Červen 2015

Vladimír Franz: Válka s Mloky

6. června 2015 v 7:14 | Opera očima mladého diváka...
Boj s mloky nebo lidmi?

Světová premiéra opery od Vladimíra Franze proběhla 10.1.2013 ve Státní opeře. Zatím se odehrálo pouze 8 představení a to 25.6.2014. Podle vedení Národního divadla to byla derniéra, na papíře s obsazením se nic takového nepsalo a tak doufám, že se dočkáme dalšího uvedení. Bohužel se tato opera nechystá ani na sezonu 2015/2016 (následující).

No ale ted tedy k samotné opeře... Opera je na námět stejnojmené knihy od Karla Čapka (doporučuji k přečtení). Zkrátka první polovina opery je pouze o tom, jak si lidé užívají "věčného" blahobytu, za který vděčí mlokům. Do dějě zasahuje fiktivní muzikál Poseidón, reklamy na léky proti smrti, super prací prášek nebo náhradní části očí. Tohle celé úžasně vystihuje dnešní dobu, následuje i stupidní zábava na náměstí, kde vystoupil Billy Bingo ( Petr Kotvald) a skupina Salamandři. Následuje zemětřesení a vlna tsunami, kterou vyvolali mloci (celý obsah v odkazu pod článkem). Druhá část je už na úrovni klasické opery. Jeden z dalších efektů, jsou mloci chodící uličkou v hledišti. Hudba Vladimíra Franze je opravdu strhující, myslím že by opera Národního divadla měla ještě zvážit znovuuvedení této inscenace, myslím že je to výborná opera jak pro mladé publikum, které na opeře ještě nikdy nebylo, tak i pro zkušené návštěvníky opery. Ale co, i Carmen od Bizeta neměla po premiéře úspěch, a kde je ted? Doufám, že Válka s mloky bude Rusalkou další generace. Jestli se dočkáme znovuuvedení, určitě si na ni zajděte!
K opeře se možná ještě vrátím, a rozeberu do podrobna!

Hodnocení: 89%

Opera očima mladého diváka..., anonym, 5. 6. 2015

VIDEO: Franz: Zeman léčí společnost, je hromosvodem a urychlovačem

5. června 2015 v 4:47 | Martin Veselovský/DVTV
S podporou prezidenta Zemana v prezidentské volbě jsem zpětně spokojen, říká skladatel Vladimír Franz. O své kandidatuře v prezidentské volbě napsal oratorium, politici podle něj hrají v reality show.

Martin Veselovský, DVTV, Aktualne.cz, 2. 6. 2015

VIDEO: Varovná groteska: Vladimír Franz zhudebnil Prezidentskou volbu

5. června 2015 v 4:45 | ČT24
Při oslavách 35. výročí sboru Ars Brunensis Chorus zaznělo v neděli v Brně oratorium Prezidentská volba. Autorem je Vladimír Franz, účastník první přímé volby české hlavy státu. V oratoriu vystupují i postavy inspirované finalisty volby Karlem Schwarzenbergem a Milošem Zemanem, stejně jako politologové nebo novináři. "Je to tragikomická groteska ve formě komorního, já říkám kapesního, oratoria," říká o své skladbě autor, který byl hostem víkendového Studia ČT24

Zatímco jiní politici mohou účast ve volbách reflektovat v knižních memoárech nebo publicistických textech, Franz jako skladatel zvolil hudbu. Kdyby prý skladbu psal hned po volbách, měla by formu brutálního expresivního dramatu, díky časovému odstupu se nálada změnila směrem ke grotesce, ovšem s vážnými podtóny.

Nejde prý však o pouhou grotesku, dvacetiminutové dílo v závěru zvážní a opakovaně se vrací otázka Kde domov můj? V oratoriu se objevují kandidáti na prezidenta, novináři či politologové, stejně jako některé situace spjaté s kláním o hlasy voličů, jež Franzovi připomíná divadlo nebo reality show. Nechybí duel účastníků druhého kola volby. Libreto je společným dílem Franze a Rostislava Křivánka.

  • "Celé je to velmi veselé a velmi laskavé, ačkoliv všichni dostali za uši. Ale na konci je trošku varování," říká Vladimír Franz.

Skladatele, malíře a profesora v první přímé volbě prezidenta v roce 2013 podpořilo 6,84 procenta hlasujících. Získal více hlasů než straničtí kandidáti Zuzana Roithová (KDU-ČSL), Přemysl Sobotka (ODS) a Jana Bobošíková (Suverenita).

