Březen 2014


Zničené obrazy z Valtic měly cenu 3,5 milionu korun (VIDEO)

29. března 2014 v 9:58 | rdk / web ČT
Desítky pláten současných českých a evropských malířů léta ležely v depozitáři valtického zámku. Po návštěvě nezvaného hosta ze skladu zmizelo, nebo bylo nenávratně zničeno 59 pláten. Česká televize dnes získala odhad škody, podle organizátorů sympózia šlo o tři a půl milionu korun.

"Podle mého názoru šlo o jistou formu zakázky. Dnes stojí plátno dvě stě korun za metr čtvereční, celkem tam bylo 300 metrů plátna, což je cca 60 tisíc korun. Motiv je to možná ubohý, ale někoho mohl vést k tomu, aby to provedl," uvažoval nahlas komisař mezinárodního sympozia výtvarníků Velký formát, v rámci něhož obrazy vznikly, Jan Pospíšil.
Sympózium pravidelně pořádala umělecko-průmyslová škola z Uherského Hradiště. Výstava velkoformátových pláten ve Valticích začala v roce 1992 a trvala až do roku 2005. Uložení obrazů na valtickém zámku bylo dokonce ošetřeno smlouvou. Národní památkový ústav se v ní zavázal k uschování obrazů, které umělci na sympóziu vytvořili.

Na případ zničených obrazů upozornil výtvarník Vladimír Franz, který si do Valtic přijel pro své plátno Madona nesená mravenci. Pravidelné soustředění Velký formát se konalo celkem desetkrát, naposledy před devíti lety. Obrazy mezitím čekaly v depozitáři v přízemí zámku. S novým kastelánem ale v prostoru vznikla kavárna a obrazy se přesunuly do improvizovaného zázemí.

Kastelán zámku nechce jejich znehodnocení do skončení policejního vyšetřování komentovat. Případem se bude vzhledem k vysoké škodě zabývat i krajská kriminálka. "Jeden obraz měl cenu cca 60 tisíc korun a těch obrazů se ztratilo skoro 60," vypočítal Pospíšil.

Mezi autory zmizelých či zničených obrazů patří kromě Vladimíra Franze také Vladimír Kokolia nebo Jiří Sirůvka, kteří jsou zastoupeni i ve sbírkách Národní galerie. Na sympóziu tvořili také evropští výtvarníci. Například z obrazu výtvarnice Kataríny Szanyové, který měl rozměr 3,5 x 2,5 metru, zůstal jen prázdný rám, paradoxně nese její podpis.

rdk, web ČT, 28. 3. 2014

Ztracené obrazy: škoda v milionech

29. března 2014 v 9:56 | Lukáš Ivánek / Břeclavský deník
Umělci, kteří postrádají díla uložená na zámku ve Valticích, předali policii konečný soupis ztrát. Průměrná cena byla 60 tisíc.

Tři a půl milionu korun. Taková je hodnota ztracených obrazů, které zmizely z valtického zámku. Stejná částka se tím pádem rovná škodě. Redakci o tom včera informoval organizátor sympozií, na kterých díla vznikala, Jan Pospíšil. Případem se už zabývají břeclavští kriminalisté. O obraz přišel například bývalý prezidentský kandidát Vladimír Franz.

"Celá poničená sbírka je podle našich předpokladů v počtu devětapadesáti kusů. Podle průzkumu trojice odborníků, kteří se orientují v oboru, jde o částku tři a půl milionu," potvrdil Pospíšil. Průměrná cena jednoho ztraceného obrazu tak sahá k šedesáti tisícům korun.

K určení stoprocentně přesné škody by byla nutná expertiza. "Tenhle odhad je ale ještě spíše průměrný než navýšený. Cena by podle odborníků určitě níže nešla. Vzhledem k takovému počtu obrazů jsme podobnou částku očekávali. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Hlavně jsme zvědaví na výsledky policejního vyšetřování a stejně tak na jednání s památkovým ústavem," sdělil Pospíšil.

Památkáři na případ uvalili informační embargo. "To platí dokud neskončí šetření policie České republiky. Embargo nařídila generální ředitelka Národního památkového ústavu," poznamenal pouze kastelán valtického zámku Michal Tlusták.

Místo kavárny

Jisté je, že soupis ztracené sbírky mají už policisté na stole. Událostí se zabývají kriminalisté. Jejich mluvčí Kamila Haraštová ale vyvrátila, že by se již pustili do vyšetřování. "Zatím je to stále ve fázi prověřování," upozornila mluvčí.

Obrazy vznikaly od počátku devadesátých let minulého století až do roku 2005, jejich poslední kontrola se konala o čtyři roky později. Byly uložené v místech, kde je nyní zámecká kavárna. Když někteří umělci přijeli před časem na místo, podstatnou část obrazů hledali marně.

Mezi poškozenými umělci je například hudební skladatel, pedagog či bývalý kandidát na prezidenta Vladimír Franz. Břeclavskému deníku před časem řekl, že marně hledá vysvětlení, co se s obrazy mohlo stát. "Kdyby k záležitosti došlo ve válcovně plechu či v kravíně, člověk by si mohl říci: No budiž. Ale v kulturní instituci, jejíž starostí by měla být především péče o kulturní dědictví, jakož i movité či nemovité kulturní statky a hodnoty, jejich ošetření a uchování?" ptal se Franz.

Poté pokračoval. "Jak je vidět, v případě valtického zámku došlo k totálnímu selhání, nestačím se divit. Ještě štěstí, že byla celá záležitost, tedy sympozia i deponování obrazů na zámku, písemně ošetřena předem!" zmínil.

Oslovení lidé, kteří se pohybují nebo pohybovali na zámku, si zmizení nedokáží vysvětlit. Dosud nepadla jediná varianta, která by o jejich osudu alespoň napověděla.

Lukáš Ivánek, Břeclavský deník, 29. 3. 2014

Připravovanou jedinečnou výstavu krajinomaleb podpořil i Vladimír Franz

24. března 2014 v 16:29 | Kutnohorský deník
Hudební skladatel, výtvarník, bývalý prezidentský kandidát a současný poradce ministra kultury Vladimír Franz se stal prvním přispěvatelem kampaně občanského sdružení Třiatřicet.
Cílem projektu této neziskové organizace je uspořádat výstavu obrazů Pavla Vašíčka a zejména vydat z této výstavy katalog.

Kdo je Pavel Vašíček?

Pavel Vašíček, absolvent Ateliéru klasických malířských technik na Akademii výtvarných umění v Praze, je jedním z nejvýraznějších představitelů mladé generace českých realistických malířů.

Připravovaná výstava bude výjimečná tím, že autor, známý dosud svými monumentálními figurálními kompozicemi, poprvé vystaví výhradně krajinomalby. Podle organizátorů bude soubor několika desítek pláten různých formátů, které autor vytvořil v posledních dvou letech, prezentován pouze při této příležitosti a jako celek již nebude v této podobě nikdy vystaven.

I z tohoto důvodu chtějí prostřednictvím crowdfundingové kampaně získat prostředky nezbytné ke kompletnímu zdokumentování celé akce formou katalogu, který podle nich "po ukončení výstavy zůstane jediným trvalým svědectvím a cenným uměleckým a historickým artefaktem". Vladimír Franz, jehož Pavel Vašíček zaujal již v době svých studií, věnoval tomuto výtvarníkovi i jeden z textů na svém blogu. Tehdy v něm uvedl: "Pavel Vašíček je bytostný malíř. Musel se asi milý pánbůh držet hezky nízko u země, když tehdy naděloval. Pavel Vašíček dostal naděleno vrchovatě, je tedy pro malování zrozen," napsal.

Výstava krajinomaleb Pavla Vašíčka, nazvaná "Ten tajemný předmět touhy", se uskuteční ve výstavní síni na náměstí Jana Žižky z Trocnova v Čáslavi v době od 7. do 30. května.

Kutnohorský deník, 24. 3. 2014

Největší chyba Zemana? Válka s akademiky, soudí potetovaný Franz

23. března 2014 v 6:30 | Lukáš Henzl / EuroZprávy.cz
Nejhorší čin současného prezidenta Zemana? Vyvolání války s akademickou obcí. To si myslí neúspěšný kandidát na prezidenta Vladimír Franz. Řekl to v pořadu Hyde park na ČT24.
Vladimír Franz před druhým kolem prezidentské volby otevřeně podpořil současného prezidenta Miloše Zemana. Tím si znepřátelil velkou část svých voličů. Není divu, že teď ve vysílání dostal otázku, jaké kroky prezidenta považuje za chybné.

