Červenec 2014

Vernisáž výstavy VF v Hotelu Praděd-Thamm

19. července 2014 v 13:05 | Galerie Primavesi / Hotel Praděd-Thamm
Hotel Praděd-Thamm připravil ve spolupráci s Galerií Primavesi výstavu Vladimíra Franze s názvem Akvarely. Vernisáž se koná v pátek 25. července 2014 v 18 hodin, umělecká díla budou v prostorách hotelu k vidění až do 5. září 2014.



Franzova Morava pramení v Dožicích

12. července 2014 v 7:04 | Lidové noviny / Martin Rychlík
Zaklepání. Štěkot psů. "Dobrý den, nesu vám koláčky. Měli jsme svatbu. Vezměte si, třeba ke kafi," podává žena talíř do dveří. "Děkujeme moc," odpovídá majitel domu. Scéna, jakých se dějí v Česku tisíce. Jen s drobným rozdílem: podarovaným "vesničanem" je někdejší prezidentský kandidát Vladimír Franz, jehož vizáži - s mocně tetovanou tváří - se podivoval celý svět. Doslova od Mexika po Japonsko.

Jenže z politických debat, před nimiž si dával s nynějším prezidentem Zemanem cigárko, přešel Franz do sfér, kde je mu nejlépe: ke skládání hudby, malování a také - k zahradničení. "Záhon je v podstatě hudební skladba. Objeví se nějaký motiv, musí se ale ozvat i tamhle, pak onde. Pořád to něco váže a zahrada vlastně neustále pracuje," ukazuje profesor Franz na své vzrostlé květiny v Dožicích, vísce přesně 91 kilometrů od Prahy.

Jezdí sem tvořit. Už je to deset let; čas měří desetiletá lípa, kterou skladatel a držitel řady Radokových cen dostal místo pugetu ke své premiéře v Rudolfinu. "Příroda mě bavila od malička. Kytky prostě cítím. Zahradu jsem vybudoval citem, vím proč, co a kde. A kytkám se tu evidentně líbí," doplňuje, když prochází rozkvetlou zahrádkou, na niž je pyšný skoro jako na své hudební opusy nebo plátna naskládaná v domě, jenž býval hostincem.

Nejraději má letní květiny, třeba lilie. "Těch je tu asi sto, je to královská kytka - nakonec je i ve francouzském erbu a drží ji Panna Marie. Mám je rozfázované, některé kvetou teď v červenci, ale jiné už i na konci května, další v září. Pak to převezmou jiřiny, mečíky a tak dále," říká o místě, které jej inspiruje k tvořivé práci. Právě zde se rodila nová symfonická báseň Morava, která měla ve středu světovou premiéru ve Znojmě.

Jak se do Dožic dostal? "Vleču za sebou ´věcné břemeno' v podobě obrazů, míval jsem je po různých garážích. A poté jsme se s Idou (Saudkovou) rozhodli pro Nepomucko, poněvadž je na pomezí tří geologických krajů, pohoří. Krajina je tu mnohotvárná," dodává umělec, který už od dětství rád maloval krajinky.

Pár si jich dodnes za obřími plátny schovává; leží před nimi dva psi.

Mladší Milan, starší Ondřej, jenž vyslechl stovky univerzitních přednášek.

Fabrika na umění

Franz oceňuje místní klid i dům daleko od ruchu pražského centra, kde po zbytek roku bydlí. "Je to tu prosté, sál veliký. Žádná chaloupka s pecí. Možná bych vzhledem k velikosti obrazů potřeboval ještě něco většího, ale v tomhle kraji nejsou haly jako na Ostravsku," směje se. "Patrně jsem trochu jako Rusové, protože mě daleko více zajímá zahrada a okolí domu než vnitřek - u toho mi stačí, aby byl jaksi ´použitelný'. Není to žádná chalupařina, žádná hacienda, je to industriální prostor, ve kterém pracuju. Taková fabrika na umění," tvrdí Franz.

