Květen 2014

Hudební festival Znojmo zahájí premiéra symfonické básně Morava

30. května 2014 v 12:38 | ČTK/Blesk
Světová premiéra symfonické básně Morava, kterou pro Hudební festival Znojmo v těchto dnech dokončil Vladimír Franz, zazní na jeho zahájení 9. července v provedení Filharmonie Brno. Název programu Říční koncert dala skutečnost, že v něm také posluchači uslyší Vltavu Bedřicha Smetany a Dunaj Leoše Janáčka. Koncert zahájí Dvořákovým Houslovým koncertem a moll Pavel Šporcl.

"Vzhledem k Dvořákovi by nebylo dobré, abych na vystoupení před Vltavou, Moravou a Dunajem nějak "zaplaval"," řekl s úsměvem Šporcl na dnešním setkání s novináři v Praze.

Oblíbený houslista je patronem jubilejního 10. výročí festivalu ve Znojmě, který potrvá do 27. července a vedle hudby tradičně nabídne i degustace vín a doprovodný program. "Budu chodit na každý koncert a do každého sklípku," přiblížil své "patronské povinnosti" Šporcl, který se na pódiu festivalu představí ještě 13. července na koncertu My Violin Legends.

Úvodní koncert se světovou premiérou Franzovy symfonické básně Morava se uskuteční v jízdárně Louckého kláštera. "Franz také vzhledem k prezidentské kampani na Moravě pracoval tři roky. Bude mít čtyři části a objeví se v ní netradiční nástroje jako cimbál nebo plastové barely," sdělil dramaturg festivalu Roman Válek.

Dalšími lákadly letošního Hudebního festivalu Znojmo bude mimo jiné 16. července vystoupení polských hudebních komiků MozART Group a uvedení premiéry operního díla z vlastní produkce. Letošní stagiona pro diváky na 24. července připravuje komediální operu Platée z díla Jeana-Philippa Rameaua.

V úterý 15. července se uskuteční tradiční charitativní koncert na uherčickém zámku, který má ve své režii operní pěvkyně Pavlína Senić. Jako hosté vystoupí slovenský operní tenorista Miroslav Dvorský a herec Saša Rašilov. Nadžánrový charakter festivalu potvrdí v romantickém prostředí nádvoří Louckého kláštera 17. července jazzový pianista Karel Růžička se svým Quartetem. "Je to jedna z největších jazzových legend u nás. Jsem velmi rád, že nadšeně přijal naši výzvu, aby pro festival vytvořil crossover mezi českou vážnou hudbou a jazzovou muzikou. Šťastná náhoda je také to, že právě na léto vždy přijíždí jeho syn, který se svým otcem hrává v Quartetu," uvedl prezident festivalu Jiří Ludvík. Letošní desátý ročník bude věnován 350. výročí úmrtí francouzského skladatele Jean - Philipp Rameau a Roku české hudby. Jeho rozpočet přesahuje pět milionů korun, loni ho navštívilo celkem 13.000 lidí, z toho přibližně 8000 platících. Více informací se nachází na www.hudbaznojmo.cz.

ČTK, 29. 5. 2014
http://www.blesk.cz/clanek/live-kultura/254037/hudebni-festival-znojmo-zahaji-premiera-symfonicke-basne-morava.html

Velká anketa Blesku - Sportovci, celebrity, politici i čtenáři prosí Jágra

30. května 2014 v 12:37 | Blesk
Je to jeho rozhodnutí. Ale všichni budeme šťastní jako blechy, když si to rozmyslí. Tak ve zkratce dopadla anketa Blesku, který se ptal osobností i čtenářů: Chtěli byste, aby Jaromír Jágr zůstal ještě rok v nároďáku, a proč?

(...)
Vladimír Franz (55), hudební skladatel, pedagog: "Na to vám nic neřeknu, protože se o tento sport vůbec nezajímám. Kdyby to bylo o přírodě, muzice, malování, tak ano. Ale na tohle vám neřeknu ani, jestli je to dobře, či špatně."
(...)