"Já si myslím, že si to hodně vybíral minulý rok," reagoval Franz. Za nejhorší považuje problémový vztah Zemana s akademickou obcí. Na čas dokonce vyvolal jakousi válku, když odmítal jmenovat Martina C. Putnu profesorem. "To nebylo moc šťastné," doplnil Franz. Jemu samotnému se to jako vysokoškolskému profesorovi ani líbit nemůže.

Zároveň ale v Zemanově kroku vidí snahu vyvolat veřejnou diskuzi nad palčivým problémem, kterým je kvalita některých soukromých VŠ. Mnohé jsou podle Franze spíš subjektem podnikání.

Zemana naopak pochválil za jeho vztah k armádě. Sám chtěl pozvednout její prestiž, například tím, že by navštívil české vojenské mise v zahraničí tak, jako to nyní dělá Zeman. Za plus označil i ocenění disidenta a antikomunisty Pavla Wonky medailí Za zásluhy. Tu dostal in memoriam, jelikož v roce 1988 zemřel v komunistickém vězení jako politický vězeň.

Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz, 22. 3. 2014

Franzova předsevzetí: Digitalizovat Trnku, odhalit pomník Rilkemu

22. března 2014 v 11:39 | ČT24
Ministerstvo kultury jedná o digitalizaci a restaurování filmů Jiřího Trnky, přičemž digitalizované Staré pověsti české by se mohly představit už na červencovém karlovarském filmovém festivalu. V Hyde Parku ČT24 to oznámil výtvarník, hudební skladatel a poradce ministra kultury Vladimír Franz, který zachování Trnkova odkazu označil za jednu ze svých priorit.

Světoznámý český výtvarník Jiří Trnka stojí za režií bezmála třiceti filmů, přičemž mezi jeho nejznámější snímky patří poválečný Pérák a SS, Dobrý voják Švejk, Císařův slavík nebo Sen noci svatojánské. "Jedná se o superlativní a prvořadou položku české kinematografie," zhodnotil Trnkovu tvorbu ve vysílání ČT24 umělec a neúspěšný prezidentský kandidát Vladimír Franz, který na ministerstvu působí jako poradce Daniela Hermana (KDU-ČSL) pro živé umění a svou úlohu popisuje jako roli "všudybyla" a "všetečky".

Za svou prioritu potom označil digitalizaci Trnkových snímků stejně jako zrestaurování původních filmových pásů a o prospěšnosti tohoto kroku chce přesvědčit i ministra kultury. První remasterovaný snímek by se potom mohl promítat už letos v létě na karlovarském filmovém festivalu. "Je v jednání, že by se jako první, pilotní udělaly Staré pověsti české. Kdyby se to podařilo a předvedlo se to v Karlových Varech jako 'výkop', bylo by to báječné," dodává Franz.

Trnkova adaptace Jiráskových pověstí získala Stříbrného lva v Benátkách v roce 1953, Cenu švýcarské filmové kritiky ve stejném roce a Velkou cenu v kategorii loutkových filmů v Montevideu v roce 1954.

Za své druhé předsevzetí v úloze ministerského poradce označil odhalení pomníku básníka Rainera Marii Rilkeho. "Je to jeden z velkých básníků, které Čechy daly Evropě a světu, a existuje možnost, že by v Praze mohl stát jeho pomník," prohlásil Franz s tím, že stélu připravil akademický sochař Stanislav Kolíbal. "Kdyby se našlo správné místo, mohla by to být evropská kulturní událost a nyní jde o to, aby tomu pan ministr dal požehnání - nebo nad tím převzal záštitu."

Franz: Kultura není "zábava za dělnické peníze"

Franz komentoval také ukončení činnosti ústeckého Činoherního studia a varoval před tím, že by se mohlo jednat o nebezpečný precedens pro další česká a moravská města. Přestože na ministerstvu v současnosti existují fondy na podporu regionálních divadel a orchestrů, je podle něj potřeba hledat systémové řešení, které zabrání tomu, aby se ústecká situace jinde v republice opakovala.

Zároveň apeloval na tuzemské radnice, aby divadlo nechápaly jako marginálii. "Jde o to, aby se bralo jako důstojnější téma a nikoli jako zábava za dělnické peníze," prohlásil. "Jsou divadla, která mají vyhraněnou poetiku a publikum je menší, než kdyby hrály řachandy. To však ještě neznamená, že je to divadlo špatné. Vždyť i daleko menší sledovanost by měla Adelheid než Kameňák, což neznamená, že je horší."

Web ČT24, 22. 3. 2014

Vladimír Franz v Hyde Parku

22. března 2014 v 5:28 | ČT24
"Nejde o to, jestli je stát štědřejší nebo není štědřejší, ale aby kultura nebyla jen jakýmsi věcným břemenem nebo jak si někteří lidé myslí, že je to jenom jakási nezávazná zábava za dělnické peníze, ale aby to byla skutečně důstojná součást národního života." Řekl hudební skladatel, vysokoškolský pedagog a poradce ministra kultury pro živé umění Vladimír Franz. Co ohrožuje nejen živé umění víc? Nezájem publika nebo chybějící miliardy z rozpočtu? Jak by měla podpora živého umění vypadat? Ptejte se Vladimíra Franze, dnes večer v Hyde Parku.

Hyde Park, 21. 3. 2014

Kaplického knihovna je umělecké dílo, bojoval na ČT profesor Franz. A pokud jde o Zemana…

22. března 2014 v 5:25 | Parlamentní listy
Stará filmová díla by bylo dobré uchovávat nejen v digitální podobě. Naší zemi chybí zákon, který by umožňoval daňové asignace na kulturu. V pátečním vydání pořadu Hyde Park to uvedl poradce ministra kultury Vladimír Franz. Vyslovil se rovněž pro výstavbu knihovny zesnulého architekta Jana Kaplického. Na závěr pořadu prozradil, co mu v loňském roce na prezidentovi Zemanovi nejvíc vadilo a co na jeho konání naopak nejvíce ocenil.

Za jednu ze svých priorit Franz označil otázku rekonstrukce starých cenných filmových děl - například díla Jiřího Trnky- tak, aby byly zachovány nejen v digitální podobě, ale i na klasickém filmovém pásu.

Poučme se u Rakouska. Tam z výtěžku hazardu financují hudební festivaly

Na otázku, zda je vhodné, aby umělecké subjekty mezi sebou vedly konkurenční boj o dotační tituly, uvedl, že v naší zemi chybí zákon o daňových asignacích na kulturu. Ten prý má nejen západní Evropa či USA, ale i například Mexiko. Kde prý výtvarníci, kteří si již vybudovali určité renomé, mohou místo daní věnovat státu obraz. Za příklad hodný následování ukázal Rakousko, kde hudební festivaly z velké části financují výtěžky z provozu heren a kasin.

Za určitý problém považuje, že lidé u nás stále ještě nemají dobrý vztah ke kultuře. "Aby lidé, kteří na to mají, si místo toho, že si každý týden koupí nový tryskáč, podporovali kulturu," poznamenal Franz. A ilustroval to na příkladu, že pokud někdo uzavírá důležitou smlouvu, je lépe tak učinit "na koncertu filharmonie, než v paneláku."

Za lidi, kteří jdou příkladem, označil ty, kteří si vybudovali vlastní sbírku umění.

Kaplického knihovna budí emoce? To je ale správně

Franz by také uvítal stavbu Kaplického knihovny. Přiznal, že tento záměr budí ve veřejnosti emoce, ale to je podle něj dobře. Jakékoliv umělecké dílo totiž budit emoce má. Do protikladu ke Kaplického knihovně, na které si mimo jiné cení "správných proporcí", uvedl výstavbu budovy v pražské Spálené ulici. "Vypadá to tam jako ve světlíku, jak může někdo takový prostor utemovat budovou o několik pater vyšší, než jsou okolní stavby," povzdechl si Franz s tím, že je zvláštní, že tyto a mnohé jiné věci procházejí, a přitom to nikoho neurazí.

Závěrem pořadu odpovídal na otázku, co by vytknul prezidentovi Miloši Zemanovi, a za co by jej naopak pochválil.

