close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Hudební báseň Morava

11. července 2014 v 17:34 | Vladimír Franz
Morava vznikla na popud Znojemského hudebního festivalu. Vlastně se jedná o druhý pokus. Původně mělo jít o symfonii (existuje torzo první věty) leč práce z profánně organizačních důvodů uvízla… Po několika letech jsem se rozhodl pro sevřenější tvar symfonické básně.

Téma řeky existuje v hudbě déle než sto padesát let: Rýn ve Wagnerově Ringu, Smetanova Vltava, Janáčkův Dunaj, i osudové volání řeky Volhy v Kátě Kabanové, Smetanou inspirovaná 8. Symfonie - Rhónská Daria Milhauda a konečně svita Dolu Váhom Alexandra Moyzese.

Hudební báseň Morava není geografickým či místopisným popisem průběhu řeky. Jde o její portrét. Podobně jako u výskytu elektronu v kvantové mechanice, v každé částečce řeky Moravy je obsažen nejen její celek jako takový, ale i jeho interakce v prostoru i čase. Skladbu jsem koncipoval jakožto hold řece, která je páteří stejnojmenné země - zdrojem její životní plnosti i energie, nejenom pro vrchovatost přírody, ale i pro člověka, který - navzdory překážkám v prostoru i čase - osídlil její břehy a zvelebil svou zem.

Skladba je jednovětá, lze v ní však rozpoznat čtyři rozdílné části. Část první - mohli bychom ji pracovně nazvat Prameny a kořeny (z živlů by odpovídala Zemi) - je na místě jakéhosi prologu či introdukce, v níž se, na principu řady 12 tónů sbírají a formují útržky tří motivů, na nichž je celá skladba vystavěna. Motivu vertikály, motivu horizontály a motivu pohybu. Vlastní expozicí skladby je část druhá - Řeka a lidé (z živlů Voda) - část dramaticky kontrastní, otevřená motivem vertikály jakožto hlavním a motivem horizontály jakožto vedlejším motivem (v závěru celé skladby si motivy prohodí roli). Objevuje se i téma pohybu ve variaci minimalistického nárůstu i dále odvozené téma pochodového rytmu (člověk) vedoucí na základu fugata bicích nástrojů k volně aleatorní gradaci orchestru a následné první kulminaci skladby. Poté co se tato gradace prudce zřítí, nastupuje část třetí - Příroda (Vzduch). Jedná se o volný recitativ sólových houslí. Z pulzující prodlevy se ozývá volání signálů - určujícím intervalem této části je velká septima. Sólo houslí přebírá cimbál, proud skladby zcela utkví a od tohoto bodu začíná gradace. Vášeň a následné pizzicato pohybového motivu připravují nástup závěrečného oddílu skladby pracovně nazvaného Síla země - odpovídajícího elementu Ohně. Zde se potkávají všechny tématické segmenty, bitonalita Fis - Gis se přepodstatňuje na H - Cis, dochází ke kulminaci skladby, zní téma horizontály, k němuž se připojuje téma vertikály a před úplným vyvrcholením je proud hudby přeseknut krátkou dramatickou pauzou, po níž nastupuje prudká coda - celá skladba mířící k vítěznému cis dur je srázně uzavřena hlavou vertikálního motivu a nečekaným závěrečným akordem C - G - E - A -D. Symfonická báseň Morava je psána pro velký orchestr a počítá, kromě běžného obsazení s početnou skupinou bicích (barely), cimbálem a také s elektrickou kytarou jakožto sónickým prvkem. Skladba pracuje s řadou, aleatorikou, objevuje se zde bi i poly - tonalita, převažuje však modální způsob uvažování. Určujícími intervaly jsou kvarta a sekunda. Způsob své tematická práce nazývám permanentní konfrontační evolucí.

Symfonickou básní Morava se snažím dotknout svých rodových kořenů a zároveň pro mne znamená práci s pozitivní energií, jíž hudba bezesporu je. Domnívám se totiž, že pozitivní energie, ať už v jakékoliv formě je v dnešní, stále odlidšťovanější době více než zapotřebí.

Vladimír Franz, Web a FB profil Hudebního festivalu Znojmo, červen/červenec 2014



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama