Duben 2014

Na MusicOlomouc triumfoval Franzův Radobÿl aneb Ach, ty studentky muzikologie... :-)

26. dubna 2014 v 7:03 | Michaela Šarmanová
Třetí koncert festivalu MusicOlomouc byl titulován jako Rok české hudby a soudobá tvorba. Konal se ve čtvrtek v Redutě - koncertním sále Moravské filharmonie Olomouc. Ta pod taktovkou dirigenta Petra Vronského provedla kompozice současných českých skladatelů.

V úvodu zazněla symfonická báseň pro velký orchestr na paměť K. H. Máchy Radobÿl od Vladimíra Franze, který se inspiroval Máchovými cestami po Čechách. Mezi posluchači měla skladba velký úspěch. Otázkou však zůstává, zda jde o názor hodnotící ryze hudební kus, či hraje roli i subjektivní názor ovlivněný nedávnými prezidentskými volbami.

Jako druhé v pořadí bylo zařazeno dílo Ladislava Kubíka - Koncert č. 3 pro klavír, orchestr a elektroniku, jenž je věnován památce Bohuslava Martinů. Za klavír usedl rodák z Nového Zélandu Read Gainsford, u nějž je třeba vyzdvihnout klavírní techniku a celkově výbornou interpretaci. Zajímavým prvkem byly vstupy reprodukovaného zvukové záznamu, které vytvořily dialog s hráči na pódiu.

Ani v tento večer nechyběla světová premiéra a to Strom života, který zkomponoval Ivan Kurz. Skladba byla bezesporu plná energie a síly. Na závěr provedla Moravská filharmonie Olomouc Stabat Mater Roberta Hejnara. Výborný výkon předvedla sopranistka Lucie Silkenová, nelze opomenout ani altistku Sylvu Čmugrovou. Pěvecká technika obou sólistek byla skvělá. Představil se také sbor Kantiléna z Brna a olomoucký varhaník Karel Martínek.

Čtvrtý koncert festivalu MusicOlomouc uvede v pondělí 28. dubna v Kapli Božího těla českou cembalistku Moniku Knoblochovou a Pražské pěvce, které vede sbormistr Stanislav Mistr. Na programu je premiéra díla Lukáše Hurníka Aqua et Vino. Posluchači se mohou těšit také na díla Zdeňka Lukáše, Martina Smolky či Alfreda Šnitkeho.

Michaela Šarmanová, studentka oboru Muzikologie, Žurnál UPOL, 25. 4. 2014

Kroměřížské muzeum vystavuje malby a akvarely Vladimíra Franze

23. dubna 2014 v 21:31 | ČTK

Muzeum Kroměřížska zahájilo 23. dubna za účasti autora výstavu maleb a akvarelů Vladimíra Franze. Jde o tvorbu, která vznikala zhruba deset let od první velké Franzovy výstavy v Kroměříži v roce 2004, řekl ČTK ředitel muzea Jiří Stránský. Expozice nazvaná Oběd hrdiny bude k vidění v šesti sálech Galerie v podloubí až do 25. května.

Vystaveny jsou komorní akvarely i velkoformátové malby. "Je tam vidět i určitá hravost, humor, který u Vladimíra Franze přechází až do ironie nebo satiry. Nikdy to ale není takové laciné vtipkování. Přístup Vladimíra Franze k životu je totiž velice vážný. Je to znát z jeho obrazů, muziky, psaní i rozhovorů. Sálá z nich veliká energie, inteligence a senzibilita," uvedl Stránský.

Franz je na výstavě představen především jako malíř, ale návštěvníci se zde budou moci seznámit i s ukázkami jeho hudebního a slovesného díla. "Mohou například zhlédnout nádherný pohádkový balet Zlatovláska uvedený Národním divadlem, takže si na své přijdou i děti. Z textů Vladimíra Franze tu je jeho stať Kunsthistorie-lokální kamaráčoft anebo rozkvetlá louka?" doplnil Stránský.

V květnu pětapadesátiletý Franz vystudoval práva, jimž se ale nevěnoval. Je znám jako všestranný umělec, který je nepřehlédnutelný nejen díky svému tetování. Své tvůrčí úsilí rozděluje mezi hudbu a výtvarné umění. K častým tématům jeho obrazů s výrazně barevnou paletou patří vztah člověka k přírodě a pomíjivost lidských zásahů do krajiny.