Blesk, 28. 5. 2014


Festival ve Znojmě zahájil předprodej

19. května 2014 v 7:29 | Deník.cz
Jubilejní 10. ročník Hudebního festivalu Znojmo, který se ponese ve znamení francouzské hudby Jeana­Philippe Rameaua a Roku české hudby, již zahájil předprodej vstupenek. Lístky jsou k dostání v síti TicketPro či ve znojemském Turistickém informačním centru. Festival potrvá od 9. do 27. července a k nejočekávanějším koncertům patří světová premiéra symfonické básně Vladimíra Franze, hostování souboru MozART Group či vystoupení, na němž Pavel Šporcl představí své nové CD My Violin Legends. "Největším vrcholem festivalu bude bezesporu stěžejní festivalový projekt ve vlastní produkci - česká premiéra operní komedie Platée od Jeana­Philippa Rameaua v provedení Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir," uvedla mluvčí přehlídky Jana Příkazská.

Brněnský deník; Břeclavský deník, Hodonínský deník, Vyškovský deník, Znojemský deník,
19.05.2014

ROZHOVOR: Politika je jako čert v českých pohádkách, jde hlavně po duši

14. května 2014 v 22:06 | Kamil Polko
Vladimíra Franze znáte jako prezidentského kandidáta, který se proslavil také netradičním tetováním a originálními názory. Je to však jeden z nejuznávanějších českých hudebních skladatelů, zejména v oblasti hudební dramatiky. Kromě toho maluje a učí na vysoké škole. V Olomouci vystoupil v rámci festivalu soudobé vážné hudby Music Olomouc, kde představil skladbu Radobyl na počest Karla Hynka Máchy. Jaké skladatele obdivuje a co mu dala politika prozradil v exkluzivním rozhovoru pro Deník.

Na festivalu Music Olomouc jste představil skladbu Radobyl, symfonickou hudební báseň pro velký orchestr na paměť Karla Hynka Máchy. Co vás k ní inspirovalo?

Skladba vznikla na počest stého výročí narození Karla Hynka Máchy v roce 2010 na objednávku České filharmonie. Je to vlastně hudební báseň v rozsahu přibližně patnácti minut, což je časově srovnatelné třeba s Dvořákovou Polednicí nebo Smetanovým Blaníkem. Když se řekne Mácha, zpravidla vytane na mysli Máj. Ale zhudebnění Máje, ať už je jakékoli, nedopadne nikdy dobře. Hudba je totiž už v Máji obsažená. To je jako dokreslovat brýle postavám v Sixtínské kapli - nepomůže se tomu. Skladba Radobyl je monotematická a má obrys volné sonátové formy se scherzovým úvodem.

Máte k Máchovi blízký vztah?

Mácha je geniální básník a velmi zajímavá postava. Uskutečňoval jakýsi průnik Člověk­Země­Vesmír. Nechtěl jsem, aby ta skladba byla nějaký příběh plynoucí od začátku do konce, ale spíš mi šlo o jakýsi časový vír, aby se to stále vracelo do onoho středu. I proto jsem zvolil název Radobyl, což tomu dodává takový rituální charakter. Radobýl je kopec, kde se Mácha často stavoval, seděl tam a přemýšlel. Je to místo, kde se Země a nebe energeticky prostupují. A i to jsem chtěl v té skladbě vyjádřit.

Jako umělec pracujete s různými prostředky, skládáte scénickou, ale i jinou hudbu, malujete, píšete. Který z těchto nástrojů je nejsilnější a proč?

Muzika nemá fyzické, hmotné tělo, jde o tvarovanou energii mířící přímo na podvědomí. To si člověk uvědomuje také u jednotlivých žánrů. Vezměme si příklad činoherního divadla. Slovo je velmi zrnitý materiál, které se staví mezi člověka a sdělení. Třeba u opery už máte slovo zpívané, kterému přitom ani nemusím rozumět, a je mnohem průchodnější. Paradoxně právě při baletu, který mě dlouho míjel, jde energie těla na energii těla. Symfonické podobě se už nestaví do cesty nic. Hudba obecně může podle mě mnohem více, a když je dobře udělaná, působí velmi silně právě na naše podvědomí.