Okolí Rožmitálu pod Třemšínem jej vyloženě nabíjí. "Je to na uranu a v takovém kraji se vždycky cítím strašně dobře. Nevím, čím to. Cítím to jako tu pravou českou krajinu. Možná bych si v tom rozuměl s Danou Drábovou," přidává jeden ze svých typických příměrů a vtípků. Miluje kopce, zvláště tam, kde se těžilo stříbro, antimon či zinek. Dunaj, Vltava, Morava...

V posledních měsících ve své "továrně" finišoval s přípravami Moravy, jež rozezvučela probíhající Hudební festival Znojmo a jejíž premiéra se stala vrcholem Říčního koncertu, neboť zazněla vedle Vltavy od Bedřicha Smetany a Dunaje od Leoše Janáčka.

"Dostal jsem se do dobré společnosti. Janáček trochu nevěděl, co přesně dělá, když si říkal, jak je Dunaj slovanská řeka, ale upřímně řečeno vůči Němcům, Rakušanům, Maďarům a Rumunům je to přitažené za vlasy," míní skladatel, podle něhož se téma řeky objevuje ve vážné hudbě přes 160 let. Francouzi oslavují Rhônu, Slováci tok Váhu.
"Už v sedmi letech jsem pojal záměr složit symfonickou báseň Otava, ale pochopitelně jsem uměl, co jsem uměl, takže z toho sešlo. Téma mám, dodnes si ho pamatuji. Vím také, že by to končilo citátem Smetanovy Vltavy, jak se řeky stékají na Zvíkově," vypráví pedagog.

"Když učím ve škole Mou vlast, dělám si legraci a předvádím studentům, jak by vypadala Vltava dnes - i s přehradami. Spousta by toho nezazněla. Krátce po soutoku se začíná hromadit voda v Lipně, pak jsou lesy, ale tam, kde začíná noc, což je údolí z Týna nad Vltavou ke Zvíkovu a Orlíku, je zase přehrada - tam žádné téma být nemůže, byl by to asi nějaký zvukový klastr se zvuky diskoték a motorových člunů," vtipkuje.

Svou Moravu pojal energicky. S využitím netradičních nástrojů: barelů, cimbálu i kytary. "Moje Morava je osa plnosti země. Rozdělil jsem ji pracovně na několik oddílů: prameny, řeku a lidi i zastavení v přírodě," vyprávěl Franz před zkouškou a premiérou.

A jak dílo dopadlo? "Je to skladba náročná, ale svědčí o kvalitě brněnské filharmonie, že se jí na dvě zkoušky zmocnila. A předvedla dílo v tahu a obrysu s dirigentem Aleksandarem Markovičem. Byly ovace vestoje. Myslím, že se to podařilo a nikdo nelitoval," řekl LN Franz, než opět odjel tam, kde se stýkají energie a kde pramení Morava. Franzova Morava.

Martin Rychlík, Lidové noviny, 12. 7. 2014



Hudební báseň Morava

11. července 2014 v 17:34 | Vladimír Franz
Morava vznikla na popud Znojemského hudebního festivalu. Vlastně se jedná o druhý pokus. Původně mělo jít o symfonii (existuje torzo první věty) leč práce z profánně organizačních důvodů uvízla… Po několika letech jsem se rozhodl pro sevřenější tvar symfonické básně.

Téma řeky existuje v hudbě déle než sto padesát let: Rýn ve Wagnerově Ringu, Smetanova Vltava, Janáčkův Dunaj, i osudové volání řeky Volhy v Kátě Kabanové, Smetanou inspirovaná 8. Symfonie - Rhónská Daria Milhauda a konečně svita Dolu Váhom Alexandra Moyzese.

Hudební báseň Morava není geografickým či místopisným popisem průběhu řeky. Jde o její portrét. Podobně jako u výskytu elektronu v kvantové mechanice, v každé částečce řeky Moravy je obsažen nejen její celek jako takový, ale i jeho interakce v prostoru i čase. Skladbu jsem koncipoval jakožto hold řece, která je páteří stejnojmenné země - zdrojem její životní plnosti i energie, nejenom pro vrchovatost přírody, ale i pro člověka, který - navzdory překážkám v prostoru i čase - osídlil její břehy a zvelebil svou zem.