Podle Franze nebylo od Zemana moc šťastné, jak se postavil ke jmenování vysokoškolských profesorů. Na druhou stranu uvítal, že se hlava státu vydala navštívit české vojáky na zahraničních misích.

Potěšilo jej také to, že si na státní svátek 28. října prezident "vzpomněl" na Pavla Wonku, Václava Bělohradského a Erazima Koháka.

vam, Parlamentní listy, 21. 3. 2014

Úhel pohledu - Hledá se vzor/idol

21. března 2014 v 18:51 | Vladimír Franz, Jan Hnízdil, Tomáš Klus a další...
Unikátní diskuzní pořad. Na každé téma je možné se dívat z mnoha úhlů pohledu. Předkládáme proto zajímavá témata zajímavým lidem, kteří se na ně podívají optikou své odborné specializace či životní cesty. Nechceme filosofovat, ale konkrétně se ptát a odpovídat!

Existuje v ČR reálná osoba, která je opravdovým vzorem? Jaké jsou její atributy? Morální kredit? Nebo sláva a peníze? Stálé názory a pokora? Nebo sporťák a modelka po boku? Jsme zemí Járy Cimrmana nebo se najde i někdo jiný?

Hosté diskuse:

Vladimír Franz - hudební skladatel, výtvarník, vysokoškolský pedagog a příležitostný publicista, básník a dramatik. V prvních přímých volbách na prezidenta ČR měl velkou podporu a pro mnoho obyvatel se stal oním vzorem, chceme-li idolem. Jak se na toto téma dívá právě on?

Jan Hnízdil - internista a rehabilitační lékař, autor či spoluautor publikací "Jak vyrobit pacienta", "Jak léčit nemoc šílené medicíny" a mnoho dalších. Věnuje se komplexní, psychosomatické medicíně. Je členem akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro psychosomatiku. Založil První Pražskou Psychosomatickou s. r. o. "Hnízdo zdraví". Možná nám odpoví na otázku, jak velký vliv může mít takový "vzor/idol" na psychiku a zdraví člověka?

Kateřina Jonášová - publicistka, feministka, občanská aktivistka, básnířka, divadelní dramaturgyně.

Tomáš Klus - český zpěvák, autor písní a bývalý vrcholový sportovec.

Eva Vernerová - psychoterapeutka, speciální pedagožka, supervizorka

Diskuse se ujme tentokrát mladý, vtipný, charismatický, pohotový moderátor Milan Radosta - dříve rozhlasový moderátor na Rádiu Beat, nyní redaktor na iDnes.cz a moderátor nejrůznějších společenských akcí.

Kompletní záznam:

Franz ke ztraceným obrazům ve Valticích: Totální selhání

21. března 2014 v 6:06 | Lukáš Ivánek / Denik.cz
Marně hledá Vladimír Franz pochopení pro ztrátu obrazů na valtickém zámku. Umělec a bývalý prezidentský kandidát Franz je jedním z výtvarníků, jejichž díla vznikla při sympoziích a zmizela. Ve vyjádření, které včera odpoledne poskytl Břeclavskému deníku, uvádí, že bezvýsledně hledá pochopitelné vysvětlení.

"Kdyby k záležitosti došlo ve válcovně plechu či v kravíně, člověk by si mohl říci: No budiž. Ale v kulturní instituci, jejíž starostí by měla být především péče o kulturní dědictví, jakož i movité či nemovité kulturní statky a hodnoty, jejich ošetření a uchování?" ptal se Franz.

A vzápětí doplnil. "Jak je vidět, v případě valtického zámku, došlo k totálnímu selhání, nestačím se divit. Ještě štěstí, že byla celá záležitost, sympozia, jakož i deponování obrazů na zámku, písemně ošetřena předem!" zmínil.

Franz si myslí, že samotné malby nebyly hlavním důvodem jejich zmizení. "Vzhledem ke zcela neodbornému vyřezání obrazů z rámů se domnívám,že nešlo ani tak o obrazy, jako spíš o napínací rámy tedy dřevo. Další variantou je, že obrazy prostě někomu překážely," zamýšlel se Franz.

Výši škody, kterou způsobila ztráta jeho díla s názvem Madona nesená mravenci, nechtěl komentovat. "Nyní, na základě dokumentace sympozia, probíhá odborné vyhodnocení a vyčíslení škod vzniklých ztrátou a zničením obrazů. Nebudu předbíhat," nechal se slyšet.

Případ se dostal do povědomí minulý týden, kdy umělci přijeli na zámek, aby se na obrazy podívali. Padesát velkoformátových děl však chybělo. Kdo za to nese odpovědnost, je nejasné. Událostí se zabývají policisté. Díla vznikala postupně od devadesátých let minulého století.

Lukáš Ivánek, denik.cz, 20. 3. 2014

Vladimír Franz jako první finančně podpořil projekt neziskové organizace

20. března 2014 v 6:11 | requin
Vladimír Franz jako první finančně podpořil výstavu jednoho z nejvýraznějších mladých českých výtvarníků Pavla Vašíčka a přispěl na jeho první katalog. Výstava nazvaná "TEN TAJEMNÝ PŘEDMĚT TOUHY" proběhne v květnut.r. ve Výstavní síni v Čáslavi; potřebné finanční prostředky se organizátor, neziskové sdružení Třiatřicet, snaží získat pomocí crowdfundingové kampaně na portálu HITHIT.com.



Pavel Vašíček, "Ten tajemný předmět touhy..."

Ztrátu padesáti obrazů vyčíslí experti

18. března 2014 v 15:35 | Lukáš Ivánek / Břeclavský deník
Případ ztracených obrazů ve Valticích pokračuje. Jejich počet se dostal do několika desítek. Událost těžko hledá srovnání.

Valtice - Rébus s názvem Ztracené a poškozené obrazy na valtickém zámku má stále několik otazníků. Policisté pokračují ve zpovídání lidí, kteří by měli pomoci s jejich odstraněním. Už nyní je jasné, že k újmě přišlo na padesát výtvarných děl. Břeclavskému deníku to včera řekl Jan Pospíšil, organizátor sympozií, na kterých obrazy vznikaly. Mezi poškozenými autory je také bývalý prezidentský kandidát Vladimír Franz.
"Provedli jsme inventuru a zdá se, že se celkový počet ztracených věcí pohybuje kolem padesáti. Máme navíc ještě několik nevyjasněných položek, takže ztráta je skutečně velká. V tomto týdnu chceme vydat podrobnou zprávu, která bude mapovat všechna díla. Pak tento materiál předáme policii," sdělil Pospíšil, jenž je ředitelem umělecko - průmyslové školy v Uherském Hradišti.
Policisté v současné době případ prověřují, nikoliv vyšetřují. Zda se stav změní, ukáží až výsledky výslechů a konečná zpráva umělců. "Čekáme na upřesnění. Z dosavadních výslechů, které tento týden pokračují, toho moc jasného není," kroutila hlavou mluvčí policistů v břeclavském regionu Kamila Haraštová. Do jaké výše se vyšplhala škoda, zatím netuší ani samotní výtvarníci. V nejbližší době se proto ke slovu dostanou experti, kteří částku odhadnou. Jisté je podle Pospíšila to, že nepůjde o nijak zanedbatelnou sumu. "Škoda je to obrovská, teprve ale uvidíme, v jakých položkách se budeme pohybovat," poznamenal výtvarník.