Které z českých skladatelů obdivujete?

Obdivuji Jana Dismase Zelenku, Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka, Josefa Suka, Miroslava Kabeláče, Petra Ebena, Svatopluka Havelku a samozřejmě také Leoše Janáčka. Hudebně Janáčka miluji, ale on je z jiného světa. Je úžasný skladatel, ale nechtěl bych s ním jet na prázdniny. Měl čistý hudební cit, jeho hudba je čistá vášeň a přírodní energie, ale byl to trochu blázen, není mi zcela sympatický jako člověk. Bylo by skvělé jet na prázdniny třeba se Sukem. A Bohuslav Martinů? Toho mám dokonce vytetovaného na ruce. Jeho dílo znám velmi dobře v podstatě od svých patnácti let.

Bohuslav Martinů je skladatel, který je teď velmi objevován a dostává se mu zpětně velkého uznání. Proč si myslíte, že to tak je?

Dílo Bohuslava Martinů je velmi rozsáhlé, napsal přes 400 skladeb, a proto je co objevovat, ale je důležité také vědět, že Martinů se hudbou živil a nebyl právě zdatným produkčním, takže musel skládat hodně. Je tedy vhodné odlišit skladby skutečně geniální, jako jsou Dvojkoncert, Julietta, Gilgameš, Inkantace a Ariadna, od skladeb, které vznikaly takříkajíc na obživu.

Myslíte, že to jsou skladatelé evropského nebo světového formátu?

Ano, ale myslím, že v Čechách neumíme pořádně prezentovat naše vlastní duchovní hodnoty. Pokud uděláte správně Fibichovu Šárku, je to dílo evropského významu. Je to velká novoromantická opera v plné polní, tak jak to má být. Slyšel jsem třeba Sukova Azraela s Berlínskou filharmonií a nebylo to horší než kterýkoli Mahler, ale musí se to umět zprodukovat. Jsou to věci, které mají obrovskou kvalitu, ale musí se umět udělat.

Za svou scénickou hudbu jste dostal řadu ocenění, šestkrát Cenu Alfréda Radoka. Co pro vás znamenají? Mají v Čechách nějaký pozitivní dopad?

Víte, když se v roce 1990 zrušil titul národního umělce, myslím, že jsme si všichni oddechli. Tenkrát jsem si říkal, jak by to asi vypadalo, kdyby se psalo zasloužilý umělec Leonardo da Vinci. Nebo národní umělec Pablo Picasso. To je hrozná představa. Ale jak je vidno, lidé touží po poctách, a tak se nejrůznější ceny začaly udělovat v různých odvětvích lidského konání. V jedné eseji jsem napsal, že daleko jednodušší bude, když se přihlásí lidé, kteří ještě nikdy nic nedostali. Ale samozřejmě záleží, o jaké ocenění se jedná. Ceny Alfréda Radoka jsou prestižní, anonymní, hlasuje o tom šedesát kritiků, jsou mezi nimi i lidé s hudebním vzděláním. Je to pořád více než Thálie, kde si tu cenu dávají herci mezi sebou. Ovšem také u Radoka záleží na popularitě divadla a režiséra, který danou inscenaci dělá.

Nemyslíte, že by umělci měli být dnes více angažovaní? Moderní umění často vypadá jako předhánění se v tom, kdo vymyslí větší hloupost.

Stran angažovanosti - umělec je homo politicus a měl by svou práci dělat co nejlépe a reflektovat dobu. Myslím, že jedním ze základních úkolů soudobého "vážného" umění je hledání komunikačního kódu a navázání kontaktu s posluchačem. Domnívám se, že tento kontakt byl trochu ztracen, neboť zejména ve druhé polovině dvacátého století jsme se příliš toulali v hraničních pásmech a zatím se nám trochu vylidnilo vnitrozemí. Mně také přijde, že v hudbě dvacátého století podstatně chybí humor. Teď nemyslím, že někdo napíše ges místo fis v gdurové stupnici. Stran humoru je geniální třeba Veselohra na mostě od Martinů. To když pouštím ve škole, tak se lidé smějí. Dar humoru má i Bedřich Smetana a Gioacchino Rossini. Je to dar. Udělat tragickou hloupost umí každý.