Oratorium vzniklo už loni pro festival Bohemia Cantat, oficiální premiéru mělo po finálních úpravách až v neděli, kdy završilo 2,5 hodiny dlouhý koncert, který posluchače zavedl postupně na tři různá místa. V kostele svatého Augustina na Kraví hoře zazněla duchovní hudba 20. století. Poté se posluchači přesunuli do foyer nedaleké hvězdárny s výhledem na Brno a nakonec do sálu planetária, kde pod umělou hvězdnou oblohou vyslechli Zaklínání železa od Vejla Tormise a Franzovu Prezidentskou volbu.

Ars Brunensis Chorus je smíšený pěvecký sbor, který se věnuje hudbě od baroka po současnost. Prvním sbormistrem tělesa byl Jan Rozehnal, dále sbor vedli Tomáš Hanus, Stanislav Kummer a Roman Válek. Od roku 2000 je uměleckým vedoucím Dan Kalousek. Vladimír Franz se sborem spolupracuje již 18 let.

ČT24, 1. 6. 2015

Ars Brunensis. Smíření v kostele, Prezidentská volba v planetáriu

5. června 2015 v 4:44 | Boris Klepal/MěstoHudby.cz
Smíšený sbor Ars Brunensis Chorus oslavil v neděli 35 let profilovým koncertem spojeným s miniaturní poutí z kostela svatého Augustina do Hvězdárny a planetária Brno. Duchovní část programu se překlopila ke světské s poněkud bizarním zakončením. Tím bylo provedení kapesního oratoria Vladimíra Franze Prezidentská volba.

Ars Brunensis patří k tomu lepšímu, co naše sborová scéna má. Je to sbor schopný zcela nekompromisních výkonů, v jeho čele dříve stáli Jan Rozehnal, Tomáš Hanus či Stanislav Kummer a také se současným vedoucím Danem Kalouskem (od roku 2000) si těleso dál drží vysokou interpretační úroveň. Při vedení jubilejního koncertu se Dan Kalousek rovnoměrně střídal s Michalem Jančíkem, který ke sboru přišel před dvěma lety.

(...)

Program uzavřelo oratorium Prezidentská volba, kterým hudebně zúročil svou účast v této frašce skladatel Vladimír Franz. Slovo fraška nepoužívám náhodou, z celkového vyznění kompozice je možno usoudit, že autor ve vnějších projevech přímé volby nic jiného nevidí. Máme před sebou koláž z nejrůznějších hudebních postupů, která ilustruje roztříštěné vnímání politické reality show širokou veřejností. Ta si stejně nikdy nedá jedna a jedna dohromady, hlubší souvislosti ji nezajímají, ale to jí nijak nebrání, aby se ke všemu okamžitě a hlučně nevyjádřila. Dala by se v tom najít tenká dramaturgická linka směřující k pojetí operního sboru v posledních třech operách Bedřicha Smetany. Spor "kalinovců" a "malinovců" z úvodu Tajemství je zde ale zredukován na překřikování "žumtarjá" a "hujajá". Vladimír Franz a jeho spolulibretista Rostislav Křivánek se do žádného psychologizování nepouštějí, zobrazují povrch povrchem a místy kloužou až ke komunální satiře, kterou bych si rád odpustil. V jedné chvíli došlo dokonce na pokus o imitaci Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana - ta by měla z provedení zmizet zcela bez debat (podle vyjádření skladatele v partituře ani není). Dlužno říci, že oba finalisté první přímé volby prezidenta vyšli z Franzova ztvárnění stejně komicky.

Koncert byl součástí akce Rok smíření. Vyhlásila ji Rada města Brna jako podnět a příležitost k vyrovnání se všemi událostmi druhé světové války a uctít by tedy měla také oběti na německé straně - to se týká především takzvaných divokých odsunů a sudetoněmecké otázky. Ta vzbuzuje stále živé i rozporuplné emoce a musím zde připomenout, že důraz na český odpor k "sudeťákům" výrazně pomohl Miloši Zemanovi vyhrát reálnou prezidentskou volbu a Vladimír Franz jej v druhém kole podpořil. Oratorium Prezidentská volba tak vnesla do programu bizarní prvek, který se k Roku smíření mírně řečeno nehodí. Chápu mnohé vazby i naděje, které kulturní veřejnost k současné brněnské radnici vážou, i snahu radnice protlačit svou akci všude, kde je to možné. Trochu soudnosti by ale v tomto případě z obou stran neuškodilo. Koncert samotný to ničím nepokazilo, věc skladatele to není už v žádném případě, ale dramaturgie ideově zaspala z obou stran.

Ars Brunensis oslavil své narozeniny pestrým průřezem ze svého repertoáru, interpretačně výborně a v kruhu svých blízkých. Tak to má nakonec být a doufejme, že se příští jubileum vydaří přinejmenším stejně.