Skladba je jednovětá, lze v ní však rozpoznat čtyři rozdílné části. Část první - mohli bychom ji pracovně nazvat Prameny a kořeny (z živlů by odpovídala Zemi) - je na místě jakéhosi prologu či introdukce, v níž se, na principu řady 12 tónů sbírají a formují útržky tří motivů, na nichž je celá skladba vystavěna. Motivu vertikály, motivu horizontály a motivu pohybu. Vlastní expozicí skladby je část druhá - Řeka a lidé (z živlů Voda) - část dramaticky kontrastní, otevřená motivem vertikály jakožto hlavním a motivem horizontály jakožto vedlejším motivem (v závěru celé skladby si motivy prohodí roli). Objevuje se i téma pohybu ve variaci minimalistického nárůstu i dále odvozené téma pochodového rytmu (člověk) vedoucí na základu fugata bicích nástrojů k volně aleatorní gradaci orchestru a následné první kulminaci skladby. Poté co se tato gradace prudce zřítí, nastupuje část třetí - Příroda (Vzduch). Jedná se o volný recitativ sólových houslí. Z pulzující prodlevy se ozývá volání signálů - určujícím intervalem této části je velká septima. Sólo houslí přebírá cimbál, proud skladby zcela utkví a od tohoto bodu začíná gradace. Vášeň a následné pizzicato pohybového motivu připravují nástup závěrečného oddílu skladby pracovně nazvaného Síla země - odpovídajícího elementu Ohně. Zde se potkávají všechny tématické segmenty, bitonalita Fis - Gis se přepodstatňuje na H - Cis, dochází ke kulminaci skladby, zní téma horizontály, k němuž se připojuje téma vertikály a před úplným vyvrcholením je proud hudby přeseknut krátkou dramatickou pauzou, po níž nastupuje prudká coda - celá skladba mířící k vítěznému cis dur je srázně uzavřena hlavou vertikálního motivu a nečekaným závěrečným akordem C - G - E - A -D. Symfonická báseň Morava je psána pro velký orchestr a počítá, kromě běžného obsazení s početnou skupinou bicích (barely), cimbálem a také s elektrickou kytarou jakožto sónickým prvkem. Skladba pracuje s řadou, aleatorikou, objevuje se zde bi i poly - tonalita, převažuje však modální způsob uvažování. Určujícími intervaly jsou kvarta a sekunda. Způsob své tematická práce nazývám permanentní konfrontační evolucí.

Symfonickou básní Morava se snažím dotknout svých rodových kořenů a zároveň pro mne znamená práci s pozitivní energií, jíž hudba bezesporu je. Domnívám se totiž, že pozitivní energie, ať už v jakékoliv formě je v dnešní, stále odlidšťovanější době více než zapotřebí.

Vladimír Franz, Web a FB profil Hudebního festivalu Znojmo, červen/červenec 2014




ROZHOVOR - Franz: Zhudebním svou prezidentskou kandidaturu

11. července 2014 v 7:17 | Týden
Jubilejní desátý ročník Hudebního festivalu Znojmo zahajuje Říční koncert, během něhož tematicky zazní symfonie Vltava Bedřicha Smetany, Dunaj Leoše Janáčka a dvojici řek doplní ve světové premiéře symfonická báseň Morava, kterou speciálně pro znojemský festival zkomponoval všestranný umělec a loňský prezidentský kandidát Vladimír Franz.


"Řeku vnímám jako časovou i prostorovou osu země," říká pro on-line deník TÝDEN.CZ v rozhovoru o své tvorbě v různých uměleckých oborech i působení na ministerstvu kultury.

Můžete představit symfonickou báseň Morava, která premiérově zazní na znojemském festivalu?
Morava svým způsobem navazuje na Smetanovu Vltavu i Janáčkův méně známý Dunaj, jedná se o portrét řeky, který odprezentují brněnští filharmonici. Hudebníky zároveň doplní pro klasickou hudbu méně obvyklé nástroje, jako jsou cimbál nebo elektrická kytara.