Mnohá jeho plátna poukazují na směšnost a pokrytectví některých modelů společenského chování. Franz od roku 1991 působí jako pedagog na Divadelní fakultě AMU, přednáší rovněž na Filmové fakultě AMU. Od února 2014 je poradcem ministra kultury Daniela Hermana. Do povědomí široké veřejnosti se zapsal i svou loňskou neúspěšnou kandidaturou na prezidenta.

Jan Vondrášek, ČTK, 23. 4. 2014
Foto: Dalibor Glück

FOTO: Křest povídkové knihy Zdenka Merty "Pražská svatba" (LUXOR, 5. 2. 2014)

21. dubna 2014 v 7:08 | Jan Silvar
Fotografie z křestu knihy Zdenka Merty ,,Pražská svatba a jiné erotické povídky" dne 5. února 2014 v Paláci knih LUXOR. Autor: Jan Silvar.





Znojemský hudební festival: říční koncert, Franz a světová premiéra

19. dubna 2014 v 12:45 | Martin Moštěk, Znojemský deník
Říční koncert se světovou premiérou na začátek, první uvedení tragikomické opery jako vrchol a osvědčenou dramaturgii zpestřenou novými nápady připravili organizátoři pro jubilejní Znojemský hudební festival. Ročník věnovaný francouzskému skladateli Jean-Philippe Rameauovi a roku české hudby začne 9. července.

"Na úvodním koncertu zazní symfonická báseň Morava, zbrusu nové dílo Vladimíra Franze. Stále ji ještě dokončuje, mluvil jsem s ním nyní na vernisáži v Moravském Krumlově a ujistil mě, že si celý květen vyhradil právě na její dokončení," uvedl president festival Jiří Ludvík. Spolu s Franzovou Moravou zazní v loucké jízdárně nedaleko řeky Dyje také Janáčkův Dunaj a Smetanova Vltava.

Vladimír Franz tak letos prožívá takříkajíc znojemské období. Vedle chystané hudební premiéry se totiž představuje jako malíř na sezonní výstavě v Moravském Krumlově. I za výstavou na tamním zámku přitom je zprostředkovaná inspirace lidmi kolem znojemského festivalu, konkrétně jeho uměleckého ředitele. "Hledali jsme ústřední nápad a tahák, který by přilákal návštěvníky do Krumlova. Myšlenka pochází z hlavy Romana Válka, který u nás spolupořádá festival Hudba pro Slovanskou epopej. S panem Franzem jsme se sešli na podzim na vernisáži na brněnském Špilberku a dohodli se na tom, že si prohlédne krumlovský zámek a nakonec jsme se domluvili na výstavě jeho velkoformátových obrazů," vysvětlil starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina.

Po zahájení s Franzem se jubilejní festival ponese v duchu francouzského hudebního baroka a české hudby. "Představíme hudbu Jeana-Philipe Rameaua, která je velmi specifická. I proto jsme se rozhodli dát více prostoru české hudbě, na kterou se nás mnoho lidí ptá," řekl Ludvík.

Rameauova opera Platée bude druhým vrcholem festivalu. "Dosud jsme hráli spíše vážnější kusy, letos jsme pro změnu vybrali komickou operu. Hlavní hrdinou je žabí víla, která se stane obětí intrik bohů. Juno totiž žárlí na Jupitera a on ji chce naštvat, proto předstírá, že se zamiloval do žáby, která to ale bohužel vezme vážně," přiblížil zápletku umělecký ředitel festivalu Roman Válek. Jak dodal, opera bude mezinárodní podnik. "Získali jsme ke spolupráci mladou francouzskou režisérku Constance Larieau a v hlavní roli se představí kontratenor Jean Francois Lombard," doplnil Válek.

Martin Moštěk, Znojemský deník, 18. 4. 2014
http://znojemsky.denik.cz/kultura_region/znojemsky-hudebni-festival-ricni-koncert-franz-a-svetova-premiera-20140418.html

Festivalové jubileum s Franzem a Francií

18. dubna 2014 v 7:35 | Martin Moštěk / Znojemský deník
Hudební festival Znojmo zahájí v červenci desátý ročník. Chystá světovou premiéru Moravy Vladimíra Franze a komickou francouzskou barokní operu.

