Únor 2014

O snímku Kandidát budou diskutovat v Brně i Franz a Schwarzenberg

24. února 2014 v 18:29 | ČTK / Plesk
Organizátorům brněnského Mezinárodního filmového festivalu Cinema Mundi se podařilo přilákat na projekci česko-slovenského filmu Kandidát kromě českých a slovenských herců i dva loňské prezidentské kandidáty Karla Schwarzenberga a Vladimíra Franze. Projekce se uskuteční v pátek v kině Scala, po ní bude následovat diskuse, řekl dnes na tiskové konferenci ředitel festivalu Josef Čadík.

"Jsme rádi, že pozvání přijali. Diskuse s nimi o prezidentské volbě a jejím pozadí může být zajímavá," uvedl Čadík. Film totiž pojednává o tom, kterak se majitel reklamní agentury rozhodne udělat z bezvýznamného kandidáta vážného uchazeče o prezidentský úřad. Čadík také upozornil na to, že v Česku se bude vysílat verze s ostřejším koncem než na Slovensku. Slováci by prý takový konec hůře snášeli.

Pořadatelům se na pátý ročník festivalu, který potrvá od 26. února do 6. března, povedlo přilákat 30 hostů včetně zahraničních. "A to přesto, že jsme dlouho nevěděli, kolik budeme mít peněz a měli jen málo času na práci," zmínil Čadík, že milion od Jihomoravského kraje dostali pořadatelé až na sklonku loňského roku a pětimilionového příspěvku od Brna se vzdal. Důvodem byl netransparentní způsob zařazení do rozpočtu, který vyvolal nesouhlas představitelů nezávislé kulturní scény.

Na festivalu se představí například rakouský režisér Julian Pölsler, který zahájí projekci snímku Zeď, jenž dostal ocenění na festivalu v Berlíně. Z Rotterdamu oceněný snímek Můj pes Killer zase uvede mladá slovenská režisérka Mira Fornay.

Tento pátek organizátoři zařadí i mimořádnou projekci českého filmu Hořící keř, který získal Českého lva v 11 kategoriích. Diskuse po filmu se zúčastní oceněný scenárista Štěpán Hulík. Dalšími zajímavými hosty jsou například herec Ondřej Vetchý, srbský režisér Goran Marković či vnučka režisérky Věry Chytilové, která za ni převezme cenu za celoživotní přínos kinematografii.

I přes napjatý rozpočet Čadík věří tomu, že se příští ročníky uskuteční ve větším klidu. "Potřebujeme získat dlouhodobější podporu od města i od kraje. Festival může být světový, ale pracovat v takových podmínkách jako letos je vysilující. Věřím, že letošní ročník nebude poslední a na přípravě dalšího budeme moct pracovat celý rok," řekl Čadík.

ČTK, Blesk, 24. 2. 2014

Fotky z dernisáže brněnské výstavy Vladimíra Franze a Idy Saudkové "Můj dům, můj hrad"

23. února 2014 v 17:58 | Veronika Pospíšilová
Z komentované prohlídky - dernisáže výstavy Vladimíra Franze a Idy Saudkové "Můj dům, můj hrad" na brněnském Špilberku.

Veronika Pospíšilová, rajče.cz, 26. 1. 2014






















Válka o Činoherní studio stále trvá

19. února 2014 v 6:06 | Vít Lukáš / Ústecký deník
Poradce ministra kultury Vladimír Franz jednal s delegací vedenou náměstkem Miroslavem Rovenským nejprve na magistrátě a pak i se zaměstnanci Činoherního studia.

Ani delegace z ministerstva kultury neprolomila ledy kolem neutěšené situace Činoherního studia. Po jednání s ústeckým primátorem Vítem Mandíkem a ředitelem divadla Vladimírem Čepkem mohli vyjednavači ohlásit jediné - sejde se kulatý stůl.

"Nepřijeli jsme dělat závěry. Přijeli jsme zprostředkovat dialog mezi oběma institucemi," prohlásil náměstek ministra kultury Miroslav Rovenský. Dodal, že má z obou setkání pozitivní dojem, protože jsou připravené jednat. Nařídit prý ale ministerstvo nikomu nic nemůže.

Vít Lukáš, Ústecký deník, 18. 2. 2014
Foto: Karel Pech







Prestižní ocenění Asociace českých kameramanů získaly snímky Hořící keř a Cirkus Bukowski

16. února 2014 v 16:36 | Tomáš Pilát a Anna Maňourová/Český rozhlas
Předávání cen Asociace českých kameramanů nepřineslo žádné větší překvapení, vyhráli favorité. Oceněnými snímky se staly film Hořící keř a seriál České televize Cirkus Bukowski. Cenu za celoživotní dílo si odnesl kameraman Vladimír Opletal.

Vedle několika kameramanů byl členem poroty i nový poradce ministra kultury Vladimír Franz.

"Bylo těžké najít jakési kritérium. Muselo k tomu samozřejmě přistoupit i hledisko takového toho Gesamtkunstwerku, že lidi nebudou sledovat, jestli ten film má třeba jen hezkou hudbu, kameru nebo jednotlivou složku, ale důležitý je celek. Jak si to vzájemně odpovídá, a jaký je výsledný dojem. A pro mě přeci jen Hořící keř dominoval," popisuje Franz.

Film Hořící keř získává jednu cenu za druhou. Ocenění pro kameramana Martinu Štrbu je tedy už další v řadě. Sám Štrba přiznává, že Hořící keř stojí v jeho filmografii na čestném místě.

"Byla to pro mě úžasná záležitost. Jednak profesně, byla to výzva, dobové dílo, úžasný scénář. Všechny průsečíky se protly v jednom bodě, který byl intenzivní," popisuje.

Za televizní kameru získal cenu Marek Janda. Většinu času při práci na seriálu Cirkus Bukowski strávil s kamerou v ruce nebo na rameni. To se také projevilo na jeho zdraví.

"Jojo, chodím na rehabilitaci a chorobou z povolení je skolióza," vypráví Janda.

Cenu za celoživotní kameramanské dílo získal Vladimír Opletal. Stál mimo jiné u vzniku seriálů Sňatky z rozumu či Eliška a její rod. Natočil také řadu filmů, mezi nimi například Romeo a Julie na konci listopadu, Nezralé maliny nebo Hodina klavíru.

Ceny Asociace českých kameramanů byly uděleny už po devatenácté.

Tomáš Pilát, Anna Maňourová, Český rozhlas, 16. 2. 2014

Franz chce pod Havlovým praporem na Hrad. U odborníků hned narazil aneb Dokonalá idiocie Parlamentních hlístů

16. února 2014 v 16:23 | Daniela Černá / Parlamentní hlísty
Nejdřív měl být náměstek ministra, pak se stal poradcem a teď už je z něj i kandidát na prezidenta s Havlovým praporem. Umělec a vysokoškolský profesor Vladimír Franz chystá údajně i hnutí, které by mu mohlo pomoct k nové cestě na Hrad. I když má na promýšlení strategické kampaně několik let času, politologové jeho záměry nevidí v růžových barvách.

K idealistickému odkazu Václava Havla se hlásí Vladimír Franz, který už v médiích v překvapivém předstihu oznámil svou kandidaturu na prezidenta. Zbrusu nový poradce ministra kultury možná tímto tahem zaskočil i ANO, které ho do vrcholné politiky vtahuje. "Prezidentské volby jsme zatím neřešili. Jsme rádi, že pan Franz přijal naši nabídku, aby za nás pracoval na Ministerstvu kultury jako poradce," reagovala pro ParlamentníListy.cz na oznámení Franze ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO).

I když se zřejmě stále jaksi podvědomě hledá "nástupce" Václava Havla, k jehož odkazu se hlásí i Karel Schwarzenberg, Franz pro TOP 09 atraktivním náhradníkem knížete určitě nebude. "Při vší úctě k panu profesoru Franzovi si nedovedu představit, že by se ocitl v množině osob, o kterých budeme uvažovat v příští prezidentské volbě," ubezpečil ParlamentníListy.cz exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Místo poradce Franzovi na Hrad nepomůže

Zda by mohla být pozice poradce ministra kultury odrazovým můstkem pro Vladimíra Franze při jeho snaze zabydlet se na Hradě, v to politologové příliš nevěří. "Mně to přijde trochu nesmyslné, oznamovat kandidaturu čtyři roky dopředu. Pokud je někdo poradcem, tak není vidět, není politik, není denně v televizi. Poradce je role, kdy jste někde schovaný a někomu radíte," reagoval pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Bureš. Podobný názor sdílí i Petr Sokol. "Kdyby se naplnilo to, že bude náměstkem ministra kultury, tak to by byl daleko lepší předpoklad, aby jeho kandidatura byla brána politicky vážně. Pokud bude v uvozovkách pouhým poradcem, tak to z něj politika v žádném případě nedělá," přitakal i politolog Sokol.

Převezme Franz roli Havla? Prý ani náhodou

Vladimír Franz se hned ze startu odvolává na odkaz Václava Havla. Otázkou je, zda může být jeho skutečným následovníkem. "To bych si vůbec netroufal tvrdit. Jde o úplně odlišné osobnosti. To, že oba byli umělci, neznamená, že si jsou nějak podobní. Myslím, že Franz je vnímán veřejností hodně jinak. Je to tolerantní člověk, ale trošku mám pocit, že ta jeho minulá kandidatura na prezidenta byla vnímaná od počátku tak trochu jako recese a ne jako něco, co je myšleno vážně. Samozřejmě se může snažit díky osobnosti Václava Havla získávat popularitu, ale to může veřejnost spíš odradit. Je to příliš okatá snaha se dostat do povědomí veřejnosti. Franz není člověk, který by měl ve společnosti takovou roli, jakou měl Václav Havel, to ani náhodou," popsal Bureš, který se domnívá, že částečně v takových snahách byl úspěšný Karel Schwarzenberg.

"Spousta lidí, kteří obdivovali Václava Havla, si ho možná spojovala pak s Karlem Schwarzenbergem. Že by mu to ale nějak výrazně pomohlo, to si nejsem úplně jistý," podotkl. Politologové upozorňují na to, že pokusů o to přiblížit se roli Havla už bylo v politické rovině mnoho. "Na politické scéně je i několik dalších kandidátů, kteří se ucházejí o voličstvo, které výrazně slyší na odkaz Václava Havla - od TOP 09 po zelené," uvedl ParlamentnímListům.cz Sokol.

Mohl by přebrat voliče Pirátům

Do partie o Hrad už v této chvíli vytáhl Franz s myšlenkou vytvořit cosi jako hnutí, které mu jeho cestu pomůže dláždit. Jenže to snadné nebude. "Vytvářet stranu s jedním cílem, a to prosadit někoho na prezidenta republiky, není moc šťastné. Politická strana musí mít širší spektrum cílů a program. Hodně by záleželo na tom, jak to vlastně pan Franz myslí, jak by hnutí mělo vypadat. Jestli by chtěl vytvořit liberální stranu, která tady mnoha voličům chybí. Určitě bych nedoporučoval, aby to byla strana s jedním cílem na podporu Vladimíra Franze. Dá se argumentovat tím, že tady existovala strana přátel Miloše Zemana, ale ve skutečnosti se ukázalo, že mu to moc nepomohlo. Za jeho vítězstvím nestála strana SPOZ, ale voliči zejména ČSSD a KSČM," popsal Bureš.

Větší šance dává Franzovi politolog Sokol. "Může vytvořit něco, co by se podobalo v některých zemích úspěšné straně Pirátů. Může to být generační strana, podobná zeleným. Fakticky by mohl vytáhnout příznivce nebo i členy z prostředí Pirátů, kteří dnes výraznou osobnost postrádají. Na to, aby založil stranu třeba velikosti SPOZ, by mít šanci mohl," uzavřel Petr Sokol.

Daniela Černá, Parlamentní hlísty, 15. 2. 2014

Zámek probudí plátna Franze

15. února 2014 v 9:37 | Zuzana Klementová/5plus2
Hlavním tahákem nových expozic v krumlovském zámku budou moderní obrazy Vladimíra Franze.


Moravský Krumlov v dubnu spustí hned několik projektů, které by ho měly vrátit mezi vyhledávané turistické cíle. Největším lákadlem má být výstava pláten výtvarníka, skladatele i kandidáta na prezidentské křeslo Vladimíra Franze.