Poškozené sbírky

Škodu utrpěl také hudební skladatel, pedagog či bývalý kandidát na prezidenta Vladimír Franz. Marně hledal obraz nazvaný Madona nesená mravenci. Díla, která výtvarníci na zámku našli, jsou podle Pospíšilova vyjádření víceméně v pořádku. "Jsou z let 1992 až 1996. Bohužel ale i u této série chybí asi deset obrazů. Nejenže se tedy zničila sbírka z let 2001 až 2005, ale i část právě z té starší," zmínil organizátor sympozií.
Největší otazník visí nad tím, kdo díla odnesl a kdo je za jejich ztrátu zodpovědný. Současný kastelán Michal Tlusták minulý týden uvedl, že při přebírání majetku nepadla o obrazech zmínka. Podle jeho předchůdkyně Dariny Horké ale existovala smlouva, která vznikla kvůli úschově.
"Kdo je za ztrátu odpovědný v této chvíli vůbec nevíme. Stejně jako, co bylo motivem. S vedením zámku jsme však spolupracovali. Pan kastelán nám byl nápomocen, aby to pro obě strany bylo korektní," dodal Pospíšil. Případ se dostal do povědomí minulý týden, kdy umělci přijeli do Valtic, aby obrazy zkontrolovali. Některé však nenašli vůbec, z dalších pak jen části rámů. Podobnou záležitost nepamatuje kastelán Tlusták, policisté ani ředitel Národního památkového ústavu v Brně Zdeněk Vácha.
"Jde o kulturní ztráty, ale nikoliv kulturní památky. Je na to potřeba nahlížet jako na škodu způsobenou na kulturním mobiliáři, který ovšem nemá památkový charakter. Z mého pohledu je celá ta záležitost nevídaná," oznámil Vácha. Po nedávném přeskupení patří valtický zámek pod památkovou správu v Kroměříži.
Obrazy vznikaly při sympoziích, která se ve Valticích konala od počátku devadesátých let minulého století. Původně byly v místě, kde je nyní kavárna.

Lukáš Ivánek, Břeclavský deník, 18. 3. 2014

Krumlovský zámek ožije Franzovou výstavou

18. března 2014 v 15:33 | Ilona Pergrová / Znojemský deník
Namísto Muchových pláten z cyklu Slovanská Epopej zaplnily Rytířský sál zámku v Moravském Krumlově obrazy Vladimíra Franze

O rozmístění několika desítek obrazů, které budou již od dubna zdobit Rytířský sál a kapli moravskokrumlovského zámku, rozhodoval koncem minulého týdne umělec, výtvarník, hudebník a kandidát na prezidenta Vladimír Franz. Výstava s názvem Můj dům - můj hrad bude v Krumlově k vidění do konce září. Jedná se o první výstavu tak významné osobnosti současného umění na krumlovském zámku. Krumlovští i turisté tak uvidí obrazy, které zdobily ještě donedávna jižní křídlo a barokní kapli na hradě Špilberk. Franzova výstava by se měla stát hlavním tahákem pro nadcházející turistickou sezonu.
"Letos hodláme do města přitáhnout deset tisíc návštěvníků. Pan Franz je natolik výrazná osobnost, že by jeho díla mohla turisty přilákat. Těsně před odvozem Epopeje zavítalo na zámek sedmnáct tisíc lidí. Výstava s názvem Otevřeno, která prezentovala současné moderní umění a měla za úkol také upozornit na neutěšený stav zámku a nutnost jeho oprav, přilákala dva tisíce lidí," přiblížil ředitel moravskokrumlovského kulturního střediska Bořivoj Švéda.
Jak doplnil, za jeho působení na kulturním středisku nebyla ve městě výstava podobné osobnosti. "Neuvědomuji si, že by tomu tak bylo někdy dříve. Navíc, pan Franz je příjemný člověk, který nemá hvězdné manýry, a spolupráce s ním je naprosto bezproblémová," dodal Švéda s tím, že celkem návštěvníci budou moci obdivovat dvaadvacet obrazů.
Umělec zatím rozhodl, jak budou obrazy v Rytířském sále rozmístěné, kapli ozdobí pouze jeden ústřední obraz.
"Nakonec jsem ty obrazy namaloval malé," smál se Franz poté, kdy si prohlížel rozlehlý Rytířský sál a rozhodoval se o tom, jak prostor využít co nejlépe.
Otcem myšlenky na vystavení Franzových pláten je dle slov starosty Krumlova Tomáše Třetiny dirigent Roman Válek, který Krumlov dobře zná a podílí se zde na spolupořádání festivalu Hudba pro Slovanskou epopej.
Franze jako malíře a zejména hudebního skladatele zná dirigent Válek velmi dlouho.
"Podílel jsem se s ním mimo jiné na scénické hudbě pro pražské národní divadlo. Naše spolupráce je opravdu letitá. Znám i jeho výtvarné aktivity a zhlédl jsem Dílnu velkých pláten, která byla k vidění ve Valticích," poznamenal již dříve Válek s tím, že by tak výrazná osobnost kulturního a politického života mohla zámku pomoci.
Jak uvedl samotný Franz, právě z Valtic si chtěl vyzvednout obraz nazvaný Madona nesená mravenci. "Plánoval jsem jej umístit do kaple krumlovského zámku, svou tematikou by se tam výborně hodil. Šlo o jediný obraz z Valtic, který jsem chtěl použít pro krumlovskou výstavu," uvedl Vladimír Franz.
Nejen jeho obrazy, ale i díla ostatních umělců někdo ve Valticích bohužel zničil. Skutečnost vyšla najevo právě při vyzvedávání obrazu Madony.
Spolupráci s umělcem Franzova formátu vítá i starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina. "Jsem hrdý na to, že se nám podařilo navázat spolupráci s malířem středoevropského významu, hudebníkem a filozofem. Výstava bude pro region velmi významná. Odvozem Epopeje na podzim roku 2011 skončila jedna etapa v životě zámku a věřím, že tato výstava by mohla nastartovat novou etapu," doufal starosta.
Nedávno zrekonstruované prostory východního křídla navazující na Rytířský sál zámku budou patřit fotografické výstavě. Snímky mapující minulost a současnost své tvorby zde předvedou Jiří Sláma a jeho syn Jiří Salik Sláma. "Přední moravští fotografové předvedou snímky, ve kterých se soustředí na sílu okamžiku," doplnil Třetina. Po mnoha letech získá své výstavní prostory na zámku také moravskokrumlovské muzeum. Lidé zde budou moci obdivovat alespoň malý zlomek z rozsáhlých muzejních sbírek.
"Muzeum připravuje na zámku vystavit průřez dějinami Moravského Krumlova od doby kamenné po nedávnou historii. Rozsahem výstava nebude, vzhledem ke kapacitě vyhrazeného prostoru, velká," přiblížil muzejní pracovník Martin Kuča.
Muzeum kdysi své exponáty vystavovalo v Knížecím domě v místech, kde se nyní nachází pekárna Ivanka. "Moravskokrumlovské muzeum disponuje zhruba šedesáti tisíci sbírkovými předměty, které se nyní nachází v zámecké konírně, v depozitáři na půdě Knížecího domu, ale také v budově knihovny," vysvětlil ředitel kulturního střediska Švéda.
Své místo zde najde výstava věnovaná Lichtenštejnům, která je ještě do konce března k vidění v galerii Knížecího domu. "Část předmětů, které máme zapůjčené, musíme vrátit tak, aby byly na svých místech před začátkem sezony. Výstavu ale doplní o další zajímavosti členové spolku Po stopách Lichtenštejnů," doplnil Švéda.
Členové rodu Lichtenštejnů za téměř třistaleté působení na krumlovském zámku zanechali ve městě nesmazatelnou historickou stopu, ať jde o přestavbu a modernizaci zámku, výstavbu rodové hrobky nebo zbudování kaple sv. Floriána, jednu z dominant města.

Ilona Pergrová, Znojemský deník, 18. 3. 2014

Známý umělec Franz přijel do Krumlova. Vystaví tam obrazy

15. března 2014 v 9:21 | Vojtěch Smola, Ilona Pergrová / Znojemský deník
Známý umělec Vladimír Franz při instalaci svých rozměrných maleb na zámku v Moravském Krumlově. Známý umělec Vladimír Franz při instalaci svých rozměrných maleb na zámku v Moravském Krumlově.

Známý pražský umělec a bývalý kandidát na prezidenta Vladimír Franz přijel v pátek do Moravského Krumlova, aby zahájil instalaci svých děl na tamním zámku. Jeho plátna budou již v dubnu k vidění v nově opravených zámeckých prostorách. Kromě Franzových výrazně barevných velkoformátových obrazů budou turisté obdivovat i fotografie otce a syna Slámových.

Známý umělec Vladimír Franz při instalaci svých rozměrných maleb na zámku v Moravském Krumlově.Známý umělec Vladimír Franz při instalaci svých rozměrných maleb na zámku v Moravském Krumlově.Známý umělec Vladimír Franz při instalaci svých rozměrných maleb na zámku v Moravském Krumlově.Známý umělec Vladimír Franz při instalaci svých rozměrných maleb na zámku v Moravském Krumlově.

Své místo v nových zámeckých prostorách dostane i výstava věnovaná Lichtenštejnům. Krumlovské muzeum tak získá po dlouhých letech prostor pro předvedení části z dlouhé řady exponátů, které leží dosud v depozitáři.