Říční koncert se světovou premiérou na začátek, první uvedení tragikomické opery jako vrchol a osvědčenou dramaturgii zpestřenou novými nápady připravili organizátoři pro jubilejní Hudební festival Znojmo. Ročník věnovaný francouzskému skladateli Jean­ Philippe Rameauovi a roku české hudby začne devátého července.

"Na úvodním koncertu zazní symfonická báseň Morava, zbrusu nové dílo Vladimíra Franze. Stále ji ještě dokončuje, mluvil jsem snímnyní na vernisáži v Moravském Krumlově a ujistil mě, že si celý květen vyhradil právě na její dokončení," uvedl president festivalu Jiří Ludvík. Spolu s Franzovou Moravou zazní v loucké jízdárně nedaleko řeky Dyje také Janáčkův Dunaj a Smetanova Vltava.

Franz tak letos prožívá takříkajíc znojemské období. Vedle chystané hudební premiéry se totiž představuje jako malíř na sezonní výstavě v Moravském Krumlově. I za výstavou na tamním zámku přitom je zprostředkovaná inspirace lidmi kolem znojemského festivalu, konkrétně jeho uměleckého ředitele. "Hledali jsme ústřední nápad a tahák, který by přilákal návštěvníky do Krumlova. Myšlenka pochází z hlavy Romana Válka, který u nás spolupořádá festival Hudba pro Slovanskou epopej. S panem Franzem jsme se sešli na podzim na vernisáži na brněnském Špilberku a dohodli se na tom, že si prohlédne krumlovský zámek, a nakonec jsme se domluvili na výstavě jeho velkoformátových obrazů," vysvětlil starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina.

Po zahájení s Franzem se jubilejní festival ponese v duchu francouzského hudebního baroka a české hudby.

"Představíme hudbu Jeana­ Philippe Rameaua, která je velmi specifická. I proto jsme se rozhodli dát více prostoru české hudbě, na kterou se nás mnoho lidí ptá," řekl Ludvík.

Rameauova opera Platée bude druhým vrcholem festivalu. "Dosud jsme hráli spíše vážnější kusy, letos jsme pro změnu vybrali komickou operu. Hlavní hrdinkou je žabí víla, která se stane obětí intrik bohů. Juno totiž žárlí na Jupitera a on ji chce naštvat, proto předstírá, že se zamiloval do žáby, která to ale bohužel vezme vážně," přiblížil zápletku umělecký ředitel festivalu Roman Válek. Jak dodal, opera bude mezinárodní podnik. "Získali jsme ke spolupráci mladou francouzskou režisérku Constance Larieau a v hlavní roli se představí kontratenor Jean François Lombard," doplnil Válek.

Martin Moštěk, Znojemský deník, 18. 4. 2014

Zámek žije! Po Muchovi je tu Franz

18. dubna 2014 v 7:32 | Milan Vojtek / Právo
Zámek žije! Stručné oznámení jako vzkaz nepřejícím zvalo všechny na středeční pozdní odpoledne do opravených prostor zámku v Moravském Krumlově. Po Muchově Slovanské epopeji chce zámek přilákat na obrazy Vladimíra Franze.

"Jsem rád, že přišlo tolik lidí, a věřím, že jsme ukázali, že to se zámkem myslíme vážně. Pokud budeme pečliví a důslední, je to splnitelný cíl," řekl Právu starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina (TOP 09). Vernisáž výstavních projektů byla totiž současně i okamžikem premiéry opravených prostor zámku.

Že prostory, kde lidé obdivovali plátna Slovanské epopeje Alfonse Muchy, dnes nabízejí velkoformátová plátna Vladimíra Franze, vede k možnému zamyšlení, zda bude i Franz celosvětově uznávanou osobností a pro město stejným lákadlem jako například Japonci hojně vyhledávaný Mucha. "Určitě jsem to tak neplánoval. Tak to vůbec nevidím, ani nic podobného neočekávám," odmítl srovnávací pohled Franz. Jeho tvorba plní své poslání, vyvolává emoce a nutí lidi přemýšlet. Sám umělec vnímá své jako výseč prostoru, a jestli ji lidé skutečně přijmou, ukáže až čas. "Mucha je autor, který se narodil v roce 1860, prošel velkou hvězdnou světovou kariérou. Musím říct, že jsem o devadesát devět let mladší, tak mi musíte taky nechat ten čas, aby si na to lidé zvykli," dodal.