"Moravský Krumlov je krásné historické město s dlouhou kulturní tradicí. Svědčí o tom i velikost místního zámku a vytrvalá snaha vedení města, aby si tuto kulturnost udrželo. Proto jsem uvítal nabídku, abych v zámku vystavil svá velkoformátová plátna. Některá z nich dokonce vznikala v historických prostorách stejného regionu - v jízdárně ve Valticích. Jsou určená do velkých prostor, se kterými se ale při vystavování setkáváme jen málokdy," řekl Franz, který zvažuje, že by oživení Krumlova podpořil i dalšími projekty.

"Určitě počítám s komentovanými prohlídkami výstavy. Je možné, že se zapojím i nějakým koncertem nebo divadelním představením. Z Krumlova by se mohlo stát místo letních kulturních setkání," nastínil.

Známého umělce oslovil s nabídkou výstavy krumlovský starosta Tomáš Třetina. "Potkali jsme se na brněnské vernisáži jeho výstavy velkoformátových pláten. Tehdy jsme se domluvili, že se k nám přijede podívat," vyprávěl Třetina.

Město chce opravený Rytířský sál zámku a pět přilehlých menších místností zaplnit nejen výrazným moderním uměním, které reflektuje zejména vztah člověka k přírodě.

Do historických prostor umístí i část výstavy o rodu Lichtenštejnů, která je nyní k vidění v Knížecím domě, ukázky ze sbírek krumlovského muzea a výstavu fotografů Jiřího Slámy a Jiřího Salika Slámy.

"Naše rodina pochází z Moravskokrumlovska. Otec fotil zámek od 80. let. Doufám, že se mu podaří najít i fotografie, na kterých zachytil členy tehdejšího družstva při smotávání pláten Slovanské epopeje," sdělil fotograf Jiří Salik Sláma.

Kromě toho chtějí Krumlovští obnovit naučnou stezku v přírodní rezervaci Krumlovsko-rokytenské slepence. Vodomilové se mohou těšit na nový tobogan, který přibyde na místním koupališti. Vyznavači moderních sportů by si zase od dubna měli v zámeckém parku zahrát americký discgolf.

"Chceme, aby k nám jezdily rodiny s dětmi na celodenní výlety. Podívají se na výstavu, zahrají si discgolf a pak třeba stráví odpoledne na koupališti," plánuje starosta.

Vybírají exponáty

Místní zatím mají hlavně plno práce. Dolaďují zabezpečení výstavních prostor i jejich osvětlení. Čeká je také náročný výběr exponátů z rozsáhlých sbírek krumlovského muzea. "Bohužel ne všechny zajímavé předměty jsou ve stavu, kdy by je bylo možné vystavit," upozornil vedoucí krumlov ského městského kulturního střediska Bořivoj Švéda.

V roce 2014 je plánováno několik dalších výstav, mj. v Moravském Krumlově, Olomouci, Plané u Mariánských Lázní a Domažlicích; podrobnosti se tu včas objeví.

Zuzana Klementová, 5plus2, 14. 2. 2014

Pod názvem "Krumlovský zámek probudí obří plátna Vladimíra Franze" publikováno na webu 5plus2.cz dne 19. února 2014.


Profesor Vladimír Franz: Za čtyři roky budu znovu kandidovat na prezidenta aneb Ještě více dezinterpretace čili U blbých (v Parlamentních listech) na dvorečku

15. února 2014 v 9:06 | dkr/Parlamentní listy
Vladimír Franz jako první, s čtyřletým předstihem, oznámil, že půjde znovu do přímé prezidentské volby. Podle MF Dnes chystá cosi jako hnutí, které by mu pomohlo. "Ano, národní obrození 2. Ale ne ve smyslu: 'Jsme Češi, hurá!' Ale v uvědomění si, co znamená být občan, co to znamená zodpovědnost, demokracie, co to je vnitřní svoboda, tolerance," popsal v rozhovoru svůj plán.

Vladimír Franz zaujme mnohými talenty. Je umělec, vysokoškolský profesor a nyní i poradce ministra kultury. Byl neúspěšným Zemanovým protikandidátem v prezidentské volbě. V prvním kole historicky první přímé prezidentské volby Franz loni získal 6,84 procenta hlasů, před druhým kolem pak podpořil budoucího vítěze Miloše Zemana. Dnes se opět chystá na prezidenta kandidovat a toho současného se zastává. Podle něj odnáší protivné rozpoložení společnosti. "Ať je jakýkoliv, i kdyby snášel zlatá vejce, bude to marnost. Má úkol jako kosatec, po němž se chce, aby kvetl v prosinci," tvrdí Franz.

Vladimír Franz už plánuje své příští kroky. Podle svých slov v MF Dnes hodlá s odborníky a váženými lidmi nalézt cestu pro celou společnost. Je si prý vědom, že to zní idealisticky. "Rozhodl jsem se oslovit osobnosti z různých oborů. Lidi, kteří požívají úctu za svou práci. Ať je to profesor filosofie nebo ekonomie či ústavní právník. Vím, vypadá to jako strašlivý idealismus, ale s nimi bych rád vytipoval nejzásadnější problémy a nalezl cestu, na níž by se společnost mohla vydat. Pak je otázka, nakolik tuto platformu politizovat, kudy do toho páchnoucího chlívku zvaného stát vlastně vstoupit," řekl ke svým představám Franz a doufá, že občany zaujme.

Franz se ani nebrání přirovnání k národnímu obrození. "Ano, národní obrození 2. Ale ne ve smyslu: 'Jsme Češi, hurá!' Ale v uvědomění si, co znamená být občan, co to znamená zodpovědnost, demokracie, co to je vnitřní svoboda, tolerance," řekl MF Dnes.

Bez ideálů nemůžeme přežít

Prezident podle něj má být silná osobnost, především morálně. "Takový až skoro konstituční monarcha, ale ve stylu Masarykova výroku: Ježíš ano, Caesar ne."

Sám sebe přitom Franz vidí jako v jistém smyslu pokračovatele Havla. "Společnost prodělala fáze zosobněné třemi muži: havlovský idealismus a klausovský pragmatismus. Nyní jsme ve fázi zemanovského plebejství. To vše vygeneroval listopad 1989. Myslím, že nastal čas opět pro idealismus, který je mi blízký a společně s kreativitou je nutností, abychom neustrnuli, což se právě děje. Pragmatiků je tady dost. Bez ideálů nemůžeme přežít, to bychom si museli hodit mašli," míní Franz.

dkr, Parlamentní listy, 14. 2. 2014

Zemanovo plebejství by měl vystřídat havlovský idealismus, míní Franz aneb Trocha dezinterpretace

15. února 2014 v 9:04 | Pavel Švec/ iDNES.cz
Neúspěšný prezidentský kandidát z první přímé volby Vladimír Franz má už teď jasno o tom, že do voleb půjde znovu. Ideální prezident by podle něj měl být silný, a to především morálně. "Ježíš ano, César ne," řekl Franz, nyní poradce ministra kultury Daniela Hermana, v rozhovoru pro MF DNES.

Vladimír Franz umí plánovat. Jako první - s čtyřletým předstihem - oznámil, že půjde znovu do přímé prezidentské volby. A chystá cosi jako hnutí, které by mu pomohlo. "Ano, národní obrození 2. Ale ne ve smyslu: 'Jsme Češi, hurá!' Ale v uvědomění si, co znamená být občan, co to znamená zodpovědnost, demokracie, co to je vnitřní svoboda, tolerance," popsal svůj plán.

Umělec, vysokoškolský profesor a čerstvě i poradce ministra kultury svými názory rád provokuje. Namátkou: Češi mají mít mnohem silnějšího prezidenta, spíše monarchu, ale ještě k tomu nedozráli. Česká politika se od sametové revoluce dostala do třetí, závěrečné fáze kocoviny.

Miloši Zemanovi, který podle něj odnáší protivné rozpoložení společnosti, nezávidí. "Ať je jakýkoliv, i kdyby snášel zlatá vejce, bude to marnost. Má úkol jako kosatec, po němž se chce, aby kvetl v prosinci," tvrdí Franz.

Prezident podle něj má být silná osobnost, především morálně. "Takový až skoro konstituční monarcha, ale ve stylu Masarykova výroku: Ježíš ano, César ne."

Sám sebe přitom Franz vidí jako v jistém smyslu pokračovatele Havla. "Společnost prodělala fáze zosobněné třemi muži: havlovský idealismus a klausovský pragmatismus. Nyní jsme ve fázi zemanovského plebejství. To vše vygeneroval listopad 1989. Myslím, že nastal čas opět pro idealismus, který je mi blízký a společně s kreativitou je nutností, abychom neustrnuli, což se právě děje," zhodnotil Franz.

V prvním kole historicky první přímé prezidentské volby Franz loni získal 6,84 procenta hlasů, před druhým kolem pak podpořil budoucího vítěze Miloše Zemana.

Pavel Švec, iDNES.cz, 14. 2. 2014

Rozhovor s VF v Radiožurnálu

15. února 2014 v 8:59 | Veronika Sedláčková/Radiožurnál
moderátorka: Ministr kultury z KDU-ČSL Daniel Herman dnes představil své nejbližší spolupracovníky. Tým jeho poradců povede někdejší šéf resortu Jaromír Talíř a radit ministru Hermanovi bude taky hudební skladatel, jeden z prezidentských kandidátů Vladimír Franz. Dobrý večer.
VF: Dobrý večer.

moderátorka: Vy už jste předeslal, že se chcete na tom novém místě věnovat živému umění, ale do jaké míry vám to umožní místo poradce? Ptám se třeba na to, jestli myslíte, že budete mít dostatečné páky, abyste získal víc peněz na granty, na živé umění?
VF: Tak, jde o to vůbec zjistit, co za živé umění, o jaké živé umění se bude jednat. A co se týče pák na granty, tak to spadá do kompetence pana náměstka pro živé umění pana Miroslava Rovenského. Já mám víceméně prostor pro to, abych nějakým způsobem získával co nejvíc informací a tvořil si tak názor a také ten názor a takovou názorovou pluralitu nějakým způsobem předestřel panu ministrovi, aby se mohl dobře rozhodnout, protože jak známo, všechno je o konsenzu, o jednání institucí, ale zase ty instituce tvoří jenom lidé. Čili taková činnost je samozřejmě velmi důležitá, protože i ten manévrovací prostor mám jako poradce větší, než kdybych musel striktně zastávat pouze stanovisko instituce zvané ministerstvo.

moderátorka: Takže vás nemrzí, že jste se nestal nakonec náměstkem?
VF: Z hlediska takového toho prostoru, že člověk se může daleko volněji pohybovat po živé kultuře a může zjistit i věci, které by se normálně, kdybych byl institucí, nedozvěděl, tak mě to samozřejmě nemrzí. Kromě toho, říkal jsem to už několikrát, bylo by dobré - a samozřejmě je to záležitost i pro pana ministra a je to věcí konsenzu s jeho statutárním kolegou z ministerstva financí - kdybychom nějakým způsobem začali uvažovat o zákonu o mecenášství nebo donátorství. To je myslím úplně kruciální věc. Tady vlastně jde o sponzorování kultury z odpisu daní. To mají po celém kulturním světě, po celé Evropě, mají to ve Spojených státech, mají to v Mexiku a je to prostě tak, že zodpovědnost za kulturu nemusí nést jenom výhradně stát a vlastně je to i v rukou mecenášů.

moderátorka: Myslíte si, pardon, že stát v tomto směru už nemůže být štědřejší, že je potřeba obrátit se do komerční sféry?
VF: Nejde o to, jestli je stát štědřejší nebo není štědřejší, ale tady aby kultura nebyla jen jakýmsi věcným břemenem nebo jak si někteří lidé myslí, že je to jenom jakási nezávazná zábava za dělnické peníze, ale aby to byla skutečně důstojná součást národního života. Nezapomeňme na to, že Národní obrození byli především kulturní činitelé a za 100 let se jim podařilo dojít až k samostatnému státu. Čili, ta tradice, že kultura je součást, organická součást života, že je potřeba a že je něčím důležitým, ta by tu měla být. Že žijeme v kapitalismu, to na tom nic nemění, protože třeba Jižní Korea, myslím, je velmi vyspělým kapitalistickým státem a ministerstvo kultury je tam takřka silový resort.

moderátorka: Na místo poradce Daniela Hermana vás doporučilo Hnutí ANO. Myslíte, že na vás nový ministr kultury opravdu dá, že to nebere jenom jako úlitbu koaliční dohodě?
VF: Já jsem z hlediska pozice poradce ještě raději, protože tím jaksi odpadla taková ta političnost toho náměstkovství. Co se mě týče, já sám, ještě než se vůbec objevilo to, že náměstci budou politické funkce, byl spíš zastáncem toho, že ministr, který přichází na ministerstvo, by si měl vytvořit svůj tým sám, neboť za něj vlastně politicky zodpovídá a celý ten resort pod ním by měl být především profesní, daleko víc než politický, protože kdybychom to domysleli do důsledku, tak by to šlo přes ředitele jednotlivých odborů a skončilo by to ve vrátnici, kde by byli tři vrátní za tři politické strany, takže, pro Krista Pána, to snad ne. Čili, když už se to tohleto objevilo, no tak samozřejmě, ale potom ta funkce poradce není politická. Já jsem od začátku prohlašoval, že mě na tom daleko více zajímá záležitost profesní, než politická.

moderátorka: Říká hudební skladatel, vysokoškolský pedagog a nově i poradce ministra kultury Vladimír Franz. Díky, na shledanou.
VF: Mějte se moc hezky a na shledanou.