Cítil jste po prezidentské kampani zásadní změnu ve svém každodenním životě? Můžete vystoupit z mediálního života?

Z toho se vystoupit nedá. Jen dnes, když jsem šel po Olomouci, tak jsem se fotil se školami a podobně. Ale z toho se nezblázním. Co se týče politiky, ta je pro mě takovým zvláštním momentem. Rozdíl mezi politikou a uměním je vtom, že umění je práce s pozitivní, zatímco politika je práce s negativní energií. Politika je jako čert v českých pohádkách - jde hlavně po duši a vytváří neuvěřitelně jedovaté prostředí, které toho, kdo se pro ni nenarodil, zničí.

Přesto byste chtěl znovu kandidovat na prezidenta v roce 2018?

Bude­li poptávka, může být i nabídka. Nebral jsem to jako nějakou metu, ale jako výzvu k cestě, ale je to otročina a obrovská oběť. I Havel skončil v podstatě v marasmu.

Takže se teď soustředíte na umění?

Jedině. Když to celé skončilo, odstonal jsem to chřipkou. Pak jsem udělal pět inscenací a chtěl jsem udělat po deseti letech také symfonii. Řekl jsem si, že to bude čistá radost. Extáze.

A dala vám politika nějakou cennou zkušenost? Zjevení?

Že by úplně zjevení, to asi ne. Ale víte, já tak možná nevypadám, ale vyrostl jsem ze silné evropské tradice. Jsem také velmi plachý a introvertní, což může znít trochu zvláštně, ale je tomu tak. Byla to pro mě především intenzivní cesta k lidem. Člověk, který je zvyklý sedět někde nad partiturou a psát, má najednou mluvit k lidem přes celé náměstí. To je opravdu úplně jiná zkušenost. Zjistíte, co je člověk a co je společnost. Je to poznání, že člověk by měl pracovat především sám na sobě a touto "drobnou prací" potěšit druhé. To je to nejlepší, co může udělat. Zachránit nějakou krachující zemi se mi asi nepodaří. Ale když se mi podaří někoho potěšit, třeba baletem Zlatovláska, která se hraje už osm let, to mi přinese radost.

Kamil Polko
Olomoucký deník, Kroměřížský deník, Šumperský a Jesenický deník, Prostějovský deník, Slovácký deník, Přerovský a Hranický deník, Valašský deník, Zlínský deník
12. 5. 2014

Galerie v podloubí představuje díla Vladimíra Franze

14. května 2014 v 22:00 | Nikol Diviaková / Kromněřížský deník
Výstavu Vladimíra Franze nazvanou Oběd hrdiny hostí v těchto dnech Muzeum Kroměřížska. K vidění jsou především jeho velkoformátové malby a akvarely z posledního období.

"Na malbách se hodně objevuje sociálně kritická až politická tématika. Akvarely jsou takové intimní, cestovní deníky které umělec maluje prsty a jsou na nich především přírodní motivy," poznamenal ředitel muzea Jiří Stránský. Vladimír Franz je podle něj představen především jako malíř, návštěvníci ale mají možnost vidět i záznam jeho pohádkového baletu Zlatovláska uvedeného před časem Národním divadlem.

"V den umělcových narozenin, tedy příští neděli 25. května, pak přijede sám Vladimír Franz ukončit výstavu osobně komentovanou prohlídkou," potvrdil ředitel muzea.