Velká plátna umělce, který Krumlovu poskytl mimo jiné i svůj sociálně kritický cyklus obrazů s dominujícím oběšeným Švejkem na rubu české vlajky a nápisem Stop vtipkování, nejsou jediné, co zámek nabízí.

Další výstava nabízí pohled do historie, od té nejstarší až po dvacátá léta sedmnáctého století, kdy panství získali Lichtenštejnové. Těm patří samostatná výstava. Poslední kolekce v opravených prostorách láká na fotografie Jiřích Slámů, otce a syna. Ukazují to nejlepší ze své tvorby, dokumenty ze života města i reportážní snímky.

Premiéra výstavních akcí v rekonstruovaných prostorách oživila debaty o zámku. Přišla jen v krátkém odstupu po televizní reportáži, která zámek ukázala jako nehostinnou ruinu. "Musím říci, že něco podobného jsem nezažil. Popřít skutečnost, že otevíráme opravené komnaty, a ukázat jako hlavní vchod do zámku vstup do kotelny na svahu za zámkem, to nemohl být omyl, ale úmysl," neudržel se kritiky starosta, podle kterého bude mít věc ještě dohru.

V současnosti město spolu s vlastníkem zámku, společností Incheba, upírají zraky k norským fondům, které mohou být zdrojem dotace pro další opravy zámku.

Milan Vojtek, Právo, 18. 4. 2014

Na zámek zamířily stovky lidí

18. dubna 2014 v 7:24 | Ilona Pergrová / Znojemský deník
Moravský Krumlov - Nejen vernisáž čtyř výstav, ale především šance prohlédnouti si nově opravené výstavní sály přilákaly včera odpoledne na moravskokrumlovský zámek asi dvě stovky návštěvníků.

"Už budou čtyři hodiny, snad si už můžeme prohlédnout muzeum," nakukuje hned do první místnosti ve zvýšeném přízemí důchodkyně s manželem.

Zanedlouho se k nim připojují další hloučky zvědavců a pomalu míří do prvního patra. Většina z návštěvníků se před vchodem do Rytířského sálu nadechne a oči nechává klouzat prostorem.

"Obrazům to tady sluší. Je vidět, že nejsou malované jen tak nahodile, mají svůj smysl, řád i vypovídající hodnotu," rozhlíží se sbormistr Jan Svoboda. Lidé se trousí do dalších místností a před fotografiemi Slámových se tvoří hloučky.

"Nebudeš tomu věřit, na těch fotkách jsem já, ale je to strašně dávno,nikdo by mě asi nepoznal," směje se žena a ukazuje na snímky mapující historii zámku a Slovanské Epopeje.

Pozornost vzbuzují všechna díla, ale největší hlouček se tvoří před samotným Vladimírem Franzem, který s mikrofonem v ruce komentuje jednotlivá plátna.

"Je moc dobře, že zámek ožil. Potřebuje beze sporu další opravy, zejména po nich volá terasa i zámecká věž," uvažuje Jaroslav Mokrý a prohlíží si černobílé snímky Idy Saudkové v kapli.

Ilona Pergrová, Znojemský deník, 17. 4. 2014

Krumlov oživuje zámek. Turisty láká na Franzovy obrazy

18. dubna 2014 v 7:23 | Ilona Pergrová / Znojemský deník
Moravský Krumlov - Velkoformátové obrazy Vladimíra Franze, portrétní fotografie Idy Saudkové, dosud nezveřejněné fotografie Jiřího Slámy mapující osud Slovanské Epopeje a reportážní fotografie jeho syna. To jsou hlavní lákadla, která si pro nadcházející turistickou sezonu připravili Moravskokrumlovští.

Příznivci historie se mohou těšit na historickou výstavu o životě a díle Gundakera z Lichtenštejna i prezentaci toho nejzajímavějšího, co nabízí depozitář tamního muzea.