Radiožurnál, moderátorka: Veronika Sedláčková, 13. 2. 2014. Upraveno.

Café Reflex - Franz: Volal mi Babiš, zda nechci dělat náměstka kultury pro cokoli

15. února 2014 v 8:42 | Tomáš Klvaňa / Reflex
Ze vzdálenosti jednoho metru je JUDr. Vladimír Franz (1959) stejně postmoderní jako v televizi. Najednou zdánlivě uteče od tématu, až člověk skoro zapomene, jakou položil otázku, aby se k němu nakonec přece jen vrátil. Chvíli se zastává prezidenta Miloše Zemana, jehož mnohé poklesky proti dobrému vkusu označuje za folklór, o pár minut dál ho však označí za zátěžovou zkoušku české demokracie. Před druhým kolem loňských prezidentských voleb Franz oznámil, že bude Zemana volit, což pověstně rozzlobilo dost jeho mladých fanoušků a voličů. Franz v onom vyjádření odmítá vidět podporu: "Miloše Zemana jsem nepodpořil!" Prostě zvolil ze svého pohledu menší zlo, i když to tak neřekl.

S vysokoškolským pedagogem, skladatelem a výtvarníkem Franzem jsme seděli v Café Nona na Nové scéně Národního divadla, snad abychom symbolicky řekli, že v naší éře ani ten, kdo se rychle stává institucí, nemusí být monumentální nudou. Umělec s sebou během rozhovoru všelijak vrtěl (dobře poznáte na videonahrávce), vyjadřoval se těkavě, zeširoka a v oklikách. Trochu tím připomněl Václava Havla v komiksové verzi puštěné na dvojnásobnou rychlost. Není rétor, jeho věty nelze hned tesat, a to některé svádí k mylnému závěru, že nemá co říci. Opak je pravdou, pro konverzaci s touto svébytnou osobností se však musíte posadit do jeho nezvyklé tóniny, což vyžaduje úsilí. Od několika bývalých studentů vím, že Franz je velmi oblíbeným a poutavým profesorem. To není těžké si představit. Vynecháme-li však rovnou jeho loňský prezidentský pokus, o dost těžší je představit si ho v roli byrokrata na ministerstvu kultury. Snad právě proto se s ministrem Danielem Hermanem dohodli, že tam nakonec bude působit jako poradce.

Vy jste se do médií opět dostal v souvislosti s politikou. Stanete se poradcem ministra kultury Daniela Hermana, přičemž to vypadalo, že budete jeho náměstkem. Jak k tomu došlo?
Jednou v neděli večer mi najednou volá pan Babiš, zdali bych nechtěl dělat náměstka ministra kultury. Ptám se, pro jakou oblast a on na to: To je jedno, domluvte se s Hermanem! Sešel jsem se tedy s ministrem. Hodinu a půl jsme si povídali o kultuře, Starém zákonu, opeře a jižních Čechách. Hledali jsme způsob, jak spolupracovat. On si vzal čas na rozmyšlenou. Nakonec jsme se domluvili, že budu dělat poradce, aby bylo jasné, že moje práce bude mít odborný a ne politický charakter.

Vás práce náměstka lákala? Je to přece jen něco úplně jiného, než dělat prezidenta republiky. Cítíte se být administrativně zdatný?
Dřív mi bylo předhazováno, že jako skladatel a výtvarník nemůžu dělat prezidenta, když jsem předtím ničím takovým neprošel. Nebránil jsem se tomu: úkoly člověk roste. Budu se věnovat živému umění, kterému se věnuji celý život.

Máme už téměř 25 let po revoluci: Jsme vůbec zdravá společnost? Nebo máme horečku?
To je otázka. Souvisí s cestou k demokracii. Nejenom k institucím, ale k demokracii jako vnitřní svobodě člověka. K tomu, abych měl rozšířený toleranční horizont, aby se mi do něj vešel celej svět a nepozastavoval se nad vším neobyklým ve stylu: Jů, co to je, ať to chcípne. To je strašný moment, tahle provinčnost. S demokracií je to jako se zdravím: Když ji máme, nemusíme o ní mluvit.

Zdravá společnost tedy nejsme?
Vůbec ne. Hlavně jsme zaostalá v těchto kategoriích. Jsme na cestě, která je na dlouhou vzdálenost. Spojené státy také měly válku Severu proti Jihu, Martina Luthera Kinga, Watergate a vždy z této zátěžové zkoušky - a tou je třeba dnes pro nás Miloš Zeman - vyšly vítězně a jdou dál. Naše cesta je oproti jejich, která trvá 250 let, ještě krátká. Vidím to třeba sám na sobě. Když to vypadalo, že bych mohl dělat náměstka ministra kultury, hned se vyrojilo spousta odsouzení. Jako ve filmu Rozmarné léto, kde Bohuš Záhorský třese tím provazochodeckým náčiním a říká: "Vy spadnete, Arnoštku. No vždyť jsem vám říkal, že spadnete." S tím se špatně pracuje a nikdy tu Berlín nebude, i kdybychom měli miliardy na ulici. A pak tu také svoje názory prožíváme velmi citově, což je na jednu stranu dobře, ale na druhou stranu nám to překáží. Čili, ty jsi můj nepřítel, a ty prostě chcípni. Jako bychom utekli z Vávrovy husitské trilogie. Do toho všeho ta seveřanská těžkomyslnost. Prostě kombinace k nezaplacení. Máme zde ale skvělou tradici a dokázali nádherné věci, byť to pro tvůrce bylo peklo na zemi, ale dobrá, je to tady. A to je dobrá zpráva.

Celý rozhovor s Vladimírem Franzem, loňským prezidentským kandidátem a dnešním poradce ministra kultury, najdete na videu: http://www.reflex.cz/clanek/video/54580/franz-volal-mi-babis-zda-nechci-delat-namestka-kultury-pro-cokoli.html

Tomáš Klvaňa, Reflex, 15. 2. 2014

Rozhovor VF pro MfDNES: Hledám idealisty, s nimiž se stanu prezidentem

14. února 2014 v 12:38 | Pavel Švec, Mladá fronta Dnes
Klausovský pragmatismus vystřídalo zemanovské plebejství, říká bývalý a vlastně i budoucí kandidát na prezidenta Vladimír Franz. Je čas na ideály. Aby se lidé necítili jako děti, kterým odešli rodiče do kina.

Vladimír Franz umí plánovat. Jako první - s čtyřletým předstihem - oznámil, že půjde znovu do přímé prezidentské volby. A chystá cosi jako hnutí, které by mu pomohlo. Umělec, vysokoškolský profesor a čerstvě i poradce ministra kultury svými názory rád provokuje. Namátkou: Češi mají mít mnohem silnějšího prezidenta, spíše monarchu, ale ještě k tomu nedozráli. Česká politika se od sametové revoluce dostala do třetí, závěrečné fáze kocoviny.
Miloši Zemanovi, který podle něj odnáší protivné rozpoložení společnosti, nezávidí. "Ať je jakýkoliv, i kdyby snášel zlatá vejce, bude to marnost. Má úkol jako kosatec, po němž se chce, aby kvetl v prosinci," tvrdí Franz.

Už podnikáte nějaké konkrétní kroky k případné kandidatuře?
Rozhodl jsem se oslovit osobnosti z různých oborů. Lidi, kteří požívají úctu za svou práci. Ať je to profesor filozofie, ekonomie, či ústavní právník. Vím, vypadá to jako strašlivý idealismus, ale s nimi bych rád vytipoval nejzásadnější problémy a nalezl cestu, na niž by se mohla společnost vydat. Pak je otázka, nakolik tuto platformu politizovat, kudy do toho páchnoucího chlívku zvaného stát vlastně vstoupit.

To stačí sebrat pár morálně nezpochybnitelných osobností? Myslíte, že tím voliče zaujmete?
Tento národ, jak ho chápeme v tom romantickém smyslu, vznikl z chtění pár lidí. A zvolna se k nim přidávali další. Uvidíme, jaká bude za čtyři roky poptávka. Jestli také nejsem pro lidi třeba ten největší proklatec. Ale ambice mám.

To je jako národní obrození...
Ano, národní obrození 2. Ale ne ve smyslu: "Jsme Češi, hurá!" Ale v uvědomění si, co znamená být občan, co to znamená zodpovědnost, demokracie, co to je vnitřní svoboda, tolerance. K tomu tady pořád ještě nedochází, protože žijeme v jakémsi matrixu. Ostatně celá civilizace se vehementně mění v matrix odtržený od smysluplného života. Ale jinak se nikam nehneme. Lidi musí dostat prostor se bez stresu rozvíjet. Budeme tady mít ústavu, která zaručí, že všichni budeme mít já nevím co, ale to je k ničemu. Záleží na vnitřní drobné práci, jež je nevděčná. Ale kdo nic nedělá, nic nezkazí a někde se holt začít musí.

Myslíte, že nastává vaše doba? Mnozí si myslí, že jste až moc velký idealista.
Společnost prodělala fáze zosobněné třemi muži: havlovský idealismus a klausovský pragmatismus. Nyní jsme ve fázi zemanovského plebejství. To vše vygeneroval listopad 1989. Myslím, že nastal čas opět pro idealismus, který je mi blízký a společně s kreativitou je nutností, abychom neustrnuli, což se právě děje. Pragmatiků je tady dost. Bez ideálů nemůžeme přežít, to bychom si museli hodit mašli.

Uvažujete o tom, že případně založíte politickou stranu?
O tom zatím nepřemýšlím. Za ten rok jsem dospěl k názoru, že první je najít nějakou názorovou vzájemnost. Žádné ideologizování jako založit zbytečnou malou stranu, protože se stejně objeví nějaká frakce, která to pak převálcuje, a začne zase jen boj o koryto. Ale díky této vzájemnosti by se zjistilo, co je potřeba, co jsme zanedbali, co vůbec existuje a my na to kašlem, protože si to ani neuvědomujeme. Toto úplně stačí. Prozatím.

Jak byste chtěl oslovit masy, když ne prostřednictvím politiky? Uměním asi těžko.
Nejsme ve Florencii za doby Lorenza Magnifica, abychom oslovovali uměním, to ani náhodou. Lidi zajímá, jestli dostanou příští týden plat nebo důchod, že si budou moct něco koupit. A bohužel jsme u toho. Abyste zaujal, musíte někomu slíbit dva buřty, což je hrozný. Musíte je obrazně řečeno nalákat na nějaký praktický předmět. Bohužel myšlenka nestačí.

To dokážete?
Věřím, že ano. Zkusil jsem si to před rokem. Ale samozřejmě záleží na té poptávce.

A víte vůbec, koho jste při volbě prezidenta oslovil?
Nenechal jsem si dělat žádné sociologické studie. Tudíž nevím, kolik lidí vůbec poslouchá, co říkám, kolik lidí to bere jako protest, kolik lidí se veze. Jisté je, že potkávám lidi, kteří to nemají postaveno na něčem materiálním a zastávají podobný idealistický postoj.