Nikol Diviaková, Kromněřížský deník, 13. 5. 2014












Zlatovláska

14. května 2014 v 21:55 | Mgr. Iveta Matyášková a žáci 3. B
Bylo krásné sobotní odpoledne a většina dětí z naší 3. B s paní učitelkou Matyáškovou a Rusňákovou se vydala do Stavovského divadla. Již v květnu jsme si naplánovali návštěvu této historické budovy se zhlédnutím zajímavého dětského představení. A když se nám to na začátku školního roku podařilo, plni očekávání a společensky oblečeni jsme vkročili do slavnostních divadelních prostor.

Hrála se Zlatovláska, roztančená pohádka plná legrace i poezie. Všichni ji určitě známe díky spisovateli K. J. Erbenovi. V tomto podání byla pohádka - balet, doprovázena vypravěčským zpěvem kejklíře. Mohli jsme tak obdivovat nejenom taneční umění, ale i úžasnou choreografii Ondřeje Havelky s nezapomenutelnými scénami s mravenci, do kterých jsme se zapojili i my, diváci, nebo hledání princeznina prstenu ve vodě. Tím vším nás provázela okouzlující hudba, kterou složil Vladimír Franz.

Určitě jsme všichni z tohoto představení odcházeli s nepopsatelně krásnými dojmy, které nám umocnilo i osobní setkání s autorem hudby. A i když je to často jen fráze, musíme na závěr napsat: "Vřele doporučujeme všem."

Mgr. Iveta Matyášková a žáci 3. B

ZŠ Křimická, Praha - Horní Měcholupy


Na znojemském festivalu zazní francouzské baroko i česká hudba

9. května 2014 v 16:48 | ČTK /Blesk.cz
Francouzskou barokní hudbu i skladby českých velikánů v létě nabídne posluchačům desátý ročník Hudebního festivalu Znojmo. Program zohledňuje jednak aktuální Rok české hudby, jednak 250. výročí úmrtí Jeana-Philippa Rameaua, významného skladatele francouzské opery. Přehlídka potrvá od 9. do 27. července, předprodej lístků na největší koncerty již začal, informovala ČTK za pořadatele Jana Příkazská.

Festival slavnostně zahájí světová premiéra symfonické básně Morava, kterou přímo pro znojemskou přehlídku složil Vladimír Franz. "Koncert jsme symbolicky nazvali Říční koncert, protože diváci uslyší Moravu Vladimíra Franze, Vltavu Bedřicha Smetany a Dunaj Leoše Janáčka," uvedl prezident festivalu Jiří Ludvík. Symfonické skladby provede Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Aleksandra Markoviče.

Na úvodním koncertu vystoupí také patron přehlídky, houslista Pavel Šporcl, jenž poté ještě 13. července představí svou novou nahrávku My Violin Legends. Vznikla jako pocta skvělým houslistům minulosti. K zahraničním hvězdám festivalu patří MozART Group, kvartet polských hudebních komiků, kteří ve Znojmě představí vážnou hudbu nepříliš vážným způsobem.

Znojemský festival každoročně přináší také operní inscenaci ve vlastní produkci. Tentokrát to bude česká premiéra Rameauovy komedie Platée v podání orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque.

"V hlavní roli ošklivé vodní nymfy Platée vystoupí Jean-Francois Lombard, renomovaný sólista známého francouzského souboru Le Poéme Harmonique," řekl umělecký ředitel festivalu Roman Válek. Více informací najdou zájemci na webových stránkách www.hudbaznojmo.cz.

ČTK via Blesk.cz, 8. 5. 2014

Úterní vernisáží byla zahájena výstava obrazů Pavla Vašíčka ve Výstavní síni v Čáslavi

7. května 2014 v 13:59 | kamah / Svoboda.Info
Úvodního slova se ujal ředitel mostecké Galerie výtvarných umění Petr Svoboda, který se také podílel na vlastní instalaci. Pozvání přijali náměstek ministra průmyslu a obchodu ing. Jiří Havlíček a Prof.Dr. Vladimír Franz, pod jejichž záštitou se výstava koná. Mezi další hosty patřil např. ředitel sekretariátu předsedy senátu PaedDr. Jaroslav Müllner nebo fotografka Ida Saudková.