"Hledali jsme ústřední nápad a tahák, který by přilákal návštěvníky do Krumlova. S panem Franzem jsme se sešli na podzim na vernisáži na brněnském Špilberku a dohodli se na tom, že si prohlédne krumlovský zámek," přiblížil již dříve starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina.

Vernisáž výstavy, která má být hlavním lákadlem pro nadcházející turistickou sezonu za odvezenou Slovanskou epopej, se uskuteční 9. dubna. Franzovy obrazy zaplní Rytířský sál a kapli.

Vojtěch Smola, Znojemský deník, 14. 3. 2014

FOTO: Ilona Pergrová















VIDEO: Krumlov vsadil na Vladimíra Franze

15. března 2014 v 9:12 | ČT 1
moderátorka: Na zámku v Moravském Krumlově vrcholí přípravy na letošní sezónu. Největším tahákem má být výstava děl výtvarníka Vladimír Franze. Moravská Krumlov chce znovu nalákat turisty a posílit návštěvnost zámku i města, která po odstěhování Slovanské epopeje výrazně klesla.

Vladimír Franz: Nevadí, zatím to dejme takhle, já to musím poslat.

redaktorka: Vladimír Franz a jeho víc než 50 velkoplošných pláten. Dopoledne začal s instalací, jenže opravené zámecké prostory na jeho obrazy zřejmě stačit nebudou a musí měnit plány v jejich rozmístění.

Vladimír Franz: Je vždycky důležité ne, co člověk má, ale můžou to bejt věci, i které jsou dobré, ale teď, jak se vzájemně snesou a jaký z nich lze postavit příběh.

redaktorka: Obrazy z posledních 10 let jeho tvorby a nejen to mají být letošním lákadlem. V plném proudu jsou přípravy na různé workshopy nebo koncert Vladimíra Franze v tamním kostele.

Vladimír Franz: Doufám, že se mi podaří oslovit ještě nějaké divadelníky, aby zkrátka byla taková kontinuita toho města, které vlastně bylo připraveno o tu Slovanskou epopej, aby to mohlo takhle fungovat.

redaktorka: A právě od Franze čeká Krumlov návrat turistů a zájem o zámek i město. Když tam byla Muchova Slovanská epopej, ročně tam přijelo na 30 tisíc turistů. Po přestěhování do Prahy šel zájem rapidně dolů.

Bořivoj Švéda, ředitel Městského kulturního střediska: Toto bude určitě po té Slovanské epopeji rozhodně největší akce, kterou děláme a navíc jeho díla mám pocit, že sem jako kdyby patřila, opravdu.

redaktorka: Výstava těchto velkých pláten začíná 9. dubna, návštěvníci se mohou těšit i na práce předních moravských fotografů nebo expozici o Lichtenštejnech. Jitka Volejníková, Česká televize.

ČT 1, 14. 3. 2014

Moravský Krumlov: výstava V. Franze

15. března 2014 v 9:08 | ČT 1
moderátor: Vladimír Franz na zámku v Moravském Krumlově připravuje svojí výstavu. Dnes bude rozmisťovat plátna. S radnicí má také jednat o dalším oživení kultury ve městě po odstěhování Slovanské epopeje. Jitka Volejníková má podrobnosti. Jitku zdravím, dobrý den, kdy výstava začne?

redaktorka: Tak dobré poledne. Výstava začne 9. dubna, ale už teď jsou tady velkoformátové plátna v Moravském Krumlově. Přivezla je nákladní auta v úterý a právě začíná instalace. Pane Franzi, co bude tady k vidění a proč právě Moravský Krumlov? Slíbil jste vedení města oživit kulturu, navrátit prestiž kulturní po odstěhování Slovanské epopeje, nebo jak to je?

Vladimír Franz: Tak tady budou obrazy zejména z cyklu, sociálně-kritického cyklu, tedy většinou věci, které vznikly od roku 2000 do současnosti. Co se týče Moravského Krumlova, tak samozřejmě je dobré, když kultura je nejen ve velkých městech, ale i v regionech, a navíc v Moravském Krumlově, kde byla dlouhá léta Slovanská epopej, najednou zeje trošku taková díra v tomhle tom. Takže to je jeden důvod. Druhý důvod je i ten, že jedna část mých předků pocházela tady z Rosic u Brna, takže je to takový symbolický taky návrat kruhem.

redaktorka: Takže mají se návštěvníci od toho 9. dubna na co těšit?

Vladimír Franz: Já doufám, že ano, a teď to musíme nainstalovat. Ale jak tak koukám, je to tady malý.

redaktorka: Na jak dlouho plánujete tady tu výstavu?

Vladimír Franz: Tak ta výstava tady bude celou sezónu, vlastně až do, já nevím, poloviny října.

redaktorka: Takže do poloviny října mohou návštěvníci zavítat do Moravského Krumlova a podívat se na díla Vladimíra Franze.

moderátor: Jitko, děkujeme, na shledanou.

ČT 1, 14. 3. 2014

Franzovy obrazy místo Slovanské epopeje. Krumlov ožívá uměním

15. března 2014 v 9:06 | ČT 1
Slovanská epopej sice už nějaký ten pátek visí v Praze, zámek v Moravském Krumlově ale pokusy o vzkříšení kultury nevzdává. Ve zmíněných prostorách totiž probíhá instalace výstavy Vladimíra Franze, který má jednat s radnicí o dalším oživení kultury ve městě. Expozice začne 9. dubna a skončí v polovině října.

Ještě loni si starosta města Tomáš Třetina zoufal nad výrazným poklesem cestovního ruchu od té doby, co zámek přišel o Muchovu Epopej. A doteď vypouští do éteru otázku, zdali jsou pro Prahu čísla návštěvnosti ve Veletržním paláci a výdělky s ní související natolik závažné, že musela sérii pláten odvést.

Nyní však Moravskému Krumlovu svítá naděje na kulturní osvětu. "Vladimír Franz je výraznou osobností kulturního života a nadnárodního významu," nechal se slyšet starosta na výtvarníkovu a hudebníkovu adresu. I neúspěšný prezidentský kandidát prý může oživit cestovní ruch na Krumlovsku. Jeho tvorba si podle ředitele kulturního střediska Bořivoje Švédy zaslouží obdiv.

Franz veřejnosti předvede ukázky ze svého sociálně-kritického cyklu, tedy věci, které vznikly od roku 2000 do současnosti.

Zámek zrekonstruoval své prostory, a tak se výstavy nedočká pouze Franz. Spolu s ním se blýsknou znamenití moravští fotografové Jiří Sláma a jeho syn Felix Sláma. Slávu si užije také expozice o rodě Lichtenštejnů, kteří se v Krumlově usídlili na tři sta let. "Rozhodli jsme se zmapovat toto působení v celém regionu prostřednictvím výstav a přednášek pro širokou veřejnost," řekl Třetina.

Instalace Slovanské epopeje ve Veletržním paláciOtázka Slovanské epopeje stále není uzavřená. Krumlov dal slovo, že zrekonstruuje výstavní prostory. Právě špatný stav zámku byl totiž jedním z nejčastějších argumentů pro odvezení obrazů. "Vernisáž v půli dubna ukáže, že prostory krumlovského zámku splňují ty nejpřísnější podmínky pro vystavení jakéhokoliv skvostu. Plátna se tak mohou bez problémů vrátit," dodává starosta města.

Zámek nejen že zrenovoval výstavní místnosti, podařilo se mu je navíc rozšířit. "Je škoda, že je Krumlov zafixovaný na Epopej, máme i tak co ukázat," doplnil Švéda.

Česká televize, 14. 3. 2014

VIDEO: Minaříkův týden - Se současným uměním do Valtic nelez

15. března 2014 v 9:05 | Petr Minařík / ČT 1
Prý depozitář, kůlna to byla. Valtický zámek uložil malby současných výtvarníků do provizorních prostor. Než by visely v galerii, raději je zničíme, uvažoval anonymní kulturní barbar. Zatímco v zahraniční se obrazy kradou, aby se výhodně prodaly sběratelům, u nás se likvidují sekerou, aby se současné umění potlačilo hned v zárodku. Vladimír Franz ví, proč svůj nejslavnější obraz nosí raději stále s sebou.