Jaký má být prezident?
Prezident je strážcem ideálů, určovatelem směřování a smyslu země, kromě ústavních povinností samozřejmě. Tohle by měla být jeho role. Pakliže to tady chybí a je to ryze mechanicko-pragmatické, lidi se cítí jako děti, kterým odešli rodiče do kina. A to je ve společnosti cítit. Holt s demokracií nejsme tak daleko, abychom měli stát jen jako pouhou mechaniku.

Čili český prezident má mít více pravomocí?
My jsme ve zvláštní pozici. Měli jsme za Rakouska takový sanitární čas, stipendijní volno, abychom v klidu vytvořili jazyk, kulturu, instituce. Všechna zodpovědnost za stát byla ve Vídni. Tam měli problémy a pro nás byli za blbce, které jsme bombardovali ze zahradních restaurací. To je stav, který se málokomu podaří, ale má tu nevýhodu, že se tady nikdo nenaučil nést zodpovědnost za zemi. Ani první republika nebyla jiná, jen budila zdání, poněvadž převzala velmi seriózní rakouské úředníky, kteří tvoří tělo státu. A pak tu byl Masaryk s espritem silného muže, kterého parlament moc nezajímal. Tak to fungovalo, Masaryk práskl do stolu a bylo. To je celý zázrak, který se ale postupně vytratil, a my jsme jako pětileté děti, které si hrají na svědomí světa.

Takový vůdcovský princip...
Prezident má být silný, ale morálně. Takový až skoro konstituční monarcha, ale ve stylu Masarykova výroku: Ježíš ano, César ne. K prezidentskému systému by bylo určitě hezké dojít, ale zatím nejsme zralí. Je to otázka takových padesáti let. Byl by pak větší klid. Zdejší lidé jsou kreativní a šikovní a je strašná škoda, že často vymýšlejí blbosti. Ohromné množství práce je pak vlastně úplně zbytečné.

Jak vnímáte současnou politiku?
Politika má být službou a uměním konsenzu, a ne vytvářením nesmiřitelných protikladů a fanatismu. Pak ztrácí smysl, protože pracuje jen s negativní energií, která ovlivňuje celou společnost. Nejde o to, aby měli všichni stejný názor, ale aby se do mě vešla spousta i protichůdných věcí, jež si dokážu vytřídit a osvojit. Nikomu ale nebudu říkat, co si má myslet a jak si to má myslet. Jestli tohle někomu nedošlo za čtyřicet let totality, tak nevím.

Pavel Švec, Mladá fronta Dnes, 14. 2. 2014


Hermanovi budou s kulturou radit Vladimír Franz a Jaromír Talíř

13. února 2014 v 16:38 | ČT24
Šéfem poradců ministra kultury Daniela Hermana bude Jaromír Talíř, který na ministerstvu již dříve působil a zastával i post samotného ministra. Kolegium poradců se ještě utváří, Herman zatím představil skladatele Vladimíra Franze, který by se měl jako poradce věnovat hlavně oblasti živého umění. Ministr nové vedení úřadu představil na tiskové konferenci:

Šéfem poradců ministra kultury bude Jaromír Talíř, který sám pracoval jako ministr kultury v letech 1996 až 1998. Působil také jako poslanec Parlamentu ČR nebo předseda jihočeských lidovců. Ze zdravotních důvodů se tiskové konference nemohl účastnit.

Jedním z poradců bude Vladimír Franz, český hudební skladatel a malíř. V prvním kole loňské přímé prezidentské volby získal 6,8 procenta hlasů a z devíti kandidátů se umístil na pátém místě. Dnes uvedl, že oblast živé kultury je mu blízká proto, že sám je její součástí: "Jsem hudební skladatel, dokážu ale také své poznatky zobecnit, proto jsem vysokoškolský profesor. Důležité pro mě je, že se v této oblasti pohybuji, spolupracoval jsem se všemi divadly v České republice, mnoha orchestry včetně České filharmonie.

Funkci poradce si představuje jako rozšíření spektra při získávání dalších náhledů na daný problém, aby případná ministerská rozhodnutí byla co nejobjektivnější. "Věřím, že mohu být cenným přínosem," uvedl. Franze na ministerstvo kultury doporučilo hnutí ANO.

Stejný koaliční partner doporučil také náměstkyni Annu Matouškovou, která má ve své gesci kulturní dědictví. "Koaliční partneři nabídli velmi kvalitní kandidáty, kteří mohou obohatit chod tohoto resortu," řekl Herman k výběru náměstků. Matoušková na ministerstvu kultury působí již od roku 2007.

První náměstkyní je Kateřina Kalistová (ČSSD). Bude mít na starosti odbory církví, mezinárodních vztahů, médií a audiovize, odbor legislativní a právní, odbor autorského práva a samostatné oddělení EU. Jednou z priorit podle ní bude také předložení zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře, o jehož potřebě a s ním související změně statutu příspěvkových organizací ministerstva se mluví již léta.

Hudebníka Miroslava Rovenského nominovala KDU-ČSL. Ten bude spravovat odbor umění, literatury a knihoven, odbor vědy a vývoje a odbor projektového řízení. Dnes uvedl, že by se chtěl nejdříve přípravit na nové programovací období čerpání prostředků z EU: "Chceme se pokusit o navýšení prostředků na grantové řízení, grantové komise by měly samy rozhodovat o zařazení projektů mezi prioritní akce."

Čtvrtým náměstkem je René Schreier, v jehož gesci bude odbor ekonomický, odbor investic a odbor veřejných zakázek, informatiky a vnitřní správy. Nový ředitel odboru interního auditu a kontroly Miroslav Leixner plánuje mimo jiné audit efektivnosti vynakládaní veřejných prostředků na ministerstvu, ve střednědobém výhledu potom personální audit.

ČT24, 13. 2. 2014

Rozhovor Týdne: Tanec mezi smrdutými vejci

13. února 2014 v 8:12 | Petr Kolář, Jaroslav Plesl/Týden
Loni zamíchal prezidentskými volbami, když v prvním kole posbíral 350 tisíc hlasů. Pak podpořil Miloše Zemana. Teď by se výtvarník a skladatel VLADIMÍR FRANZ mohl do politiky vrátit. Andrej Babiš mu nabídl, aby nastoupil na ministerstvo kultury.

Stýská se vám po politice?
Nemůžu to říct úplně, protože po prezidentské kampani jsem se na půl roku zašil, skládal si a maloval. Měl jsem třeba velkou výstavu v Moravské galerii na Špilberku, která bude pokračovat do Moravského Krumlova, Kroměříže, a taky jsem složil hudbu k pěti inscenacím. Potřeboval jsem sanitární čas. Ale jak se blížilo výročí, tak se leccos vrátilo. Politika je návyková věc, co si budeme povídat.

Jak jste to na sobě pozoroval?
Je to jiný způsob myšlení. Umění je práce s pozitivní energií, politika s tou negativní. Je to ale velmi nakažlivé, člověk se najednou přestane zabývat jinými věcmi, toto je chytlavější.

Co na politice tak za chutná?
Ani ne zachutná, politika je přeceňovaný obor. Člověk se zkrátka ocitá v centru dění. Je to stejné, jako když otevřete brambůrky, tak s nimi také nemůžete přestat. Neustále vás zajímá: a co je ještě tamhle za tím rohem, co za dalším. Nezajímá mě na tom větší pozornost, na tu já kašlu. Když jsem byl v Karlových Varech na festivalu, šli jsme se psy ven a hráli hru "spořádaný pes na kolonádě", a kdykoli jsme se zastavili, začal se shlukovat dav lidí, tak jsem z kolonády zdrhal. Zdá se, že po prezidentské volbě začala pracovat legenda, což má svoji výhodu i nevýhodu. Nevýhodou je, že si lidé vytvoří abstraktum a delegují na něj zodpovědnost za své svědomí. A úplně všechno, co pak člověk udělá fyzického - i kdyby jedl, šel na záchod nebo cokoli řekl -, to kazí. Tím pádem mají lidé pocit, že vás mohou bombardovat nezodpovědným svatouškovstvím, protože kříž nesete vlastně vy. Asi by měl někdo udělat manuál, s kým se lze potkat, bavit. Protože se tady na tom malém dvorku všichni známe, je to jak u blbých na půdě.

S ostatními prezidentskými kandidáty jste se v závěru kampaně potkávali několikrát denně na debatách. Určitě jste navázali i osobní kontakty. Jak na jejich kariéry od té doby pohlížíte?
S Táňou Fischerovou jsme byli i po prezidentské volbě v Bruselu. U Bobošíkové to bylo jasné, ta určitě založí ještě dalších sto padesát politických stran a bude kandidovat do dalších sto padesáti funkcí. Pro Fischera bylo ministerstvo financí spásou vzhledem k dluhům z kampaně. Takoví lidé jako on jsou k nezaplacení, neboť se dají používat jako tmel do jakékoli skuliny. Co se týče Přemysla Sobotky, ten byl příjemný. I na debaty. Kdybych jel přes Harrachov, určitě bych se u něho stavil na kafe a pobavil se s ním třeba o borůvkách a Mumlavském vodopádu. Zuzana Roithová působí jako příjemná jihočeská statkářka.

Co dnešní ministr pro legislativu Jiří Dienstbier?
Ten mě strašně překvapil, protože jsme se docela dobře znali s jeho otcem. A najednou přišel člověk, který už od útlého věku dřepí v parlamentu - což je i případ Bohuslava Sobotky, Marka Bendy a dalších - a vlastně nikdy nebyl v životě. Na starém Dienstbierovi bylo sympatické, že měl charisma, byl lidský a byla s ním sranda. Takže jsem se na Dienstbiera těšil. A potkal jsem velmi úporného člověka, který prostě musí někam dojít a žádná sranda okolo není. Což pro mě bylo asi největší rozčarování z těch setkávání.

A co Schwarzenberg a Zeman?
Schwarzenberga znám pětadvacet let, chodili jsme spolu na pivo. Zemana jsem potkal až těsně před koncem kampaně.

Pak jste ale Zemana podpořil, což vám měli mnozí vaši stoupenci za zlé.
Pro mě je to jak kauza Rukopisů. Upřímně řečeno byl problém, jestli říct, že tu je syrová realita, anebo nějaká krásná duha. To je celé. Schwarzenberg si nechal dát deset podpisů od senátorů, a pak celý podzim nedělal nic. Pak najednou vystartoval v posledních čtrnácti dnech, nevím, čí to byla práce, jestli Bakaly nebo koho. Ukázala se síla médií, to bylo vidět. Na druhé straně jeho štáb podcenil lidi, které někteří ze Schwarzenbergových stoupenců označovali za lůzu. Nemyslím si, že Ostravané, které Bakala připravil o bydlení, jsou jenom lůza. Nebo že jsou lůzou lidé, kteří makají za dvanáct tisíc a večer holt nemají dilema, zda jít střílet losy, nebo kamzíky. Ale to se z těch kaváren a vináren nevidělo. Navíc žijeme v zemi, kde hrdiny pohádek a pověstí jsou lidé jako Jánošík, Kozina, Babinský a Rumcajs, nikoli knížepán.

Jak se vám roční působení Miloše Zemana v prezidentské funkci zamlouvalo?
Folklor, který s sebou nese, mu rozhodně nepomáhá. Navíc na své straně nemá jediné médium a tím pádem nemá komunikační kód. Ale ať už je jakýkoli, a stejné je to s Babišem, tak mu všichni říkají: "Vy spadnete, Arnoštku", jak je to v Rozmarném létě. To je strašně pitomá výchozí pozice, protože aniž tam ten člověk je, už je za blbce.

Jenže Zeman už na Hradě spoustu velmi kontroverzních kroků udělal. To přece hodnotit lze, ne?
No tak jasně. U něj tam jsou jednak folklorní věci jako korunovační klenoty, jednak věci jako jmenování profesorů. Prezident je tu od toho, aby provedl jmenovací akt. Anglická královna také jmenuje do šlechtického stavu různé rockery a nestěžuje si, že je jen věšákem na korunovační klenoty. Čili to jsou jeho minusy. U Zemana jde patrně o to, že jak je mužem moci uvažujícím o tři tahy dopředu, logicky uvažoval, jak s tímto mandátem rozšířit prezidentskou úlohu. Jenže podle mě měl spíš energii věnovat na to, kým tady má prezident být. Nikoli být výkonným strojem, ale zastřešovat funkci silou osobnosti, být strážcem ideálů a určovatelem směru. Tady to stále není zralé na prezidentský systém.