Slovanskou Epopej tak v Rytířském sále i kapli vystřídá dvaadvacet velkoformátových obrazů hudebníka, výtvarníka a kandidáta na prezidenta Vladimíra Franze. "Jsem velmi rád, že mohu své obrazy vystavit právě v Moravském Krumlově. Prostory se mi velmi líbí. Obrazy vznikaly v jízdárně valtického zámku nebo venku a jejich zhlédnutí vyžaduje určitý odstup," podotkl Franz.

Jeho výstava nese název Start a mapuje umělcovu tvorbu posledních čtrnácti let. Expozici obrazů doprovází černobílé portréty Idy Saudkové. "V dalších dvou místnostech se představí fotografové, kteří pochází z Moravskokrumlovska, a to Jiří Sláma a Jiří Salik Sláma se svým projektem Otec a syn," upřesnil ředitel moravskokrumlov­ského kulturního střediska Bořivoj Švéda.

Navazující interiéry budou patřit Lichtenštejnům i regionální historii, která mapuje Moravskokrumlovsko od doby kamenné až do sedmnáctého století.

Čtveřice výstav dle starosty města Tomáše Třetiny naplňuje záměr města k dalšímu využití zámku. "Mluvíme o nové kapitole kulturní historie města. Naším cílem je oživení této renesanční památky," podotkl starosta Moravského Krumlova.

Za poslední roky prošlo rozsáhlou rekonstrukcí první patro východního křídla zámku, které se společně s Rytířským sálem a kaplí změnilo ve výstavní prostory. Město společně s vlastníkem zámku, společností Incheba, usiluje o získání financí na opravy kněžnina bytu a zámecké věže. Pomoci by měly norské fondy.

Ilona Pergrová, Znojemský deník, 17. 4. 2014














Zámek, který přišel o Slovanskou epopej, oživuje i výtvarník Franz

18. dubna 2014 v 7:16 | Kristýna Dušková / iDNES.cz
Zámek v Moravském Krumlově přišel v roce 2011 se Slovanskou epopejí, která si odvezli do Prahy, i o návštěvníky. Teď se po rekonstrukci opět probouzí, i když to vypadá, že se do něj slavný soubor Alfonse Muchy nevrátí. Návštěvníky láká třeba na obrazy bývalého kandidáta na českého prezidenta Vladimíra Franze.

Zámek v Moravském Krumlově po odstěhování pláten Muchovy Slovanské epopeje a následné rekonstrukci znovu ožívá. Ve středu 17. dubna v něm proběhla vernisáž Zámek žije!, na výstavě se představuje výtvarník Vladimír Franz s partnerkou Idou Saudkovou a fotograf MF DNES Jiří Salik Sláma se svým otcem Jiřím Slámou.

Uběhly téměř tři roky, co Moravský Krumlov hostil Muchovu Slovanskou epopej. Od té doby se město potýká s tím, jak přilákat turisty. Teď může být všechno jinak - zámek je opravený a vrací se do něj velké výstavy.

V plné parádě se návštěvníkům opravená památka ukázala ve středu při slavnostní vernisáži fotografů otce a syna Jiřích Slámových a malíře Vladimíra Franze.

Ten si nově opravené prostory pochvaloval. "Jsem rád, že své obrazy můžu vystavovat právě tady, protože většina pláten vznikala v blízkých Valticích," zhodnotil spokojeně.

Moravskokrumlovský zámek byl od podzimu roku 2012 zavřený a lidem se otevřel až nyní. Nákladná rekonstrukce dělníkům zabrala více než rok a společnost Incheba, která zámek vlastní, do oprav investovala přes osm milionů korun.

Podle ředitele Městského kulturního střediska Bořivoje Švéda se návštěvníkům na znovuotevření delší dobu vyplatilo počkat. "Před opravami byl zámek hodně zdevastovaný, teď je vidět velký kus práce. Je to příslib pro tuto sezonu i do budoucna," prohlásil.

Epopej se nevrátí, 25 tisíc lidí ročně už nepřijde

Podle starosty Moravského Krumlova Tomáše Třetiny znamená otevření vylepšených prostorů zámku novou kulturní kapitolu města. Věří, že se díky výstavám do města opět vrátí život.