Petr Minařík, Česká televize, 14. 3. 2014


Franz mezi Piráty: Parlament je plný žvástů a Bendů. Hrabiví milionáři mají poruchu. Kdo je bez kořenů, patří do prdele

13. března 2014 v 6:13 | Parlamentní listy
Setkání s příznivci a zájemci uspořádala Česká pirátská strana v Plzni. Hostem byl předseda strany Ivan Bartoš a bývalý kandidát na prezidenta Vladimír Franz. Třicítka lidí v malé pivnici si vyslechla neotřelé názory zvláště mezi studenty oblíbeného profesora - přítomny byly i starší ročníky, takže se vůbec nejednalo o akci pro "pirátské mládí".

V úvodu Bartoš prozradil, že vzájemná účast na akci není to, že by "Avatar" byl zásadním podporovatelem Pirátů, a že on sám "s polovinou jeho názorů na IT technologie nesouhlasí, stejně tak jako s polovinou jeho názorů na kulturu". To však podle něj neznamená, že by se nemohli potkávat, doplňovat a samozřejmě respektovat.

Franz se pak rovnou pustil do politiků. Podle něj je politika obor, kde si všichni hrajou na doktory a chtějí léčit. Čas věnoval také vysvětlení jeho pozice na Ministerstvu kultury, z čehož podle něj hned média udělala tradiční bublinu, že je tam nejméně jako náměstek. "Jako poradce jsem tam byl zatím jednou a už jsem zaznamenal miliardové kšeftíky," pronesl do davu. "Politika je práce s negativní energií. Podívejte se na Parlament, to je nejpatogeničtější místo na světě. Nedivím se, že dost lidí má odtamtud vážné následky nebo umírá. Ono poslouchat tam ty žvásty, na to musíte mít fakt nervy a tak se osobně nedivím, když někdo hledá uklidnění v alkoholu. To není o posilnění, ale spíš zahnání chmur a negativních myšlenek, že je to všechno stejně k ničemu," na chvíli jakoby bránil "suchý" zákon ve sněmovně. "Lobbismus totálně rezignoval na kvaziefektivitu, tam vidíte, jak vyhřeže totální kal."

To "nahrál" šéfovi Pirátů Bartošovi, podle kterého do televizích pořadů na všech možných kanálech zvou především klasické harcovníky, nikoliv ty "dělníky sněmovny," kteří to tam nejen poctivě odsedí, ale také připomínkují a dopracovávají, ale pro média podle Ivana Bartoše ti zajímaví nejsou, protože nejsou herci. "A protože politik je přeceněný divadelník, vidíme na obrazovkách stále stejné tváře, jako kdyby tam ani další lidi nebyli, a tak vlastně jsme překvapeni, kolik že tam sedí poslanců," řekl. Podle obou hostů to tedy je o tom, že stejně tak jako aktivní, ale málomluvný starosta v zapadlé obci pro média není tak zajímavý jako žvanivý a vševědoucí lídr, který se rve se svým oponentem před kamerami, ale jakmile zhasne světlo, jsou oba největší kámoši a jdou spolu na pivo.

Virtuální šílenství

"Začíná období virtuálního světa, doslova matrixu, kdy lidi bez manuálu jsou téměř vyřízení. Představte si, že jsou takoví, kteří bez zapnuté navigace nedojedou z Prahy do Berouna! To je skutečný hnus, co se to děje, to není vymývání mozků, ale virtuální svět, kdy se stírá to, co je reálné, takže pomalu nevidíte rozdíl."

Na to Bartoš hned dodal příměr, že ten, který na internetu podepíše petici, nebo se přihlásí k nějaké výzvě, si už myslí, že pro změnu udělal všechno. A fyzicky pak nejde na nějaké zasedání, protože to už je pro něj něco navíc. Jenže to skutečné jednání, to je realita, osobní projednávání, a nikoliv jenom přidat se k nějaké facebookové skupině, zahartusit si a jít na pivo.

Stupidní otázky, plytkost a balast doby

"Jsme zavaleni e-maily, vzkazy, informacemi. A tak se nám zdá, že není čas na nic pořádného. Kdyby Leonardo da Vinci měl tehdy počítač, tak by světu nic dál nepředal, protože by byl zahlcen e-maily a odpovídal stupidní otázky typu Jak se máš, Co děláš a tak. Vše je prostě tak plytké a relativní. Na prodej jsou deriváty derivátů, nikdo neví, co to vlastně je, jak to vypadá, kolik to skutečně stojí. Opravdová práce a její výsledky jsou dehonestovány. I to bohatství se stává virtuálním… Podle mne mají multimilionáři psychickou poruchu, hromadit a hromadit přece není normálně lidské. Další kravinou je soutěživá společnost. Co to je? To je zcestná myšlenka, která nikam nevede. A každý musí mít své kořeny - kdo nikam nepatří, patří do prdele, říkám já," finišoval za všeobecného pokyvování Franz. A dodal. "Už Lenin říkal, že kdejaká kuchařka může řídit stát. A to platí doteď. A já prohlašuju, že možná tak za pět set let, aby se to naučila. Svět prostě zasviňujeme balastem, neumíme oddělit to, co je pro nás potřebné, a to, co co nemá žádný význam."

Nic neslibovat!

Podle Bartoše pak Piráti nehrají žádnou vysokou hru patriotů. "Když na něco nejsem odborník, tak to nekomentuji. Nemůžeme být všeználci. Takže proto nemáme mnohostránkové programy..."

"…které jsou stejně kecy, protože se na to zapomene," hned dodal Franz. "Tak ať raději ze začátku politici nic neslibují a budou mít pak lepší pozici k vysvětlování, že to a to nemohli takzvaně objektivně udělat…"

S konstatováním, že už vykvetly jaterníky a pokud zaprší, porostou smrže, které se tak báječně hodí do omelety, opustil po téměř dvou hodinách místo setkání s tím, že se už těší na chalupu na jižní Plzeňsko, kde není signál a kde si může podle svých slov užívat každičké chvíle života. Načež Bartoš prohlásil, že když on neuspěje ve volbách do Evropského parlamentu, svět se samozřejmě nezhroutí a on se zase bude věnovat zajímavým knihám, kafíčku a určitě i dobrému pivu.

Parlamentní listy, 12. 3. 2014

Místo Muchy v dubnu přijde Franc

13. března 2014 v 6:12 | Milan Vojtek / Právo
Duben bude měsícem premiéry opravených prostor zámku v Moravském Krumlově. Návštěvníci poprvé uvidí rekonstruované komnaty zámku při premiéře hned tří výstavních projektů. Hlavní roli budou mít obrazy Vladimíra France.

"Na přípravě výstavy pracujeme, řešíme ještě nějaké podrobnosti, pro které ještě nedokážu říci konkrétní den zahájení. Bude to ale v dubnu," prozradil starosta Tomáš Třetina (TOP 09). Část obrazů bude z výstavy v Brně, nebudou chybět ani obrazy, které Franc vytvořil v rámci deseti ročníků výtvarného sympozia Velký formát na zámku ve Valticích na Břeclavsku.

"Jsou v depozitáři valtického zámku, odkud je k nám přivezeme," doplnil starosta. Plátna velkého formátu najdou své místo v rytířském sále a připomenou dobu, kdy v této části zámku byla rovněž velká plátny Muchovy Slovanské epopeje.

Další výstavou bude kolekce fotografií z tvorby Jiřího Slámy staršího a mladšího. A do třetice zámek nabídne výstavu o Lich -tenštejnech a připomene období, kdy rod ovlivňoval město.
"Nejedná se o současnou výstavu v Knížecím domě, ta končí 31. března, výstava na zámku na tuto akci navazuje," upřesnil starosta. Dvě výstavy si rozdělí nově opravené prostory zámku. Trojice akcí má oživit turistický ruch, město jimi současně posílá vzkaz do Prahy, že nestáli se založenýma rukama, ale pracovali na tom, aby vytvořili odpovídající zázemí pro případný návrat epopeje na Moravu.

Výstava epopeje v Praze by měla skončit v roce 2016. Plátna pak mají zamířit na čtyři měsíce do Japonska. Do dalšího dění by Moravskokrumlovští chtěli opět vstoupit.

Třetina: Nechceme na Prahu tlačit...

"Budeme jednat o návratu do Krumlova. Splnili jsme slovo, které jsme dali. Prostory zámku splňují podmínky Národního památkového ústavu. Jsme připraveni na návrat epopeje," tvrdí starosta.