Jak zní řeka Morava podle Vladimíra Franze?
Jak bude znít, to záleží na brněnské filharmonii. Já řeku nevnímám geograficky, ale spíš abstraktně, jako jistou osu, časovou i prostorovou, osu země. Do skladby se promítli také lidé, kteří okolní zemi i přes nějaké těžkosti kultivovali.

Poutají vás k oblasti Moravy nějaké osobní vazby?
Část mé rodiny z otcovy strany z Moravy pochází, předci z matčiny strany jsou z Plzeňska. Jeden z mých moravských pradědečků byl správcem žerotínského panství, druhý byl advokátem v Kroměříži a připravoval Valašsko jako volební obvod pro T. G. Masaryka. Takže je to pro mě svým způsobem návrat ke kořenům.

Jaké jsou vaše další umělecké plány pro léto?
Aktuálně v Moravském Krumlově, kde byla vystavena Muchova Slovanská epopej, probíhá výstava mých velkoformátových obrazů. V průběhu léta budou mé obrazy k vidění také v galeriích v Olomouci, Kroměříži a Plané u Mariánských Lázní.

A hudební aktivity?
Chystám opět spolupráci s festivalem sborového zpěvu Bohemia Cantat, pro který jsem už dříve složil kapesní oratorium Mládenci v peci ohnivé. Rád bych znovu vytvořil kapesní oratorium, které by se tentokrát s nadsázkou věnovalo mé účasti v loňské prezidentské volbě. A na podzim mě čeká spolupráce s pražským symfonickým orchestrem.

Zároveň působíte jako poradce ministra kultury. Jak se vám s Danielem Hermanem spolupracuje?
Pan Herman je kulturní člověk, proto je radost s ním pracovat. Na ministerstvu jsem se nejdřív věnoval obecnějším věcem, usiloval jsem o to, aby stát důsledněji pečoval o kulturní památky. V poslední době má spolupráce s ministerstvem začala dostávat konkrétnější obrysy.

O co se v oblasti kultury zasazujete?
Mám právě teď dva hlavní cíle. Jednak bych chtěl, aby došlo k rekonstrukci a restauraci filmového díla Jiřího Trnky, to je opravdu potřeba, než jeho umělecký odkaz zplesniví a rozpadne se. A pak bych si také přál, aby byl v Praze vybudován památník básníka Rainera Marii Rilkeho, kterého považuji za významného pražského rodáka.

Barbora Majerová, Týden, 9. 7. 2014
FOTO: Robert Sedmík



VIDEO: Morava Vladimíra Franze pramení ve Znojmě

11. července 2014 v 7:14 | ČT24
Divoká a energická je podle Vladimíra Franze řeka Morava a její okolí. Své dojmy přeměnil v symfonickou báseň Morava, která ve světové premiéře zazněla včera při zahájení desátého ročníku Hudebního festivalu Znojmo.
přehrát video

"Tu řeku znám, protéká krásným úsekem, který jsem dokonce jel na gumovém člunu. Mám na mysli váté písky u Moravského Písku a Rohatce, kde řeka dělá takový coloradský kaňon," prozradil o inspiraci k symfonické básni Franz. Skladba má čtyři části. Autor využil i některé nástroje, které v symfonické hudbě nejsou "doma" - například cimbál a elektrickou kytaru, dokonce plastové barely.

Franz Moravu složil přímo na objednávku festivalu. Patnáctiminutová skladba zazněla v podání Filharmonie Brno v jízdárně kláštera Louka. Na programu byla mimo jiné i další hudební díla věnovaná řekám - Vltava Bedřicha Smetany a Dunaj Leoše Janáčka. Dalšího významného českého skladatele - Antonína Dvořáka - připomněl jeho Houslový koncert a moll, při němž zazářil houslista Pavel Šporcl, patron festivalu.