"Asi k nám už nepřijede pětadvacet tisíc lidí ročně, jak tomu bylo v dobách, kdy zámek vystavoval Muchovu Epopej. Chceme nalákat aspoň deset tisíc," doufá.

Strachuje se oprávněně. Společnost Incheba sice splnila svůj slib a opravila kapli, rytířský sál i dalších pět místností, aby se Epopej mohla vrátit z Prahy zpátky domů. I přes jejich snahu to však vypadá, že se obrazy do zámku nevrátí.

"Do hlavního města Epopej restaurátoři odvezli v roce 2011, protože zámek byl na spadnutí a vypršela nám zápůjční smlouva," vysvětlil starosta, proč město o dílo přišlo. Teď Pražané o dva roky prodloužili nájemní smlouvu Muchových pláten a v roce 2017 Epopej poputuje až do Japonska.

Konec mrtvého města

Moravský Krumlov se chce obejít i bez Epopeje. Kromě výstav má radnice další plány. "Na dětský den plánujeme otevřít zámecký areál nebo nové vodní atrakce na koupališti," představuje Třetina. Město se chce zaměřit především na rodiny s dětmi.

Vedení Moravského Krumlova jedná i o tom, že by město zámek odkoupilo. "Pokud bychom se dohodli, představíme místním možnosti, jak by se dal zámek využít a z čeho bychom mohli platit jeho provoz," prohlásil Třetina. O využití zámku by nerozhodovali jen zastupitelé, ale zapojili by se i lidé v referendu.

"Pro takto rozsáhlý areál, jakým zámek bezesporu je, máme rozpracováno hodně nápadů, které bychom lidem ukázali," ujišťuje. Zatím jde však o hudbu daleké budoucnosti, majitel by nejdřív musel předložit nabídku s podmínkami včetně ceny.

Minulé turistické sezony nestály za nic. "Dřív se lidé jezdili podívat nejen na Epopej, ale rozjeli se i do okolí. Žil tak celý region," vzpomíná. Teď do Moravského Krumlova turisté míří hlavně na jednodenní výlety.

Nezájmem trpí hlavně restaurace, kterým výrazně klesly tržby. "Pokles zájmu je u nich opravdu výrazný. Lidé se ze zámku vždycky stavovali na oběd a jezdilo sem hodně rodin," vysvětluje Třetina. Zkrachovaly třeba restaurace v centru města.

Menší zájem turistů potvrzuje i provozní hotelu Epopej, který nese stejný název jako slavné Muchovo dílo. Od přestěhování slavného plátna hotel bojuje o přežití. "Doufám, že nám opravený zámek přinese víc zákazníků aspoň o víkendech," povzdechl si provozní Lukáš Havel.

Výstava představí i Lichtenštejny ve městě

Aby město ožilo, zámek v dubnu hostí i další výstavy. Moravský Krumlov na prahu nové turistické sezony připravil projekt Zámek žije!, kterým bude lákat všechny kulturní příznivce.

"Historická výstava představí dějiny rodu Lichtenštejnů ve městě, další nabídne exponáty z muzea Moravského Krumlova. Po Muchově Epopeji teď bude největším lákadlem asi Vladimír Franz, který vystavuje do konce září," myslí si mluvčí výstavy Veronika Slámová.

Český Krumlov byl pro dílo famózního malíře Alfonsa Muchy dlouhé roky synonymem. Azyl Slovanské epopeji poskytoval takřka padesát let a zajistil městu velký příval turistů. V roce 2010 pražští radní rozhodli, že slavná plátna přestěhují do Veletržního paláce v Praze, kde jsou k vidění doteď.

Kristýna Dušková, iDNES.cz, 17. 4. 2014






Na festivalu MusicOlomouc uslyšíte i dílo Vladimíra Franze

18. dubna 2014 v 7:10 | OlomouckeNovinky.cz
Univerzita Palackého a MusicOlomouc pořádají ve dnech 22. až 30. dubna šestý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc 2014. Na jeho šesti koncertech zazní v sedmadvaceti regionálních a třech světových premiérách třicet kompozic.

Program doplní šest besed se skladateli a interprety a dvě přednášky. Olomouckenovinky.cz o tom informoval předseda festivalového výboru Jan Vičar.