Do Prahy se chystá následující týden a řeč se podle něj jistě stočí na možnost opětovného vystavení epopeje, tentokrát již v odpovídajících prostorách. "Nemůžeme na majitele tlačit. Hlavní město může rozhodnout, že plátna půjčí ještě někam jinam. Myslím ale, že tento klenot by měl zůstat doma. A u nás se o něj dobře postaráme," říká starosta. Už jen to, že město ve spolupráci s Jihomoravským krajem a vlastníkem zámku, společností Incheba dokázalo opravit potřebné zázemí pro epopej, je podle starosty důkazem, jakou pozornost snaze o návrat epopeje věnují.

Milan Vojtek, Právo, 7. 3. 2014

Zničení obrazů výstavu v Mor. Krumlově neohrozí

13. března 2014 v 6:11 | Miroslav Homola / Právo
Zřejmě hodně složité vyšetřování čeká břeclavskou polici. Na tu se obrátil pořadatel bývalých výtvarných sympozií Velký formát konaných před léty ve Valticích. Právě na tamním zámku zůstaly uloženy obrazy, které zde účastníci sympozií zanechali. Některá díla z těchto sympozií od Vladimíra Franze měla být i součástí připravované výstavy v Moravském Krumlově na zámku.

Když však otevřeli po skoro pěti létech sklad ve Valticích, zjistilo se, že uložené obrazy jsou zčásti poničené a zčásti zřejmě rozkradené. Případem se zabývá policie. Výstavu v Moravském Krumlově však ani tato událost neohrozí.

"Přijali jsme oznámení od bývalého pořadatele valtických sympozií, že našel obrazy z nich, které byly uloženy na zámku ve Valticích, poničené, možná že se některé i ztratily. Zatím vůbec není jasné, o jaký čin se jedná a zda případ neskončí také jako majetkoprávní spor. Dosud ani není vyčíslena výše škody. Není totiž vůbec zřejmé, na jakém základě byly obrazy na zámku uloženy. Zatím jen víme, že muž, který případ oznámil, sympozia ve Valticích pořádal v létech 1992-2005. Poté obrazy dal uskladnit zřejmě podle dohody s tehdejším vedením zámku. Jak sám tento muž uvedl, fyzicky je zde kontroloval naposledy již v roce 2005 a od té doby je zřejmě nikdo neviděl," sdělila Právu mluvčí břeclavské policii Kamila Haraštová.

"Za uložení obrazů po sympoziích jsme neměli žádnou zodpovědnost, rozhodně nešlo o depozity zámku. V době, kdy se zde z mně neznámých důvodů uschovaly, jsem na zámku ani nebyl. Víc k tomu nemůžu říct," uvedl nynější kastelán Michal Tlusták.

Pozitivní zpráva však je, že ani poničení některých Franzových obrazů uložených ve Valticích neohrozí plánovanou výstavu v Krumlově. "Krumlovská výstava v částečně opravených sálech na zámku bude od dubna do září a tvoří ji nejen obrazy Vladimíra Franze, které se do Krumlova přestěhují mimo jiné i z hradu Špilberk v Brně, ale i expozice dalších umělců," řekl Právu místostarosta Mor. Krumlova Zdeněk Juránek.

Miroslav Homola, Právo, 11. 3. 2014

Zničení a zmizení obrazů z Valtic šetří policie. Mezi tvůrci byl i Franz

13. března 2014 v 6:10 | Lidovky.cz
Kriminalisté zjišťují, kdo několik desítek obrazů současných tuzemských autorů, které byly léta uloženy v zámku ve Valticích na Břeclavsku. Na to, že jsou některé z nich pořezané či vyjmuté z rámů, přišel během pondělka bývalý prezidentský kandidát Vladimír Franz, který do Valtic přijel pro jedno ze svých děl. Policie také prověřuje podezření, že některé obrazy byly odcizeny. Škoda zatím není vyčíslena.

Franz jel do depozitu Valtického zámku vyzvednout svůj obraz "Madona nesená mravenci" na připravovanou výstavu v Moravském Krumlově. V depozitu však našel pouze několik děl. Za to v jiné části zámku, na ochozu jízdárny, narazil na větší množství prázdných rámů se zbytky plátna. Očividně špatně odstraněných. Co se s plátny stalo, není jasné. "Možná si s nimi někdo přikryl jahody na zahradě nebo je spálil." uvedl Franz pro server iDNES.cz.

Obrazy vznikaly při výtvarných sympoziích "Velký formát", která probíhala v zámku ve Valticích v letech 1992 až 2005. Výtvarníci díla tam vzniklá zanechávali, neboť obrazy vznikaly v zámeckém prostředí a pro zámek.

Ppod. zničený velkoformátový obraz V. Franze "Madona nesená mravenci

Mezi poškozenými je i spoluzakladatel sympozia

Vladimír Franz kontaktoval Jana Pospíšila, spoluzakladatele sympozia a ředitel umělecko-průmyslové školy v Uherském Hradišti, který v jednom ze zbytků obrazů poznal a doložil své dílo. Podle Franze tak bylo poškozeno až 80 děl českých i zahraničních tvůrců. Došlo tak ke ztrátě významného příspěvku ke středoevropskému umění přelomu 20. a 21. století, kdy se věřilo, že dojde k ústupu malby a jejímu postupnému nahrazení videoartem.

Policisty teď čeká řada výslechů a prověřování všech okolností. Snaží se zkontaktovat osoby, které dohodly podmínky uložení, dodala mluvčí. Poškozenými můžou být kromě Franze a Pospíšila, který přišel o 4 svá díla, i profesor AVU a laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého Vladimír Kokolia nebo významný český malíř Jiří Surůvka.

ČTK, Lidovky.cz, 11. 3. 2014

Díla na zámku hledali marně

13. března 2014 v 6:03 | Lukáš Ivánek / Brněnský deník
Umělci, kteří dřív pracovali na zámku ve Valticích, oslovili policii. Ze svých děl našli jen části

Policisté prověřují poškození obrazů, které byly uložené na zámku ve Valticích na Břeclavsku. Podle dostupných informací má jít o díla známých domácích autorů. Mezi poškozenými umělci je také bývalý prezidentský kandidát Vladimír Franz.

Obrazy vznikaly od počátku devadesátých let minulého století do roku 2005. Škoda je zatím neznámá. Policisté se připravují na rozhovory s lidmi, kteří by měli otazníky kolem poškozených obrazů vysvětlit. Je mezi nimi i někdejší kastelánka Darina Horká, jež momentálně působí na Janohradu. S původní informací přišel server idnes.cz. "Současný kastelán nám v sobotu oznámil, že jsou na zámku lidé, kteří žádají zadokumentování poničených výtvarných děl. Ty měly být na zámku uskladněné," uvedla policejní mluvčí Kamila Haraštová.

Přijde znovu

Obrazy vznikaly při sympoziu a po jejich dokončení zůstaly uložené na valtickém zámku. "Jejich poslední prohlídka se konala v roce 2009. Od té doby je organizátor sympozia neviděl. S kolegy tam přijel teď a zjistil, že některé obrazy jsou poškozené. Mají být vyřezané z rámu. Zatím ale nebyli schopní říct, kolik děl je poškozených či jaká je jejich hodnota," pokračovala mluvčí. Výtvarník Jan Pospíšil, který byl organizátorem sympozia, se na zámek vydá dnes znovu, aby o stavu obrazů získal podrobnější informace. Dosud je patrné, že k újmě mělo přijít sedm velkoformátových děl. Umělci z nich našli jen části rámů. "Budeme dohledávat, jestli ostatní jsou fyzicky v pořádku a jsou jen někde zastrčené, to jsme zatím nestačili zjistit. Musím všechno přepočítat a dát to dohromady," sdělil Pospíšil.

Ohlasy na existenci smlouvy zaručující, že jsou obrazy pod správou vedení zámku, se liší. Zatímco Pospíšil uvedl, že panovala spíše ústní dohoda, bývalá kastelánka Horká je přesvědčená, že vznikl také písemný dokument. "Jestli si dobře vzpomínám, je tam zmínka o tom, že díla budou uložena na zámku. V případě žádosti ze strany autorů jim mohou být zapůjčená na výstavy nebo další akce. Kdysi toho využil například pan Franz," řekla Horká.