Hudební přehlídka potrvá ve Znojmě do 27. července. Návštěvníky láká ještě na Šporclův sólový koncert My Violin Legends, oblíbené polské hudební komiky MozART Group a komediální operu Platée. Jubilejní, desátý ročník, který je věnován Francii, nabídne kromě tónů také třeba ochutnávku vín.

ČT24, 10. 7. 2014








Dunaj, Vltava, Morava. Hudební festival Znojmo zahájí Říční koncert

11. července 2014 v 7:13 | Deník.cz
Velké řeky, velcí hudební skladatelé: Janáček, Smetana, Franz. A k tomu Dvořákův Houslový koncert a moll v podání Pavla Šporcla. To vše obsáhne úvodní koncert znojemského hudebního festivalu, který ve středu vstupuje do svého jubilejního desátého ročníku. Festival potrvá od 9. do 27. července a první z večerů patří skladbám-řekám, Dunaji, Vltavě a Moravě.

Proto také ono tematické pojmenování Říční koncert. "Zazní notoricky známá Vltava Bedřicha Smetany, méně známý Dunaj Leoše Janáčka a ve světové premiéře zatím neznámá Morava Vladimíra Franze. Filharmonii Brno na tomto koncertě povede její šéfdirigent Aleksandar Marković," uvedla mluvčí Filharmonie Brno Lenka Němcová. Tři řeky z pohledu hudebních skladatelů doplní houslový koncert v podání patrona festivalu Pavla Šporcla.

Na hudební nastudování své nové kompozice Franz dohlížel ještě v úterý v brněnském Besedním domě. "Provedení soudobé skladby Morava není jednoduché, ale naši se do ní pustili s vervou. Pan Franz byl přítomný na celé zkoušce a s výkonem orchestru byl spokojený. Skladba trvá zhruba patnáct minut, hraje se v ní například také na barely," upřesnila Němcová.

Do Znojma filharmonie vyrazí ve středu odpoledne a přímo na místě v Louckém klášteře hudebníky čeká ještě akustická zkouška. Po sedmé hodiny večerní se pak řeka Morava ve svém hudebním ztvárnění vlije do srdcí posluchačů naostro, ve světové premiéře.

K vrcholům festivalových událostí tradičně patří premiérové uvedení vybrané opery z vlastní produkce. Letos se organizátoři rozhodli pro komediální titul Platée z tvorby Jeana-Philippa Rameaua, a to ve francouzsko-české koprodukci. "K mnohaleté a osvědčené spolupráci Hudebního festivalu Znojmo a Czech Ensemble Baroque se přidali francouzští umělci - představitel hlavní role Jean-Francois Lombard, režisérka Constance Larrieu a asistent režie Didier Girauldon," uvedl prezident festivalu Jiří Ludvík.

Premiéra Platée je na programu 24., 26. a 27. července v jízdárně Louckého kláštera, kde se tento titul operního baroka dočká své premiéry, reprízy a derniéry.

Další uvedení organizátoři zatím neplánují. "Je to finančně velmi náročné, a navíc režisérka i představitelé dvou hlavních rolí jsou Francouzi, takže by to bylo komplikované. Ale i když není domluveno nic konkrétního, do budoucna se dalšímu uvedení nebráníme," doplnila Jana Příkazská.

K novinkám letošního ročníku patří výstava ve znojemské kapli svatého Václava, která mapuje desetiletou spolupráci Hudebního festivalu Znojmo a Festivalu Retz, dále je to například hudba na objednávku: zájemci si mohou do zaměstnání či domova pozvat muzikanty, kteří jim zpestří zdánlivě běžný pracovní den. "V pátek 11. července budou po Znojmě a okolí jezdit Cimbálová muzika Denár a smyčcové kvarteto konzervatoře Brno a zájemcům zahrají na smluveném místě. Volné termíny ještě jsou, rezervace je možná přes facebook www.facebook.com/hudbaznojmo," upřesnila Příkazská.

Vstupenky na všechny festivalové akce jsou zatím v prodeji, více informací o programu na www.hudbaznojmo.cz.