Program orchestrálního koncertu Moravské filharmonie řízeného Petrem Vronským tvoří čtyři díla: Radobýl skladatele, výtvarníka a politika Vladimíra Franze, Třetí klavírní koncert Ladislava Kubíka věnovaný "památce Bohuslava Martinů", obraz pro symfonický orchestr Strom života Ivana Kurze (premiéra) a Stabat Mater pro sóla, dětský sbor, varhany a orchestr Olomoučana Roberta Hejnara.

Poprvé ve své téměř dvacetileté historii se představí olomouckému publiku pražský Orchestr Berg specializovaný na soudobou hudbu a řízený Peterem Vrábelem. Uvede kompozice šesti mladých českých skladatelů, včetně premiéry Violoncellového koncertu Tomáše Hanzlíka.

V působivém prostředí kaple Božího Těla vystoupí dvě pěvecká tělesa: Mužské vokální kvarteto Affetto zazpívá například Glosy ze Švejka známého brněnského skladatele Miloše Štědroně a dílo Pasejamá jeho syna Miloše Orsona Štědroně.

Dramaturgie vystoupení Pražských pěvců se sbormistrem Stanislavem Mistrem zahrnuje proslulý Koncert pro sbor Alfreda Šnitkeho i novinku Aqua et Vino Lukáše Hurníka, jejíž partitura počítá jak se sborovým zpěvem, tak i se zvukem vinných číší. Sborovému zpěvu a cappella vytvoří zvukový a stylový kontrast na témže večeru cembalistka Monika Knoblochová. Zahraje díla Sommerova, Smolkova a rovněž Diptych Jiřího Temla, povinnou skladbu mezinárodní interpretační soutěže Pražského jara ve hře na cembalo v roce 1999, v níž získala laureátský titul.

Rakouský komorní ansámbl Praesenz, tvořený špičkovými instrumentalisty včetně hráče na zřídka slýchaný kontrabasový klarinet, potěší specializované ctitele avantgardní hudby. Soubor nastudoval nejen skladby zahraničních autorů, ale také kompozici Prostý prostor Miroslava Srnky, podle níž je festivalový večer pojmenován.

MusicOlomouc je festival polystylový a polyžánrový, otevřený širokému spektru soudobé hudby. Letošní vystoupení na pomezí jazzu, rocku, vážné hudby a elektroniky připravil saxofonista Ivan Myslikovjan.

OlomouckeNovinky.cz, 17. 4. 2014

Franz chce nový konkurz na šéfa Národní galerie, ministr ho ale teď vypsat nemůže

18. dubna 2014 v 7:08 | Marie Reslová / Český rozhlas
Poradce ministra kultury, výtvarník a hudební skladatel Vladimír Franz je pro nové výběrové řízení na šéfa Národní galerie. Stejný názor vyjádřili minulý týden čtyři bývalí ředitelé této kulturní instituce. Ministr kultury ale zatím nový konkurz vypsat nemůže.

"Výběrová řízení sama o sobě zřejmě byla dost podivná, navíc ke jmenování došlo na základě konkurzu, kde se pan Fajt umístil jako druhý. Navíc byl jmenován paní ministryní Hanákovou, která byla odvolána. Čili je to všechno takové hodně na vodě," říká Vladimír Franz.

A přidává další důvody. "On nikdy nic neřídil. Pan Fajt sice rozumí třeba starému umění, ale funkce šéfa Národní galerie je funkce také manažerská. Jaký je manažer? Aby se nestalo, že Národní galerie po jeho nástupu udělá velkou výstavu a pak dva roky nebude na výplaty. Já bych asi byl pro revokaci konkurzu, už jenom pro pořádek," radí Franz.
Předchůdce současného ministra kultury Jiří Balvín angažmá Jiřího Fajta do Národní galerie dvakrát odložil. Odmítl se zavázat k nereálnému navýšení rozpočtu galerie o 168 milionů, kterým Fajt údajně přijetí funkce podmiňoval.

Balvín nestandardní okolnosti jmenování budoucího šéfa potvrzuje. Uznává jeho odborné kompetence, ale finanční výsledky projektů, na kterých se Fajt podílel jako kurátor, i jeho dřívější působení v čele sbírky starého umění v Národní galerii, považuje za varující.