Nejdřív jste vyvolal poprask podporou Zemana, teď jste dostal lano od Andreje Babiše, abyste se za hnutí ANO stal náměstkem na ministerstvu kultury. Babiš se vám zamlouvá?
Andrej Babiš mi zavolal v neděli v noci a zeptal se, zda bych nechtěl dělat náměstka ministra kultury. Protože se v té oblasti pohybuji pětatřicet let, tak jsem říkal: proč ne? Nechápu to totiž ani tak politicky jako spíš profesně. Když si to vezmeme do důsledků, mohli mi zavolat i z ČSSD nebo KDU-ČSL. Mám si hodit korunou? Nikdo jiný se neobjeví. Měl mi to nabídnout Václav Havel, Karel IV. nebo svatý Václav?

Ptal jste se ho, jak a proč na vás přišel?
Neptal. On mi zavolal, já mu řekl, že jsem si celý svůj časoprostor uspořádal, abych měl prostor dělat vlastní tvorbu, ale pokud to může být pro oblast kultury nějakým způsobem přínosné, tak se holt na nějaký čas zapřu a půjdu do toho. No a on dvě minuty poté volal znovu, že se mám sejít s ministrem Hermanem. Překvapilo mě, jak je Babiš neuvěřitelně dynamický.

V Bratislavě ale stále ještě probíhá soud o to, zda byl Babiš agentem komunistické Státní bezpečnosti. To vám nevadí?
Tady se vždycky tahají věci dávné. Čert ví, jak to je. Tak ať se to tedy zjistí, to je jasná věc. Má se vědět, kdo je kdo. Zase mě ale děsí, že aniž na ministerstvu financí začal, všichni vydávají prognózy, že je to pomalu horší, než kdyby nastoupil já nevím kdo. Já bych to nechal tak po půl roce, až zjistíme, jestli je to opravdu špatně, anebo dobře. Myslím, že i pro něj je to šok. Řídit firmu je něco úplně jiného než řídit ministerstvo.

Ale Babiš v sobě spojuje ohromnou moc ekonomickou, mediální a nyní i politickou. Vám to jako ohrožení demokracie nepřipadá?
To uvidíme za toho půl roku.

Aby se vám nestalo, že do toho vlezete a za půl roku budete součástí ohrožení demokracie i vy.
Já nejsem členem ANO. Nemyslím, že náměstek či poradce pro živou kulturu na ministerstvu kultury je nějaká vypjatě politická funkce. Říkám: mohl mi zavolat i Sobotka, nebo Bělobrádek. S ministrem Hermanem jsme si celkem rozuměli, on je člověk klasického vzdělání. Spíš mě překvapilo, že sotva jsem od něj vyšel, už se psalo, že jsme si plácli. My si přitom řekli jen to, že tomu necháme volný průběh. To je vše.

Každopádně byste na nabídku kývl?
Pro určitou oblast by mi to nevadilo. Asi bych stěží mohl dělat ekonomii, ale pro oblast živé kultury s tím nemám problém. Nakonec jsem spolupracoval takřka se všemi divadly v této republice. Po funkcích se neženu, chápu to jako formu služby. Kultura tady pořád není tak, jak by měla být. Jde o to, že jako jeden z mála států v civilizovaném světě nemáme třeba zákon o mecenášství či donátorství. Samozřejmě by bylo úžasné, kdyby se to vyřešilo. Vždyť to je - zjednodušeně řečeno - podpora kultury z odpisu z daní. V Mexiku dokonce existuje zákon, že když někteří malíři nemají na daně, tak dají státu obraz. V Mexico City tak mají perfektní galerii jejich soudobého umění. Taky to jde. Lidi by zkrátka měli získat pocit, že kultura není jen vzdálenou zábavou za dělnické peníze. Ten pocit tu panuje i díky Klausovi a Zemanovi, kteří nejsou múzičtí a razili, že stát je jen národohospodářský model. Není to pravda, kultura je součást života. Věděl to už Karel IV., tak nevím, proč to neví Klaus. Užití kultury navíc může být mnohé, například může kultura fungovat jako předskokan byznysu. Vždyť je určitě lepší uzavřít nějakou smlouvu po koncertě České filharmonie než v nějakém sterilním prostředí. Také by bylo dobré, aby lidi věděli, že živou kulturu spravovanou ministerstvem netvoří jen Národní divadlo, Národní muzeum či Česká filharmonie, ale dalších 26 institucí, třeba i skanzen v Rožnově, Muzeum skla v Jablonci a tak dále. Hlavně jde ale o identitu. My jsme malinká, ale krásná země, a abychom upoutali, nemůžeme dělat, že máme třeba atomovou bombu nebo že jsme svědomím lidstva. Podařit se nám z ní udělat kulturní křižovatku Evropy, to v našich silách je.

Daniel Herman byl knězem, mluvčím Biskupské konference, vedl Ústav pro studium totalitních režimů. S kulturou neměl moc co do činění. Myslíte, že ji může něco dát?
Myslím, že lidi, kteří vystudovali seminář, s kulturou do styku logicky přicházejí a kulturní jsou. Vždyť dějiny církve jsou do jisté míry dějinami kulturními. Myslím, že od něj lze čekat daleko větší múzičnost než od nějakého národohospodáře.

Jak do kultury získat peníze?
V první řadě je to otázka legislativy. Již jsem hovořil o potřebě zákona o mecenášství. Dále by se to mělo týkat zákona o zdanění hazardu. Když jsem byl třeba v rakouském Bregenz, ptal jsem se intendanta, jak je možné, že v takovém městečku velkém jako Veselí nad Lužnicí je operní divadlo, v němž se hraje na třech scénách. Součástí je i Kunsthalle, kde probíhají výstavy světových výtvarníků. Zkusme něco takového najít ve Veselí nad Lužnicí. No a on říkal, že to je z hazardu. Kdyby se to tady upravilo a peníze nešly zpět do nějakých kvazidobročinných organizací majitelů heren, tak by se ulevilo státu a pro kulturu by to bylo dobré. Důležité je zvednout kultuře prestiž. Dokonce i oligarchové v Rusku vědí, že kultura je pýcha impéria. V Německu to funguje podobně. Dokonce se tam průmyslníci o umění dělí. Mercedes je výtvarné umění, chemický průmysl má vážnou hudbu a tak dál. Pak si stát může dát nohy na řídítka.

Musel byste se však vyrovnat třeba taky se spory okolo Národního divadla a Státní opery či personálním obsazením klíčových institucí. A laikovi se zdá, že ať udělá kdokoli cokoli, zvedne se proti tomu skupina posměšně nazývaná "kulturní fronta" a prudí. Jak byste chtěl s "kulturní frontou" vyjít?
Není možné udělat to, co třeba s počítačem, když klekne. Tedy restartovat ho. To udělali například v Maďarsku a osvědčilo se to. V maďarské opeře všechny propustili a vzali tam úplně nové lidi plné energie. To zde není možné, patrně by padla vláda, co by to bylo za řev. To je vždy tanec mezi velmi smrdutými vejci. Nebo hamburské divadlo je skoro dvojnásob větší než pražské, a má pětinu zaměstnanců. Ale zkuste to tady jenom říct, to je neřešitelné.

A dá se to v Česku tváří tvář nejrůznějším peticím při jakékoli příležitosti vůbec vyřešit?
Tady jsme vůbec ve fázi různého sepisování nejrůznějších petic. Je to strašně osobní, každý si vytvořil nějakou hradbičku a druhý, který má také hradbičku, je a priori nepřítel. Takže se nelze dohodnout prakticky na ničem. To je děsivá nálada.

Jak z toho ven? Sám jste zmínil, že jste pracoval snad ve všech tuzemských divadlech. Všichni by tedy za vámi chodili. Někteří by chtěli funkce a další říkali: "Vláďo, my se přece známe, nám dej a seber jiným…"
Na to jsou přesně daná kritéria, osobní věci do toho nelze tahat, to by se člověk zbláznil. Nesmíme zapomínat, že zřizovatelem většiny divadel v zemi není ministerstvo kultury, nýbrž města, která tato divadla dotují. V případě, že by nastala situace jako nyní v případě Činoheráku v Ústí, existuje vládou schválený Fond podpory regionálních divadel a orchestrů, v němž mělo být tak 150 milionů korun. Ale není. V dobách největší slávy tam bylo tak sto, teď je tam čtyřicet.

A v případě nouze byste chodil za ministrem financí Babišem, aby vám pomohl?
To není záležitostí náměstka, ale ministra, který zodpovídá za resort.

Mysleli jsme, že byste za Babišem chodil vy, když byste na ministerstvu seděl za jeho hnutí. Logicky se pak dá namítnout, že byste měl mít k Babišovi blíž, když byste byl "jeho" náměstek, ne?
Nevím, jestli je to takto brané. Ale opakuji, že to je věcí ministra, případně ekonomického náměstka, nikoli náměstka pro živou kulturu, o poradci ani nemluvě.

O Zemanovi s Klausem jste říkal, že nejsou múzické osoby. Myslíte, že je na tom Babiš lépe?
Ne, vůbec si to nemyslím. Ale prezident určuje smysl a směřování státu. Od ministra financí očekávám, že bude držet státní kasu a zabývat se financemi státu. Z tohoto pohledu je to tedy jedno.

Abyste se nakonec nestal klikujím autobusem, který si Babiš zaplatil u Davida Černého před olympiádou v Londýně a jenž mu dnes dělá okrasu u sídla Agrofertu. Neobáváte se toho?
To je možné. Rád pomůžu dobrým věcem, ale nemusí to být za každou cenu. Ostatně mám své práce dost, dělám třeba kapesní oratorium na téma prezidentské volby.

Jak se vám mimochodem klikující autobus a vůbec dílo Davida Černého líbí?
Mně David Černý nijak nevadí. Mám problém s tím, že se vždy proklamoval jako neuvěřitelně free nezávislý pankáč. Není to pravda. Jeho příchylnost k donátorům je až úporná. Po Sašovi Vondrovi a Entropě nastoupil Karel Schwarzenberg a jeho číro a nedivil bych se, kdyby mu spal David Černý na rohožce. Do toho prodal za deset milionů autobus Andreji Babišovi. Zkrátka nemám rád "státní rošťáky". Čímž neříkám, že je David Černý špatný sochař.

Černý se rád staví do čela rebelujících umělců proti establishmentu; neobáváte se, že by si vás pak na ministerstvu kultury mohl zvolit jako terč, jaký si v minulosti udělal z Milana Knížáka?
Myslím, že moje práce by se asi spíš týkala divadel…

Jak vůbec střety Černého s Knížákem vnímáte?
David Černý je člověk, který dokáže mistrně využít skandálu ve svůj prospěch. A Milan Knížák je velmi vyhraněná osobnost, která má své superlativy jak v kladné, tak záporné amplitudě. Viděl jsem jeho věci, které jsou opravdu vynikající. Od řady českých výtvarníků se liší tím, že je jeho dílo opravdu otevřená forma. Ale také jsem od něj viděl - nebo spíš slyšel - takové věci, že zůstával rozum stát. U něj je to zvláštní konglomerát. U Davida to jde víc na kalkul.

Kulturní obec má svá oblíbená témata. Jedním z nich je blob od architekta Kaplického. Jaký je váš názor na stavbu nové budovy Národní knihovny?
V prezidentské kampani jsem stěží mohl někomu slibovat druhý, třetí, patnáctý nebo nevím kolikátý důchodový pilíř, protože co já s tím? Ale blob mě jakožto kulturní počin samozřejmě velmi zajímal. Bral jsem to jako jednu z priorit.

Umíte si představit, že blob budou prosazovat lidovci v čele s jejich hlavním sponzorem, developerem Luďkem Sekyrou? Co byste mecenáši s ne úplně dobrou pověstí říkal?
Nežijeme v zemi, kde by mecenáši stáli frontu na sponzorování kultury. Samozřejmě, že většina takto vydělaných velkých peněz vyvolává otázky. Vezměme si příklad z kunsthistorie. Pakliže zdrojem peněz není zlo, za nímž by zůstávaly hromady mrtvol, musíme přijmout, že to takto v dějinách umění chodilo vždy. Kapli pro spásu duše svého otce, který byl jedním z největších lichvářů Itálie té doby, si objednal Arrigo degli Scrovegni. Ale takhle vzniklo základní dílo novodobého evropského umění, padovská kaple rodiny Scrovegni, kterou freskami vyzdobil Giotto di Bondone. Pak je tu Leonardo da Vinci, kterého dvě třetiny života sponzoroval Cesare Borgia, podle nějž Machiavelli napsal Vladaře. Kdyby nebylo Borgia, neměli bychom spoustu věcí od Leonarda.