Markéta Stulírová, Denik.cz, 10. 7. 2014
FOTO: Lubomír Stehlík







Vladimír Franz dnes uvede symfonickou báseň o Moravě

9. července 2014 v 8:51 | MfD
Speciálně pro právě dnes začínající Hudební festival Znojmo napsal skladatel, ale také výtvarník a kandidát na prezidentské křeslo Vladimír Franz symfonickou báseň Morava. Včera ji ještě pilovala brněnská filharmonie v Besedním domě. Dnes má báseň Morava premiéru v jízdárně Louckého kláštera ve Znojmě. Bude vrcholem Říčního koncertu, který zahájí houslista Pavel Šporcl v doprovodu filharmonie, zazní i Vltava od Bedřicha Smetany a Dunaj od Leoše Janáčka.
"Báseň Morava je dílo velmi živé, tak jako je živelná celá Morava, je hodně o notách. Základem je symfonický orchestr, ale Franz přidal i elektrickou kytaru. A co je ještě zajímavější, bicí nástroje jsou znázorněny velkými umělohmotnými barely," popisuje prezident festivalu Jiří Ludvík.
Mladá fronta Dnes, 9. 7. 2014

FOTO: Vernisáž výstavy VF v Galerii ve věži v Plané u Mariánských Lázní

4. července 2014 v 19:10 | web Galerie ve věži









Fotografie z vernisáže, 7. 6. 2014
Web Galerie ve věži, Planá u Mariánských Lázní

Myslím, že výsledek stojí za to, říká Vladimír Franz o Válce s mloky

4. července 2014 v 18:06 | Tomáš Dvořák / Deník.cz
Ve Státní opeře v Praze se ve středu večer uskutečnilo poslední letošní představení opery Válka s mloky, pod kterou je podepsán výrazný hudební skladatel, malíř a bývalý prezidentský kandidát Vladimír Franz.

Ten v minulosti opakovaně spolupracoval jak s královéhradeckým Klicperovým divadlem, tak i Východočeským divadlem v Pardubicích.

Ve vaší opeře Válka s mloky je znát výrazná východočeská stopa. Jejím režisérem je umělecký šéf královéhradeckého Klicperova divadla David Drábek, autorem hudebního nastudování a dirigentem Marko Ivanović, který dlouhodobě spolupracuje s Komorní filharmonií Pardubice. Jak se vám s těmito dvěma výraznými osobnostmi spolupracovalo?

Spolupráce s nimi byla dobrá. Jak s Marko Ivanovićem, tak i s Davidem Drábkem, pro kterého byla Válka s mloky první operní režií. Šlo přece jen o trochu jinou zkušenost, než jakou obvykle mívá například ve svém domovském Klicperově divadle. Tam, když se něco řekne, tak to jde trochu jinou cestou, než když je to takový obrovský kolos, jako je Státní opera. Proto chvilku trvalo, než si to všechno sedlo, ale myslím, že když se dohromady sečetly všechny ty energie, třeba jako se to povedlo ve středu večer, je vidět, že výsledek stojí za to. Alespoň já jsem z něj měl radost, přestože jsem třeba na začátku měl jisté výhrady. Teď bych musel některé vzít zpátky. Ale tehdy jsem na nějaké větší debaty neměl tolik času, kolik bych chtěl, protože jsem zrovna byl v prezidentské kampani.

Jak hodnotíte výkony hostů - zpěváka Petra Kotvalda a herce Martina Zbrožka?

Martina Zbrožka znám už z předchozí spolupráce na baletu Zlatovláska, ke kterému jsem skládal hudbu a kde Martin hraje a zpívá postavu Kejklíře. Neskutečně si ho vážím i pro jeho specifický humor. Myslím, že jak on v roli Konferenciéra, tak Petr Kotvald se popasoval se svou dvojrolí Poseidóna a zpěváka populární hudby Billyho Binga skvostně. Je vidět, že když tyto umělce postavíme do úplně jiného kontextu, než na jaký jsme u nich běžně zvyklí, tak zjistíme, že ti lidé nejsou slavní pro nic za nic.

Tomáš Dvořák, Deník.cz, 28. 6. 2014