří, by mohla fungovat jako Forum 2000 založené exprezidentem Václavem Havlem - tedy jako místo, kde se potkávají bývalí politici, bojovníci za lidská práva nebo nositelé Nobelovy ceny. "Začínáme dumat, jaký tomu dát přesně tvar," říká Franz.
Vzhled nerozhoduje
Potetovaný umělec získal v prezidentských volbách téměř sedm procent hlasů a přeskočil i některé stranické kandidáty jako třeba Zuzanu Roithovou nebo Přemysla Sobotku. Což byla slušná základna pro další veřejné angažmá. "Kromě vlastních tvůrčích plánů bych chtěl podnítit vznik zákonů, které by daly naší kultuře a vzdělávání důstojnou platformu srovnatelnou se západními sousedy," prohlásil už před rokem.
Realita však byla odlišná. Čtyřiapadesátiletý Franz, který působí také jako pedagog na Akademii múzických umění, zkoušel sice promlouvat k několika tématům, výsledky však byly rozpačité.
"Na podzim jsem se snažil iniciovat zrekonstruování díla Jiřího Trnky, které se nám rozpadá. Je to ale na dlouhé lokte. Bohužel, když kdokoliv nahoře bere i návštěvu divadla jako svůj životní trest, nemůžeme se divit, že působíme jako nekulturní provincie," říká.
A obdobné to bylo, když se snažil promluvit do sporu kolem nejmenování literárního historika Martina Putny profesorem. "Nabízel jsem novinám vyjádření k této situaci, protože jsem sám univerzitním profesorem. Místo toho se ale raději ptali na názor nějakých hokejistů nebo koho," stěžuje si Franz.
Zatímco v Česku se Franz z médií pozvolna vytrácel, v zahraničí jeho publicita přetrvala. Franz například dostal na podzim pozvánku na prestižní zámořskou konferenci "Milion mladých za Mexiko". "Byla to taková polostátní návštěva, kde jsem měl hodinový projev o tom, co se u nás dělo," vzpomíná.
Organizátory podle svých slov zaujal zejména svojí prezidentskou kampaní, která byla prosta jakýkoliv profesionálních poradců - na jeho netradiční vzhled nepadlo ani slovo. "To je věc, kterou patrně řešíme jenom my tady," tvrdí Franz.
Repete za čtyři roky?
Rok, který od prezidentské volby uplynul, hodnotí Franz jako "sanitární čas", během něhož "zjišťoval, co je pro Česko důležité". A nyní začíná přemítat, jak konkrétně by jím iniciovaná občanská platforma měla vypadat. "Je to, jako když děláte obraz: víte, o čem má být, ale ještě nevíte, zda vpravo, nebo vlevo namalujete jablko."
Pokud se nicméně jeho iniciativa ujme, za čtyři roky by kandidaturu mohl zkusit znovu. "Pakliže se podaří vytvořit platformu, v níž se sejde pár slušných lidí, a pakliže bude i poptávka, může být také nabídka," říká Franz.
Vladimír Šnídl, Hospodářské noviny, 8. 1. 2014