Takže jste pragmatik?
I boháč může mít občas pocit, že dělá něco pro spásu duše. Máme mu bránit? Já nejsem strážcem bratra svého.

Rozhovor týdne. Týden, Petr Kolář, Jaroslav Plesl, 10. 2. 2014.

Vladimír Franz bude poradcem ministra kultury

13. února 2014 v 8:01 | MfDNES
Prezidentský kandidát a vysokoškolský profesor Vladimír Franz bude poradcem ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL). Před dvěma týdny ho přitom hnutí ANO navrhovalo na post náměstka. Franz však novou pozici vnímá jako ideálnější řešení.

"Ministerský poradce má mnohem větší svobodu, protože není politicky vázán. Je to čistě apolitická profesní záležitost," uvedl Franz. Sám podle svých slov věří, že napomůže tomu, aby již kultura nebyla v politice brána jako věcné břemeno.

Mladá fronta Dnes, 12. 2. 2014

Hermanovi bude s kulturou radit Vladimír Franz

13. února 2014 v 8:00 | ČT24, ČTK
Hudební skladatel, pedagog a bývalý prezidentský kandidát Vladimír Franz bude pracovat jako poradce ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL). Dříve se o Franzovi mluvilo jako o kandidátovi na pozici Hermanova náměstka, nominovalo ho hnutí ANO. Ministr nové vedení úřadu včetně poradního týmu představí ve čtvrtek na tiskové konferenci.

Vladimír Franz (narozen 25. května 1959) je český hudební skladatel a malíř, který se zaměřuje především na komponování scénické hudby. Přednáší také na Divadelní fakultě AMU, na které je vedoucím Kabinetu scénické hudby.

Vedle uměleckých oborů vystudoval práva na Karlově univerzitě, v letech 1981 až 1984 byl spoluzakladatelem, scénografem, výtvarníkem a skladatelem autorského divadla Kytka. Je šestinásobným držitelem Ceny Alfreda Radoka (1998, 2000, 2002, 2005, 2006 a 2007), Ceny Divadelních novin (2001) a Ceny OSA (2012).

Franz získal v prvním kole loňské přímé prezidentské volby 6,8 procenta hlasů. Z devíti kandidátů se umístil na pátém místě.

Herman zná i své náměstky

Počátkem týdne ministr oznámil jména všech čtyř svých náměstků. Na svém místě zůstala jen Anna Matoušková, která bude i nadále řídit odbory památkové péče, ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií a také odbor regionální a národnostní kultury.

První náměstkyní je Kateřina Kalistová (ČSSD), hudebníka Miroslava Rovenského nominovala KDU-ČSL. Čtvrtým náměstkem je René Schreier. Na čtvrteční tiskové konferenci ministr představí také ředitele odboru interního auditu a kontroly Miroslava Leixnera.

Zdroj: ČT24, ČTK, 12. 2. 2014


K večeři bude Woody Allen

13. února 2014 v 7:58 | Reflex
Zvažované angažmá prezidentského kandidáta Vladimíra Franze do funkce náměstka ministra kultury Reflexu nepotvrdil šéf resortu Daniel Herman. "Pan Franz byl jedním z pěti nominantů, které mi nabídlo hnutí ANO. Tedy rozhodně to není tak, že by mi ANO nedalo vybrat. Pana profesora Franze pokládám za velmi zajímavého a vzdělaného muže - hudebního skladatele, který se často inspiruje světem, jenž je mi velmi blízký. V tuto chvíli však mohu říci, že na pozici náměstka s ním nepočítám," řekl v Reflexu čerstvý ministr kultury. Nutno dodat, že jeho rozhodnutí kvitujeme, už jen proto, že minimálně tahle zamýšlená trafika za podporu Miloše Zemana v druhé volbě prezidentské volby vypadala na dohodu mezi Hradem a Andrejem Babišem za lidoveckými zády.
(...)

Reflex, 13. 2. 2014

Franz dal před úředničinou přednost umění, u Hermana bude jako poradce

11. února 2014 v 19:03 | Václav Lang, Novinky.cz
Vysokoškolský pedagog, skladatel a malíř Vladimír Franz se nakonec stane pouze poradcem ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), nikoli jeho náměstkem. Novinkám to potvrdili Herman i Franz. Ten se takto rozhodl s ohledem na svou tvůrčí činnost.

"Počítám s panem profesorem Franzem, takhle jsme se domluvili," řekl Novinkám Herman.

Franze původně jako náměstka na kulturu nominoval za hnutí ANO jeho předseda Andrej Babiš. Franz se ale s novým ministrem kultury dohodli, že lepší bude vést spolupráci formou poradenství.

"S panem profesorem jsem hovořil o tom, jak by si on sám představoval spolupráci, protože přece jenom náměstek je víceméně vysoký státní úředník, který je zatížený značnou dávkou administrativy. Pan profesor mi taky řekl, že to není úplně jeho praxe, ale že jako poradce by si to velmi rád dovedl představit," dodal ministr.

Plat? Ještě se neví

Totéž potvrdil i Franz: "Celé se to pohybovalo ve zpravodajské a virtuální realitě. Pravda je ta, že budu pouze požádán panem ministrem, abych mu dělal poradce," sdělil Novinkám. "Je to především nárazová záležitost, kdy se budeme scházet nad konkrétními úkoly," přiblížil.

Nebude se tak podle svých slov zabývat běžnou "úředničinou" na ministerstvu. "Ne, to bych při své tvůrčí činnosti asi těžko stihl skloubit," podotkl.

Zatím není jasné, zda bude Franz za poradenskou funkci pobírat plat. "O tom jsme se nebavili," uvedl Herman s tím, že ale předpokládá, že by se Franz stal členem širšího kolegia poradců, kteří by měli s ministrem spolupracovat bez nároku na honorář.

Václav Lang, Novinky.cz, 11. 2. 2014

Dá se modla lidu vyrobit? Film Kandidát ukazuje, jak se dělá prezident

11. února 2014 v 19:01 | Mirka Spáčilová, idnes.cz
Do kin míří snímek Kandidát, v němž vítěznou hlavu státu stvoří mistr reklamy. Film už viděli i neúspěšní uchazeči o post na Hradě.

Nenápadný maloměstský podnikatel zatím řečnil jenom na svatbách. Jenže pak pro něj majitel reklamní agentury udělá na zakázku prezidentskou volební kampaň. Vítěznou kampaň - za pouhé dva měsíce. Dá se vyrobit modla lidu uměle?

V příběhu, jejž vypráví film Kandidát, to odborníci dokážou. Na koprodukční snímek, který měl slovenskou premiéru loni na podzim a do Česka vstoupí 27. února, se přišli podívat i zdejší neúspěšní uchazeči o post na Pražském hradě. V hledišti se sešli někdejší rivalové Táňa Fischerová, Vladimír Franz, Jiří Dienstbier či Karel Schwarzenberg. A přiznali, že jisté prvky reality film obsahuje.

"Úplně uměle od nuly se idol národa vytvořit nedá, k tomu jsou zapotřebí jisté předpoklady, jimž se souhrnně říká charizma. Ale lze tomu do jisté míry pomoci," míní Schwarzenberg.

Film sleduje zákulisí politických bojů na způsob špionážní hry. Aniž tuší, že sám je sledován, rozvíjí král reklamních triků kampaň snů. Nejprve se v rodokmenu outsidera najdou stopy, které naznačují jeho spřízněnost s národním buditelem, což zabírá, průzkumy už naznačují těsné vítězství nováčka, ale strůjce hry nenechá nic náhodě. Chce jasnou výhru. Což znamená vytvořit roli mučedníka: pomocí předstíraného atentátu, a pokud možno na posledním mítinku pouhý den před volbami.

Hra na skutečnost

"Lidé se dají strhnout tak na dva tři týdny, ale pak by jim začal chybět pevný základ. Princip mučedníka funguje, ale taky dlouho nevydrží. A hlavně ať to nikdo nebere jako radu," směje se Franz. Podle jeho zkušenosti má volební kampaň tři fáze. "V první vládne nadšení bez estrádních prvků. V druhé nastoupí profesionální tým. A ve třetí přijde tvrdá strategie, která se zjevně neobejde bez peněz," shrnul Franz. Do prezidentské volby by šel znovu, prý jen kdyby byla poptávka.

Příběh Kandidát natočil podle knižní předlohy Jonáš Karásek a svedl dohromady herce z obou zemí někdejší federace: o role se podělili mimo jiné Marek Majeský, Michal Dlouhý, Roman Luknár, Pavel Nový, Michal Kubovčík nebo Alice Bendová.

Příběh o síle manipulace si pohrál i s faktem, že tvář titulního hrdiny nikdy plně neukáže. Tvůrci začali vydávat svého kandidáta za skutečně žijícího člověka s vlastní minulostí, názory a charakterem. Vytvořili mu dokonce účet na sociální síti, kde pravidelně zveřejňoval své postřehy; v současnosti už má smyšlený politik, jenž měl původně jen rozčeřit stojaté vody a ubrat ostatním pár hlasů, přes tisíc "přátel".

Mirka Spáčilová, idnes.cz, 11. 2. 2014

Fischerová odhaluje, co lidé od Schwarzenberga prováděli při prezidentské kampani

11. února 2014 v 6:31 | Olga Böhmová, Parlamentní listy
Neúspěšný kandidát z prezidentské volby Vladimír Franz v rozhovoru pro Týden prozradil, proč podpořil před druhým kolem prezidentských voleb Miloše Zemana. "Schwarzenberg si nechal dát deset podpisů od senátorů, pak celý podzim nedělal nic," řekl s tím, že Schwarzenbergův štáb navíc podcenil lidi, které stoupenci knížete leckdy označovali za lůzu. Co ale říkají názorům Franze jiní umělci? A jak hodnotí rok vládnutí Miloše Zemana?

Neúspěšný kandidát z prezidentské volby, skladatel, výtvarník a vysokoškolský pedagog Vladimír Franz v rozhovoru pro časopis Týden odtajnil své názory na ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera, šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga a také prezidenta Miloše Zemana.

Zatímco jednoho z favoritů prvního kola volby, Karla Schwarzenberga, znal Franz už pětadvacet let a chodili spolu i na pivo, nového českého prezidenta Miloše Zemana potkal až těsně před koncem kampaně a nakonec ho sám podpořil. Pro časopis Týden pak vysvětlil proč.

"Schwarzenberg si nechal dát deset podpisů od senátorů, pak celý podzim nedělal nic. Pak najednou vystartoval v posledních čtrnácti dnech, nevím, čí to byla práce, jestli Bakaly nebo koho. Ukázala se síla médií, to bylo vidět. Na druhé straně jeho štáb podcenil lidi, které někteří ze Schwarzenbergových stoupenců označovali za lůzu. Nebo že jsou lůzou lidé, kteří makají za dvanáct tisíc a večer holt nemají dilema, jestli jít střílet losy, nebo kamzíky. Ale to se z těch kaváren a vináren nevidělo," vystihl slabé místo kampaně šéfa TOP 09 Franz.

Zemanovi i Babišovi říkají: Vy spadnete, Arnoštku...

Miloš Zeman má pak podle něj "strašně pitomou výchozí pozici". Folklor, který s sebou nese, mu prý rozhodně nepomáhá a na své straně nemá jediné médium, a tím pádem nemá ani komunikační kód. "Ale ať už je jakýkoliv, a stejné je to s Babišem, tak mu všichni říkají: 'Vy spadnete, Arnoštku', jak je to v Rozmarném létě," konstatoval pro Týden Franz. Navíc prozradil ještě své názory na ministra financí Andreje Babiše, o němž ale prý zatím nehodlá spekulovat, zda byl skutečně agentem Státní bezpečnosti, jak tvrdí slovenský Ústav paměti národa.

"Já bych to nechal po půl roce, až zjistíme, jestli je to opravdu špatně, anebo dobře. Myslím, že i pro něj je to šok. Řídit firmu je něco úplně jiného než řídit ministerstvo," konstatoval výtvarník.