Zároveň by ji prý nepřekvapilo, kdyby některé obrazy došly k újmě. Ne proto, že by s nimi někdo špatně zacházel, nýbrž spíše kvůli jejich rozměrům a podobě. "Řada z nich byla plastická. Umělci na plátno nejen malovali, ale také přidělávali různé předměty. To jejich uložení velice ztěžovalo," připustila Horká.

Čeká na verdikt

Současný kastelán Michal Tlusták se k případu příliš vyjadřovat nechce. Počká až na verdikt policistů. Ve včerejším rozhovoru pro Deník Rovnost nicméně uvedl, že při přebírání odpovědnosti za provoz zámku se v protokolech nic o zmíněných výtvarných dílech neobjevilo. "Je to záležitost, která vznikla daleko dřív, než jsem do Valtic přišel. Dosud jsem nikdy nic takového neřešil," sdělil Tlusták.

Lukáš Ivánek, Brněnský deník, 11. 3. 2014

Na zámku Valtice někdo zničil desítky obrazů, zjistil Vladimír Franz

10. března 2014 v 20:29 | Jakub Pokorný / idnes.cz
Břeclavská policie vyšetřuje nenávratné poškození několika desítek děl nejznámějších současných českých výtvarníků uložených na zámku Valtice. Přišel na to prezidentský kandidát Vladimír Franz, když si chtěl ve Valticích v pátek vyzvednout svůj obraz "Madona nesená mravenci".

Obrazy vznikaly na zámku jako součást sympozia "Velký formát" v letech 1992 až 2005. Konalo se tam celkem desetkrát. Pak je tam výtvarníci nechali uložené, protože v zámeckém prostředí a pro zámek vznikaly.

Jenomže mezitím se vyměnil kastelán a v přízemí zámku, kde byl depozitář, se budovala kavárna. Takže následovalo stěhování obrazů.

"Do Valtic jsme vyjížděli 8. března. Obrazy naposledy někdo kontroloval v roce 2009. Jsme ale na začátku, čekají nás výslechy a ještě není vyčíslená škoda," řekla v pondělí břeclavská policejní mluvčí Kamila Haraštová.

Vladimír Franz tvrdí, že mnoho obrazů je zničených nenávratně. "Zaměstnanci zámku je neodborně vyřezali z rámů a my našli jen dřevo, občas je někde vidět zbytek plátna přichycený k rámu. Kam se plátna poděla, těžko říct. Možná si s nimi někdo přikryl jahody na zahradě nebo je spálil," uvedl Franz.

"Byla to sbírka která velmi dobře mapovala středoevropské umění na přelomu 20. a 21. století, v době, kdy už se říkalo, že malba je na ústupu a nahradí ji videoart. Mnoho z účastníků sympozia normálně najdete třeba v Národní galerii," dodal Franz. O obraz podle něj přišel například i známý malíř Jiří Surůvka. Mezi dalšími postiženými může být i známý malíř Vladimír Kokolia, který také ve Valticích tvořil.

Hlavním organizátorem sympozia byl kromě Franze ředitel umělecko-průmyslové školy v Uherském Hradišti Jan Pospíšil, který nyní obvolává výtvarníky a zjišťuje, co kdo ve Valticích zanechal a o jaké dílo přišel. "Já sám jsem přišel o čtyři díla. Jedno z nich mělo 2,4 krát 3,6 metru," popisoval Pospíšil. S Franzem odhadli, že poničených obrazů může být víc jak šedesát. Prozatím našli dvacet rámů a také část sbírky, která poničena není.

Kastelán Valtic Michal Tlusták se k události nechtěl vyjádřit. "Celou tu věc řeší policie, tak se k tomu nemohu vyjadřovat. Sympozium skončilo před devíti lety a oni teď přišli s tím, že jsme něco udělali," sdělil kastelán.

Kdo mohl přijít ve Valticích o díla
Vladimír Franz - pedagog, hudební skladatel a malíř. Známý svým tetováním. Kandidoval na prezidenta
Vladimír Kokolia - profesor na AVU, nositel Ceny Jindřicha Chalupeckého, významný český malíř
Jiří Surůvka - malíř a performer, učí na ostravské univerzitě
Jan Pospíšil - ředitel uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti, spoluzakladatel sympozia
Veronika Rónaiová - slovenská malířka

Jakub Pokorný, idnes.cz, 10. 3. 2014

Zeus očima Franze

10. března 2014 v 20:27 | Vladimír Franz / Týden
(...)
O posouzení portrétu Iva Rittiga, jehož autorem je Karel Jerie, TÝDEN požádal renomovaného výtvarníka Vladimíra Franze.

Karel Jerie je talentovaný výtvarník, pracuje takovým groteskním způsobem založeným na velmi pěkném komiksovém uchopení. Už když jsem viděl fotografii obrazu poprvé, napadlo mě, že to udělal někdo z AVU jako bokovku. Z fotografií nelze obraz dobře posoudit. Karel Jerie by se za něj ale mohl stydět pouze v případě, pokud ho někde řemeslně odbyl. Vždyť se podívejte, co malovali různí Škrétové a další. Lidé, kteří byli na jejich obrazech, nám třeba také nebyli milí. Určitě bychom v dějinách našli spoustu ještě hnusnějších lidí, než je Rittig, a přitom byli slušně namalovaní. Podle fotografie je to klasický způsob adoračního obrazu připomínajícího vulgární barvotiskové baroko. Samozřejmě, že to je kýč v plné polní, ale já bych za to autora nijak neodsuzoval. Já bych také Rittiga nedělal kubisticky. Výtvarníci se dnes neuživí, holt nežijeme v dobách, kdy někoho dotuje Lorenzo il Magnifico (Lorenzo I. Medicejský). Takže když přijde prasečkář a nabídne výtvarníkovi zakázku, kvůli penězům ji vezme. Není to vědomá estetická prostituce typu Kristiána Kodeta, který je hnusný a slizký ve výrazu. Tady je vidět, že je to sranda a ironie. Jen je škoda, že Karel Jerie někde dole nenamaloval donátora. Ve středověku totiž bývalo zvykem, že donátor s rodinou byl - malý a klečící - zobrazen v dolní části obrazu. Ale už tím, že Rittigovi namaloval do rukou blesky, je jasné, že jde o ironii. Kdyby ho namaloval jako seriózního otce rodiny, bylo by to ještě perverznější. Svou ikonografií a stylem je to obraz realisticky pojmenovávající status quo naší země.

Petr Kolář, "Namaluj mi Rittiga". Týden, 3. 3. 2014


Na posudek vzápětí blábolovitě zareagoval jakýsi Mojmír Kolesar, který předchozí text mj. díky samonasrání evidentně nepochopil:

RŮZNÍ ŠKRÉTOVÉ

Pan Vladimír Franz, jenž chtěl být prezidentem České republiky (to bylo opravdu zábavné, nemyslím jeho tvář-kraslici, myslím jeho impotenci v debatách, když přišly na přetřes otázky politické a ekonomické), vystoupil jako "renomovaný výtvarník", byv požádán o posudek umělecké hodnoty portrétu pana Rittiga. Pan Franz si myslí, že tato "bokovka", jak říká, není nikterak nemravná, a to proto, že autor Karel Jerie ji řemeslně neodbyl. "Vždyť se podívejte, co malovali různí Škrétové a další." Různí Škrétové! Panebože. Už dávno jsem nečetl takovou porci arogance a drzosti. Karel Škréta, nejvýznamnější malíř českého baroka, byl velký umělec, zatímco pan Franz je ve srovnání s ním příkladná nula. Dehonestující plurál "Škrétové" nepřísluší nikomu, zvláště ne panu Franzovi. I za sto let bude mít Škréta v dějinách českého výtvarného umění velkou kapitolu, zatímco pan Franz tam bude uveden přinejlepším někde v poznámkovém aparátu petitem - jako kuriozitka pro zasmání.

Mojmír Kolesar, rubrika "Dopisy", Týden, 10. 3. 2014

Panu Kolesarovi přeji klidné zažívání a příjemnou četbu textu, který VF o Škrétovi napsal:

Pár minut s Alex - Vladimír Franz

10. března 2014 v 20:21 | Alex Hrdinová / Plzeňská 1
Reportáž - rozhovor s Vladimírem Franzem.

Alex Hrdinová, Plzeňská 1, 7. 3. 2014