O zájmu návštěvníků svědčil fakt, že jetšě před oficiálním zahájením výstavy bylo prodáno pět obrazů z vystavené sbírky. Výstavu je možné navštívit každý den mimo pondělí do 30. května.

Text a foto: kamah, Svoboda.Info, 7. 5. 2014









Rok české hudby a soudobá tvorba

4. května 2014 v 14:17 | Markéta Koutná / Harmonie
Ve čtvrtek 24. dubna 2014 proběhl v olomoucké Redutě, koncertním sálu Moravské filharmonie Olomouc, již třetí ze série koncertů festivalu soudobé hudby MusicOlomouc 2014. Na programu slavnostního koncertu, nazvaného příhodně "Rok české hudby & soudobá tvorba", byly čtyři skladby soudobých českých skladatelů - Vladimíra Franze, Ladislava Kubíka, Ivana Kurze a Roberta Hejnara.

Autoři (s výjimkou Ladislava Kubíka, který trvale žije ve Spojených státech amerických) se koncertu osobně zúčastnili, aby vyslechli provedení svých skladeb v podání Moravské filharmonie Olomouc pod taktovkou Petra Vronského.

Večer zahájila symfonická báseň Radobyl Vladimíra Franze. Orchestru se podařilo monotematickou skladbu skvěle podat s důrazem na dynamické zvraty, které jsou základním kamenem díla. Skladba zaujala také svou témbrovou složkou. Druhou uvedenou skladbou se stal Koncert č. 3 pro klavír, orchestr a elektroniku věnovaný památce Bohuslava Martinů od Ladislava Kubíka. Ke klavíru usedl významný světový pianista Read Gainsford. Diváci však neměli velkou příležitost vychutnat si jeho hru, jelikož v kompozici je sólovému klavíru poskytnut jen nezbytně nutný prostor.

Po přestávce byl ve světové premiéře uveden Kurzův obraz pro symfonický orchestr nazvaný Strom života, který festivalové publikum kladně přijalo a své uznání skladateli, orchestru i dirigentovi vyjádřilo dlouhotrvajícím potleskem. Slavnostní večer zakončilo oratorium Stabat Mater olomouckého rodáka Roberta Hejnara. Pěveckých partů se úspěšně ujaly Lucie Silkenová (soprán) a Sylva Čmugrová (alt). Na varhany doprovázel Karel Martínek a zpíval brněnský sbor Kantiléna vedený sbormistry Michalem Jančíkem a Jakubem Kleckerem. Entuziasmus interpretů a precizní podání skladby bylo perfektním zakončením celkově velmi zdařilého koncertu.

Markéta Koutná, Harmonie, 25. 4. 2014

MusicOlomouc: hudba pingpongových míčků i universa

4. května 2014 v 14:16 | Filip Válek
Již šestý rok obohacuje olomoucký mezinárodní festival soudobé hudby MusicOlomouc jeho návštěvníky o nejnovější aktuality z hudebního světa. První festivalový týden lákal hned třemi celovečerními koncerty a čtyřmi besedami s vybranými interprety i skladateli. A jak to vše dopadlo?

První den po velikonočních svátcích zahájil festival koncert Orchestru BERG, což je špičkové těleso, přinášející na českou hudební scénu svěží vítr, proslulé divácky atraktivními a novátorskými projekty. Na programu bylo zařazeno šest skladeb mladých a zároveň předních českých autorů - toho opravdu nejlepšího, co přinesla skladatelská soutěž Nuberg.