Franz, který i zvažoval nabídku šéfa hnutí ANO Andreje Babiše stát se náměstkem na Ministerstvu kultury, pro Týden nakonec dodal, že za půl roku, až soud v Bratislavě definitivně rozhodne, se ukáže, zda ministr financí, který spojuje moc ekonomickou, mediální a nyní i politickou, znamená ohrožení demokracie.

Co ale Franzovým slovům říkají jiní umělci? Mají také podobné pochopení pro Andreje Babiše, či pro Miloše Zemana a naopak negativní slova k lídrovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi?

Takovou píč.... by nechal bez komentáře

"Já jsem ten rozhovor nečetl a nemám ve zvyku, že bych musel komentovat všechno," odvětil na dotazy ParlamentníchListů.cz hudebník, moderátor a někdejší politik Michal Prokop.

"Necítím ani nutnost vyjadřovat se nějak ke Karlu Schwarzenbergovi, či Miloši Zemanovi," dodal. Podobně se pak pro ParlamentníListy.cz vyjádřil i hudebník a producent František Ringo Čech.

"Takovou píčovinu bych nechal bez komentáře," sdělil F. R. Čech ke slovům Vladimíra Franze o prezidentské kampani Karla Schwarzenberga.

Herečka, někdejší poslankyně (2002 až 2006) a prezidentská kandidátka Táňa Fischerová byla už sdílnější.

"Já jsem zůstala v prezidentské volbě neutrální a nevolila a ani jsem nepodporovala ve druhém kole nikoho z nich," odvětila ParlamentnímListům.cz Fischerová na dotaz ohledně sympatií vůči dvěma politickým soupeřům, tedy Miloši Zemanovi a Karlu Schwarzenbergovi..

"Samozřejmě že Karla Schwarzenberga znám osobně, ale nemohla jsem jej podporovat kvůli jeho angažmá v neoliberální vládě a kvůli jeho zodpovědnosti ve straně TOP 09 za to, co já jsem považovala vždy za nepřijatelné. To byl pak důvod, proč jsem já Karla nevolila. Osobně jsem ale s ním vždy vycházela dobře a uvědomuji si jeho klady," zmínila.

Není si prý ovšem jistá tím, zda někdy v pravém politickém spektru bude v budoucnu za Schwarzenberga nějaká náhrada, až z politiky odejde. "To víte, že osobností je vždy málo, ale já nejsem přívrženec pravice," uvedla k tomu.

Rozumí ovšem prý Vladimíru Franzovi v tom, co chtěl v rozhovoru pro Týden sdělit.

Byly tam tlaky na mne i na Franze. Asi proto se naštval

"Víte, kolem prezidentské volby byla ještě jiná věc. Vznikla tam totiž myšlenka, že my dva s Vladimírem máme odstoupit v prvním kole. Dokonce v tomto stoupenci Karla Schwarzenberga vyvinuli poměrně velký nátlak na Franze, neboť on měl víc hlasů než já, takže byl namlouvanější nevěstou nežli já. Myslím, že ten nátlak pak Vladimíra poměrně jednoznačně postavil na druhou stranu. Já jsem to od těch lidí považovala za odklonění od toho, co vždy zastávali, to jest odklonění od demokratických metod. I v tom druhém kole ale byl onen nátlak docela silný, žasla jsem, že to je možné. Já jsem ale na to během roku zapomněla a s těmi lidmi komunikuji dál, ale Vladimír asi ne, neboť on do těch kruhů nepatřil a bylo to pro něj asi těžké. Právě z toho si dedukuji, že u něj nastal příklon k Miloši Zemanovi," vysvětlila Fischerová.

Prý je ale podobně kritická i k Zemanovi.

"Mně to, co dělá, přijde pro ČR škodlivé a to včetně jeho iniciativy, že si bude zvát diktátory, kteří porušují lidská práva. Já mám ale k Miloši Zemanovi už od počátku jeho prezidentování výhrad mnoho, ony už začínaly prohlášením, že jeho prvním cílem bude shodit vládu Petra Nečase ze sedla. To ale, proboha, není úkol prezidenta! Úkol prezidenta je stát nad tím. Mně Nečasova vláda také nebyla příjemná, přála jsem si její odchod, ale jakmile začneme přijímat tyto metody, tak jsme na cestě ke zkáze. Zeman navíc neustále natahuje ústavu a i jeho zhmotnění osobních zálib počínaje Jiřím Rusnokem, který se stal předsedou vlády a teď byl jmenován členem bankovní rady ČNB, přes Livii Klausovou - já toto považuji za cestu špatnou. Nemohu také souhlasit s tím, že bude kádrovat velvyslance, jestli mají ekonomické vzdělání. Diplomat má být především člověk s nadhledem. Zeman prostě vnucuje svůj pohled všem a já to považuji za škodlivý jev," poznamenala pro ParlamentníListy.cz bývalá poslankyně a herečka.

Zdůraznila, že ona sama je nyní předsedkyní Klíčového hnutí, které má svůj program sociální trojčlennosti, to jest oddělení politiky, ekonomiky a toho, co patří do kulturně duchovního programu.

U Babiše jde o skutečný střet zájmů!

"Miloš Zeman pak dělá pravý opak - on to vše totiž splétá dohromady. Andrej Babiš je pak reprezentantem toho, co my nechceme, neboť spojuje všechny tři moci - ekonomickou, nebo-li podnikatelskou, politickou a ještě má média. Je to podle mne strašlivě nebezpečný trend. On se ale brání a říká, že toho nebude využívat - samozřejmě ale že bude dělat zákony pro své podnikání... To už naznačuje tím, že nechce progresivní daně. U něj podle mne jde o skutečný střet zájmů. Na druhou stranu přivedl do politiky některé zajímavé osobnosti počínaje Helenou Válkovou, Martinem Stropnickým, či Janou Lorencovou. Tito lidé by mohli v politice něčeho dobrého dosáhnout, ovšem jenom v případě, pokud se budou řídit svým dobrým vlastním svědomím," dodala pro ParlamentníListy.cz Fischerová.

"Já bych na to odpověděl krátce a výstižně. Napsal bych totiž k tomu tři tečky a vykřičník, nic jiného," zmínil na dotaz ohledně "prezidentování" Miloše Zemana herec, někdejší ředitel karlínského hudebního divadla a také kandidát ODS v senátních volbách 2012 Ladislav Županič.

Županič: Ať si Karel užije života

"O Zemanovi víc nechci mluvit. A Karel Schwarzenberg? Ten je intelektuálně stále na výši, ale přece jenom už toho asi má dost za sebou - vždyť dělal kromě ministerské funkce v devadesátých letech i kancléře Václavu Havlovi. Musí si také užít normálního života, ne toho politického," poznamenal Županič k možnému pozvolnému odcházení knížete z politické scény.

"Vláda Bohuslava Sobotky? Ta zatím nic neudělala, takže je těžké ji teď nějak ohodnotit. Stejné to je pak u pana Babiše. Člověk nemůže vynášet soudy, pokud ještě neví, jak kdo funguje. Nemůžu tak k Andreji Babišovi říci nic špatného a ani nic dobrého. Prostě: Podle činů poznáte je!" uzavřel Županič své hodnocení nového kabinetu Bohuslava Sobotky.

Zpěvačka a moderátorka Marta Kubišová se zamyslela napřed nad tím, co říkal pro Týden Vladimír Franz hlavně na konto Karla Schwarzenberga. Prý se jí to vůbec nezamlouvá.

"Sledovala jsem v neděli v televizi debatu pana Zaorálka a Karla Schwarzenberga a zdálo se mi tam, že si docela notují. Karla Schwarzenberga bych za prezidenta volila i nyní," řekla pro ParlamentníListy.cz rozhodně.

Protivný povolební "dýchánek" u Zemana

"Kdo a jak moc se v prezidentské kampani snažil, to bych si vůbec netroufala hodnotit. Já jsem jen věděla, že budu volit pravici a bylo mi jedno, kdo tam za pravici bude. Levici nechci volit nikdy, ale přestože jsem k ní nikdy neměla velkou důvěru, tak bych dnes vládu Bohuslava Sobotky nijak nehanila - prostě chvíli tahají za kratší provaz jedni, a pak chvíli druzí," pronesla dále Kubišová.

Jedna věc ji ale těsně po volbách zaujala a to onen pověstný "dýchánek" u prezidenta Zemana, kdy do Lán za Zemanem naklusala těsně po zveřejnění výsledků voleb skupina socialistů, vedená Michalem Haškem. Nakonec tato schůzka překreslila levou část mapy politické moci v Česku.

"Možná, že právě kvůli tomuto dýchánku u pana prezidenta to pak hodně lidí nahnalo k panu Sobotkovi," uvedla k tomu Kubišová. "I já jsem se stala fandou tzv. sobotkovců," přiznala. "Byla to pro mne tak zjevná manipulace, že se prostě musely všechny sympatie přilnout k panu Sobotkovi," dodala.

To, co se nyní odehrává na politické scéně, k tomu ovšem prý slova nemá. "Podle mne je nutné dobu vidět z toho zorného úhlu, jestli to jde dopředu, nebo dozadu."

Že ale mohl být výtvarník a hudebník Vladimír Franz náměstkem na ministerstvu kultury, vidí naopak jako dobrou věc. "On podle mne kultuře dobře rozumí, pokud vím, tak dokonce i přednáší na vysoké škole. Je dobré pro každého ministra, když se obklopí podobnými odborníky, kteří jsou mimo politiku," dodala zpěvačka.

Kratochvíl: Je to ostuda...

"Dnes může každý vidět velký rozdíl mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem a také to, že ona ostuda nebere konce. Ale to je jedna věc s druhou," zmínil pro ParlamentníListy.cz podnikatel, producent, zakladatel a někdejší majitel divadla TA FANTASTIKA Petr Kratochvíl.

"Samozřejmě, že jsem dával přednost Schwarzenbergovi před Zemanem," uvedl Kratochvíl k dotazu, komu dával přednost v prezidentské volbě. "Je to jen důkaz toho, jaký jsme kulturní národ, když tohle po 23 letech máme a nechali jsme to dojít s politikou tam, kde to nyní je. A to není jenom o prezidentovi, je to i Babiš a ostatní," odvětil dále podnikatel na dotazy ParlamentníchListů.cz.

A co si konkrétně myslí o lídrovi ANO a ministrovi financí Andreji Babišovi? "Je to největší nebezpečí pro demokracii a zároveň obrázek toho, kam jsme to dopracovali od roku 1989. Je to totiž absolutní výsměch slušným lidem. Když tohle nikomu nevadí, tak je to tragédie," sdělil.

Střet zájmů a ohrožení demokracie

Svůj odsudek Babiše nakonec o trošku víc rozebral.

"Estébák a komunista si v tomto postu nemůže nikdy počínat dobře. Je to tragédie, je to nemorální, neboť tam je střet zájmů, a proto je v souvislosti s ním ohrožena demokracie. Je to největší výsměch slušným lidem," dodal Petr Kratochvíl, který je znám jako někdejší životní partner zpěvačky Lucie Bílé. Podnikatel navíc před lety proslul tím, že si stěžoval na nynější grantový systém u Evropské komise, jenže José Manuel Barroso mu na stížnost odpověděl až po čtyřech letech.

Kratochvíl pak loni pro server lidovky.cz v souvislosti s touto věcí říkal o EU toto: "Odehrává se tady něco jako RVHP - jen s tím rozdílem, že RVHP fungovalo. Držím jim palce, ale moc to nevidím. Tuhle jsem se koukal na přenos z Evropského parlamentu a byla tam britská baronka Ashtonová, prezident EU Herman Van Rompuy a tahle partička, něco řešili. Moje děti se ptaly: ´Tati, a to je pokračování Bradavic?´ - ´Ano, děti," odpověděl jsem, ´to je Harry Potter.´"

Olga Böhmová, Parlamentní listy, 10. 2. 2014

Ministr kultury Herman odhalil jména náměstků, Franz mezi nimi není

10. února 2014 v 18:05 | ČTK
Ministr kultury Daniel Herman odhalil dalšího ze svých náměstků. Jeho nejbližšími spolupracovníky budou Kateřina Kalistová, Miroslav Rovenský a René Schreier. Dříve zvažovaný Vladimír Franz mezi nimi chybí.