Přesto tvrdí, že nové výběrové řízení teď není možné vypsat. "Ministr kultury nesmí zrušit tento jmenovací dekret před jeho nástupem a může pouze docenta Fajta po jeho nástupu z funkce odvolat," tvrdí Balvín.

Herman: Neměl jsem důvod konkurz zpochybňovat

Ministr kultury Daniel Herman uvedl, že o termínu a podmínkách nástupu do Národní galerie s Jiřím Fajtem intenzivně jedná.

"Především je otázka angažmá pana Fajta tématem, které bylo aktuální před několika lety v době mé předchůdkyně paní ministryně Hanákové. Ta rozhodla o tom, že pan docent je nejvhodnějším kandidátem pro vedení Národní galerie," připomíná ministr kultury.

"Já jsem neměl důvod jakkoliv zpochybňovat toto rozhodnutí a hlasy, které jsou řekněme alternativní, vycházejí z celkem velmi omezeného okruhu lidí, kteří na mě mají tendenci vytvářet nátlak. Pochopitelně rozhodnutí je na mně a já to nevidím v kategorii problému," říká Herman.

Ministr kultury opakovaně uvedl, že Jiří Fajt nastoupí do Národní galerie v létě.

Marie Reslová, Český rozhlas, 17. 4. 2014


Další podobné články:

Fajt v čele galerie? Franz o něm pochybuje a chce nové řízení. Českátelevize.cz, 17. 4. 2014

Franz jde proti Fajtovi. Chce nový konkurz na šéfa Národní galerie. Echo24.cz, 17. 4. 2014

'Aby se nestalo, že nebude na výplaty,' pochybuje Franz o řediteli NG. Chce konkurz. Tiscalli.cz, 17. 4. 2014

Franz chce nový konkurz na šéfa NG, o Fajtovi pochybuje. Blesk.cz, 17. 4. 2014

Pozvánka na výstavu v Kroměříži

9. dubna 2014 v 11:45 | Jiří Stránský / Muzeum Kroměřížska

Ztracené obrazy: pět je jich v Brně, dva v Telči

7. dubna 2014 v 8:04 | Lukáš Ivánek / Břeclavský deník
Mozaika znázorňující případ ztracených obrazů na valtickém zámku má další dílek. Pět obrazů, které byly na zámku dříve uložené, jsou v Brně. Umělci je věnovali Národnímu památkovému ústavu. Další dvě díla jsou na zámku v Telči.

"Některé dokumenty nám výtvarníci mají ještě dodat. O pohybu obrazů údajně vždycky věděli, ale některé věci musí ještě upřesnit. Událost si převzala kriminálka," sdělila břeclavská policejní mluvčí Kamila Haraštová. Národní památkový ústav k celé věci mlčí. Vyjádří se nejspíš až k závěrům, s nimiž přijdou policisté.

Ačkoliv je osud několika obrazů již známý, výtvarníci sečetli škodu u dalších 59, z nichž deset je poškozených a zbytek ztracených. Škoda přesáhla tři a půl milionu korun. Průměrná cena jednoho ztraceného obrazu tak sahá k šedesáti tisícům korun. Dosavadní odhad učinila trojice oslovených odborníků. K určení přesné škody je nutná expertíza.

"Tenhle odhad je ale ještě spíše průměrný než navýšený. Cena by určitě níže nešla. Vzhledem k takovému počtu obrazů jsme podobnou částku očekávali. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Hlavně jsme zvědaví na výsledky policejního vyšetřování, a stejně tak na jednání s památkovým ústavem," sdělil před časem organizátor sympozií, při niž obrazy vznikly, Jan Pospíšil.

Dosud jen sochy

Umělci vytvářeli jednotlivá díla od počátku devadesátých let minulého století až do roku 2005, jejich poslední kontrola se konala o čtyři roky později. Při nedávném příjezdu výtvarníků na zámek ale vyšlo najevo, že řada obrazů chybí. Mezi poškozenými umělci je mimo jiné hudební skladatel, pedagog či bývalý kandidát na prezidenta Vladimír Franz. Ten tvrdí, že se s podobnou událostí dosud nesetkal. Stejně se vyjádřili také policisté. Dosud zaznamenali jen poškození soch na veřejně přístupných místech.

Lukáš Ivánek, Břeclavský deník, 5. 4. 2014