Hudební obraz mystické proměny ducha skrze "cestu slz" nabídla skladba Slavomíra Hořínky Lacrimosa v netradičním propojení barokních houslí, japonského strunného nástroje koto, tam­tamu, na který si zahrál sám autor skladby v doprovodu smyčcového orchestru. Asi nejlépe v Paláci Bohemia, kde se večer uskutečnil, vynikl v souhře hudby a prostoru Koncert pro violoncello a smyčcový orchestr skladatele Tomáše Hanzlíka. Na pódiu tento neobarokní koncert s prvky hudebního minimalismu zazněl vůbec poprvé. Kontrasty mezi orchestrálním zvukem a zvuky v běžném životě sice běžnými, avšak na koncertních pódiích nepříliš očekávanými, doslova překypovala skladba Michala Nejtka Nocturne with Ray. Inspirovaná poezií Raymonda Carvera pozoruje a obdivuje magii běžného života. Autorovi se podařilo integrovat do zvuku orchestru například nahrávky pingpongového míčku, které v průběhu doplňoval hráč na bicí házením skutečných míčků o zeď. Závěr večera vyvrcholil v promítání němého filmu Mechanický balet, ke kterému vytvořil hudbu Jan Dušek v podobě své bytné skladby. Živé provedení doslova ukázalo hranice možností orchestru jednak technickou náročností, jednak nutností hrát velmi přesně podle stopek,aby střihy ve filmu odpovídaly hudebním zvratům. Svým skvělým interpretačním výkonem nasadil BERG vysokou laťku hned na úvod festivalu.

Druhý den doslova přenesl festival posluchače na Ibizu, tedy do ráje elektronické taneční hudby. Hostem byl totiž Ivan Myslikovjan, který předvedl své improvizační dovednosti na altový saxofon, a také představil možnosti takzvaného elektronického dechového nástroje (EWI). Za podkladmu posloužily nahrávky DJs nebo hudba, kterou vytvořil sám za použití opakovaného nahrávání, takzvanou smyčkou. Kromě svižných temp dominoval žánr chill out nebo loungemusic. Za slavnostní vrchol festivalu pokládám symfonický koncert, pořádaný v Redutě. K poctě K. H. Máchy složil Vladimír Franz krásnou symfonickou báseň Radobyl, pohrávající si se zhudebněním jména tohoto básníka v kontextu života, kterým žil. Koncert č. 3 pro klavír a orchestr od Ladislava Kubíka pracoval se třemi citáty z díla Bohuslava Martinů - k jeho poctě. Citáty pouštěné ze záznamu doplňovaly hru na živo, kdy právě prolínající se momenty tvořily nejzajímavější část. Poctou přírodě či universu byla věnována hluboce filosofická skladba Ivana Kurze Strom života, která zazněla v premiéře. Vrchol a závěr večera přišel v religiózní atmosféře dynamicky pojatého oratoria olomouckého rodáka Roberta Hejnara Stabat Mater pro soprán, představující Pannu Marii, alt - Máří Magdalénu, dívčí sbor - jako deux ex machina, varhany a orchestr.

Filip Válek, muzikolog, Olomoucký deník, 2. 5. 2014

FOTO: Vernisáž výstavy VF v Kroměříži

1. května 2014 v 19:41











Fotografie z vernisáže výstavy Vladimíra Franze "Oběd hrdiny"; Muzeum Kroměřížska, 23. 4. 2013.
Za poskytnutí fotografií děkuji řediteli Muzea, panu Ing. Jiřímu Stránskému



Franzovy malby zaplnily galerii

1. května 2014 v 19:33 | MfDNES
Velká plátna i drobné akvarely

Muzeum Kroměřížska otevřelo výstavu maleb a akvarelů Vladimíra Franze. Jde o tvorbu, která vznikala zhruba deset let od první velké výstavy autora v Muzeu Kroměřížska v roce 2004. Expozice nazvaná Oběd hrdiny bude k vidění v šesti sálech Galerie v podloubí až do 25. května. Vystaveny jsou komorní akvarely i velkoformátové malby. "Je tam vidět i určitá hravost, humor, který u Vladimíra Franze přechází až do ironie nebo satiry. Nikdy to ale není takové laciné vtipkování," uvedl ředitel muzea Jiří Stránský. Franz, který se do povědomí lidí zapsal i svou neúspěšnou kandidaturou na prezidenta, je na výstavě představen především jako malíř, ale návštěvníci se zde mohou seznámit i s ukázkami jeho hudebního a slovesného díla.

Mladá fronta Dnes, 29. 4. 2014