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) oznámil jméno dalšího svého náměstka, jehož si do úřadu přivedl. Po již dříve potvrzené první náměstkyni Kateřině Kalistové (ČSSD) a hudebníkovi Miroslavu Rovenském, kterého nominovala KDU-ČSL, bude tým ministrových nejbližších spolupracovníků tvořit René Schreier.

Čtvrtou náměstkyní zůstává Anna Matoušková. Mezi náměstky není skladatel Vladimír Franz, o němž se jako o možném kandidátovi za hnutí ANO dříve mluvilo.

První náměstkyně Kateřina Kalistová bude mít na starosti odbory církví, mezinárodních vztahů, médií a audiovize, odbor legislativní a právní, odbor autorského práva a samostatné oddělení EU. Náměstek Rovenský bude spravovat odbor umění, literatury a knihoven, odbor vědy a vývoje a odbor projektového řízení. Pod působnost René Schreiera pak bude spadat odbor ekonomický, odbor investic a odbor veřejných zakázek, informatiky a vnitřní správy.

Náměstkyně Anna Matoušková bude i nadále řídit odbor památkové péče, odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií a také odbor regionální a národnostní kultury. Profesní životopisy Kalistové a Matouškové jsou na webu ministerstva, informace o dalších náměstcích úřad slibuje doplnit.

Hudebník a pedagog Rovenský se již více jak dvacet let specializuje na historické lesní rohy a autentickou interpretaci hudby období klasicismu a baroka. Od roku 1990 spolupracoval s místní organizací KDU-ČSL ve středočeských Mnichovicích. V současné době je členem zastupitelstva města Mnichovice a předsedou kontrolního výboru. Je předsedou středočeské organizace lidovců.

René Schreier (1978) vystudoval v roce 2005 Fakultu ekonomiky a managementu Univerzity obrany v Brně, v letech 1998 až 2006 zastával velitelské funkce v Armádě České republiky. Od vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů v této instituci působil, v letech 2008 až 2010 jako ekonomický náměstek. Odešel z něj v době, kdy ústav také opustil jeho tehdejší ředitel Daniel Herman.

ČTK, 10. 2. 2014

Herman si na ministerstvo vzal exkolegu z ÚSTR, Franz náměstkem nebude

10. února 2014 v 18:04 | iDNES.cz, ČTK
Dalším náměstkem ministra kultury Daniela Hermana bude jeho bývalý kolega z Ústavu pro studium totalitních režimů René Schreier. Doplní tak již dříve oznámenou první náměstkyni Kateřinu Kalistovou z ČSSD a hudebníka Miroslava Rovenského, kterého nominovala KDU-ČSL. Původně avizovaný skladatel Vladimír Franz mezi náměstky nakonec není. Čtvrtou náměstkyní zůstává Anna Matoušková, sdělila mluvčí úřadu Anna Ješátková.

Prezidentský kandidát Vladimír Franz, kterého nominovalo nutí ANO, mezi náměstky nakonec chybí. Ještě před čtrnácti dny však předseda hnutí ANO Andrej Babiš avizoval, že by se spoluprací neměl být problém. "S panem Franzem jsme se o ministerstvu bavili a je naším kandidátem na post náměstka. Pan Franz se s budoucím ministrem už se sešel, Daniel Herman byl z pana Franze nadšený a určitě o spolupráci uvažuje," uvedl předtím Babiš (více čtěte zde).

"Seznam náměstků je takto kompletní. Nevím, proč si pan ministr nakonec pana Franze nevybral. Ale ještě probíhají jednání o jeho poradním týmu. Nechci předjímat, ale je možné, že se objeví tam," řekla iDNES.cz mluvčí Ješátková.

René Schreier
René Schreier (1978) vystudoval v roce 2005 Fakultu ekonomiky a managementu Univerzity obrany v Brně, v letech 1998 až 2006 zastával velitelské funkce v Armádě České republiky. Od vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů v této instituci působil, v letech 2008 až 2010 jako ekonomický náměstek. Odešel z něj v době, kdy ústav také opustil jeho tehdejší ředitel Daniel Herman.

První náměstkyně Kateřina Kalistová bude mít na starosti odbory církví, mezinárodních vztahů, médií a audiovize, odbor legislativní a právní, odbor autorského práva a samostatné oddělení EU.

Náměstek Rovenský bude spravovat odbor umění, literatury a knihoven, odbor vědy a vývoje a odbor projektového řízení. Pod působnost René Schreiera pak bude spadat odbor ekonomický, odbor investic a odbor veřejných zakázek, informatiky a vnitřní správy.

Náměstkyně Anna Matoušková bude i nadále řídit odbor památkové péče, odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií a také odbor regionální a národnostní kultury. Profesní životopisy Kalistové a Matouškové jsou na webu ministerstva, informace o dalších náměstcích úřad slibuje doplnit.

Hudebník a pedagog Rovenský se již více jak dvacet let specializuje na historické lesní rohy a autentickou interpretaci hudby období klasicismu a baroka. Od roku 1990 spolupracoval s místní organizací KDU-ČSL ve středočeských Mnichovicích. V současné době je členem zastupitelstva města Mnichovice a předsedou kontrolního výboru. Je předsedou středočeské organizace lidovců.

iDNES.cz, ČTK, 10. 2. 2014

Franz míří na kulturu za ANO. Jako poradce, nikoli náměstek

10. února 2014 v 12:31 | Petr Kolář / Týden
Někdejší prezidentský kandidát, umělec Vladimír Franz, nakonec nebude na ministerstvu kultury náměstkem pro živou kulturu, ale poradcem pro tutéž oblast. Franz se na tom podle svých slov dohodl v neděli s ministrem Danielem Hermanem z KDU-ČSL.

"Pan Herman mi v neděli večer zavolal a požádal mě, abych mu dělal poradce. Myslím, že to tak je i politicky 'čistší', napsal Franz on-line deníku TÝDEN.CZ.

Jak řekl už na sklonku minulého týdne ve velkém rozhovoru pro aktuální vydání časopisu TÝDEN, nabídku byl připraven přijmout. "Asi bych stěží mohl dělat ekonomii, ale pro oblast živé kultury s tím nemám problém. Nakonec jsem spolupracoval takřka se všemi divadly v této republice. Po funkcích se neženu, to není moje meta. Chápu to jako formu služby," uvedl Franz.

Na ministerstvu kultury by měl Vladimír Franz hájit i barvy hnutí ANO Andreje Babiše, který ho s nabídkou působit v resortu kultury oslovil. "Andrej Babiš mi zavolal, zeptal se, zda bych nechtěl dělat náměstka ministra kultury. Protože se v té oblasti pohybuji pětatřicet let, tak jsem říkal, proč ne? Nechápu to totiž ani tak politicky, jako spíš profesně. Když si to vezmeme do důsledků, mohli mi zavolat i z ČSSD nebo KDU-ČSL. Mám si hodit korunou? Nikdo jiný se neobjeví. Měl mi to nabídnout Václav Havel, Karel IV. nebo svatý Václav?" poznamenal malíř a hudební skladatel, jenž se nakonec s Danielem Hermanem dohodl na funkci poradce ministra kultury.

Ve spojování s Babišovým hnutím ANO Vladimír Franz žádný problém nevidí. "Já nejsem členem ANO. Nemyslím, že poradce pro živou kulturu na ministerstvu kultury je nějaká vypjatě politická funkce. Říkám: mohl mi zavolat i Sobotka nebo Bělobrádek. S ministrem Hermanem jsme si celkem rozuměli, on je člověk klasického vzdělání," podotkl.

Petr Kolář, Týden, 10. 2. 2014


Profesor Franz se zastal Zemana i „lůzy, která maká za 12 tisíc". Sdělil, proč skoro kývl Babišovi

10. února 2014 v 12:28 | Parlamentní listy
Neúspěšný kandidát z prezidentské volby, skladatel a výtvarník Vladimír Franz má možnost vrátit se do politiky. Šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš mu nabídl, aby nastoupil jako náměstek na Ministerstvo kultury. V rozhovoru, který pro časopis Týden vedli novináři Jaroslav Plesl a Petr Kolář, vysvětlil Franz kromě toho svůj názor na ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera, šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga i prezidenta Miloše Zemana.

Během prezidentské kampaně si Vladimír Franz stihl utvořit obrázek o ostatních kandidátech. Na adresu Jiřího Dienstbiera říká, že jej velmi překvapil, protože se dobře znal s jeho otcem. "A najednou přišel člověk, který už od útlého věku dřepí v parlamentu - což je i případ Bohuslava Sobotky, Marka Bendy a dalších - a vlastně nikdy nebyl v životě. Na starém Dienstbierovi bylo sympatické, že měl charisma, byl lidský a byla s ním sranda," popsal Franz.

"Takže jsem se na Dienstbiera těšil. A potkal jsem velmi úporného člověka, který prostě musí někam dojít a žádná sranda okolo není. Což pro mě bylo asi největší rozčarování z těch setkávání," shrnul umělec.

Rozhodl se volit Zemana

Zatímco jednoho z favoritů prvního kola volby, Karla Schwarzenberga, znal Franz už pětadvacet let a chodí spolu i na pivo, nového českého prezidenta Miloše Zemana potkal až těsně před koncem kampaně. Nakonec ho sám podpořil. "Pro mě je to jak kauza Rukopisů. Upřímně řečeno byl problém, jestli říct, že tu je syrová realita, anebo nějaká krásná duha," říká Franz.

"Schwarzenberg si nechal dát deset podpisů od senátorů, pak celý podzim nedělal nic. Pak najednou vystartoval v posledních čtrnácti dnech, nevím, čí to byla práce, jestli Bakaly nebo koho. Ukázala se síla médií, to bylo vidět. Na druhé straně jeho štáb podcenil lidi, které někteří ze Schwarzenbergových stoupenců označovali za lůzu. Nebo že jsou lůzou lidé, kteří makají za dvanáct tisíc a večer holt nemají dilema, jestli jít střílet losy, nebo kamzíky. Ale to se z těch kaváren a vináren nevidělo," vystihl slabé místo kampaně šéfa TOP 09 Franz. Navíc prý žijeme v zemi, kde hrdiny pohádek jsou lidé jako Jánošík, Kozina, Babinský a Rumcajs, nikoli knížepán.

Miloš Zeman má podle Franze "strašně pitomou výchozí pozici", folklór, který s sebou nese, mu prý rozhodně nepomáhá a na své straně nemá jediné médium, a tím pádem nemá komunikační kód. "Ale ať už je jakýkoliv, a stejné je to s Babišem, tak mu všichni říkají: 'Vy spadnete, Arnoštku', jak je to v Rozmarném létě," konstatuje Franz.

Nabídku od Babiše zvažuje. Bere ji jako profesní záležitost

Vladimír Franz nyní zvažuje nabídku šéfa hnutí ANO Andreje Babiše stát se náměstkem na Ministerstvu kultury. "Andrej Babiš mi zavolal v neděli v noci a zeptal se, zda bych nechtěl dělat náměstka ministra kultury. Protože se v té oblasti pohybuji pětatřicet let, tak jsem říkal: proč ne? Nechápu to totiž ani tak politicky jako spíš profesně," říká umělec.

"Když si to vezmeme do důsledků, mohli mi zavolat i z ČSSD nebo KDU-ČSL. Mám si hodit korunou? Nikdo jiný se neobjeví. Měl mi to nabídnout Václav Havel, Karel IV. nebo svatý Václav?" ptá se Franz. Ani ho prý nezajímal důvod, proč Babiš oslovil s touto nabídkou právě jeho.

Franz nehodlá spekulovat o tom, zda Babiš byl skutečně agentem Státní bezpečnosti, jak tvrdí slovenský Ústav paměti národa. "Já bych to nechal po půl roce, až zjistíme, jestli je to opravdu špatně, anebo dobře. Myslím, že i pro něj je to šok. Řídit firmu je něco úplně jiného než řídit ministerstvo," konstatuje výtvarník.

Franz ještě dodává, že za půl roku, až soud v Bratislavě v Babišově věci definitivně rozhodne, se ukáže, zda ministr financí, který spojuje moc ekonomickou, mediální a nyní i politickou, znamená ohrožení demokracie.

adr, Parlamentní listy, 10. 2. 2014


Franz: Nerad bych učil to, co dělám

1. února 2014 v 7:42 | Těžkej Pokondr / Frekvence 1

Rozhovor VF s dvojicí Těžkej Pokondr, Frekvence 1, 31. 1. 2014