Boris Klepal, MěstoHudby.cz, 2. 6. 2015


Komentář Vladimíra Franze tamtéž:

Ano, zajímavé. Jen pár zpřesňujících poznámek:

a) Fraška, lépe řečeno groteska, zde není cílem, ale prostředkem, kde veškeré "veselé konání" je pouhou kamufláží druhého plánu - který se náhle otevírá - marnosti a odcizení;

b) nejedná se o koláž popisující, nýbrž těmi nejjednoduššími prostředky charakterizující jednotlivé aktéry, tedy jde o jasně čitelné samoznaky. Je samozřejmé, že např. výstava satirických kreseb používá jiných prostředků a gesce, nežli výstava např. Rembrandtových vrstevnatých dušezpytných olejů. Jde tedy o princip ad maximum zjednodušeného vyprávění znaky, jak je známe např. ze Stravinského potopy.

c) skladba není náhodnou koláží. Otevírá ji leitmotiv "zemský ráj to na pohled", který se vrací v podobě varhan a sboru beze slov a nakonec pouze sboru se slovy. "Hujajá" a "žumtarjá" jsou na počátku v podobě tritonálního pochodu, posléze se stávají válečným pokřikem protivných názorů, aby se nakonec ozývaly jako náhodné existenciální volání z prázdné pustiny. Chorál "musí být bohatýr" se vrací jako jakýsi refrén v přímém či ironickém významu. Je samozřejmé, že pro charakteristiku jednotlivých epizod jsou použity charakteristické prostředky. Ostatně i lidské tělo je utvořeno z rozdílných materiálů - např. mozek z jednoho a koleno z jiného... A nikoho nenapadne tvrdit, že je to slepenec! Potud tématicko-dramaturgická výstavba. Co se "komunální satiry" týče - jedná se o konkrétní osoby v konkrétním čase, odezní-li jejich aktuálnost, místo je zástupné. Je pravdou, že v originále je jejich part vynotován jakožto obecnější stylizace, že nemělo jít o imitátorský výstup, ale zkuste někomu překopávat pojetí bezprostředně před koncertem!

d) Co se stylu týče, skladba je určena i k didaktickým účelům - její technická dostupnost je dána i možnostmi zpěváků-nezpěváků sympózia Bohemia Cantat - aby si pokud možno zábavnou formou vyzkoušeli témbry, rytmiku, kánon, chorál atd... Tedy podobné zadání jako u staršího bratříčka, skladby Mládenci v peci ohnivé. Dokázal bych si např. představit, že "novináři" budou mít formu překotného operního duetu, leč to by bylo za hranicí možností původních interpretů. Co se stylu týče, jedná se o typický autorův způsob (poznatelný ze tří taktů - v gesci harmonické, melodické (zalamování melodické linie v kulminaci) rytmické i temporytmické - na principu evolučně konfrontační provázanosti... Tentokrát v rovině zcela nesubjektivní! Asi by už bylo dobré si na tohleto zvyknout; autor během své čtyřicetileté hudební cesty podal sdostatek důkazů jasného a velmi vyhraněného uvažování... A jestliže jste si zvykli na Ivese, Mahlera ("Á, pan kapelník zase někde něco slyšel...") či Schnittkkeho, zvykejte si zvolna na Franze.

Zdravím pěkně,

Vl. Franz

Společnost Zemana potřebovala, je urychlovač a hromosvod, myslí si jeho bývalý soupeř

5. června 2015 v 4:42 | Martina Učňová/EuroZprávy.cz
Kandidoval na prezidenta, když nepostoupil, ve druhém kole veřejně podpořil Miloše Zemana. Plní svou roli, skrze něj si lidé perou špinavé prádlo, které v sobě nastřádali za desítky let, domnívá se Vladimír Franz.
K vyslovení podpory Zemanovi ho prý nikdo nevyzval, přesto dal jasně najevo, že právě on je jeho favorit pro druhé kolo prezidentské volby. "Je to zvláštní a vyhraněná osobnost. Nestojí za ním žádné médium, není krytý a patrně mu to dělá dobře," popisoval pro DV TV umělec a prezidentský kandidát s tím, že je se Zemanem jako prezidentem spokojený.

České společnost podle něj takového prezidenta potřebovala. "Je solitér a jde do všeho čelem. Má rád konflikty a rád je eskaluje, má z toho adrenalin. Je stejný typ jako třeba Klaus nebo Knižák," myslí si Franz.

Zeman podle něj společnosti slouží jako hromosvod a urychlovač. "Urychluje dialog. Urychluje to, co v sobě lidé dusí a potřebují si to vyříkat. Myslím, že to nebude trvat dlouho, ale společnost to nezabije," uvedl umělec s tím, že pokud ano, neměla by naše republika být samostatná.

V rozhovoru si také rýpnul do moderátora Václava Moravce. "Byli mi nepříjemné takové ty debaty, jako hrajeme si na školu. Jak dělá kravička, jak dělá kozička. To moc příjemné nebylo. Tak vypadají veškeré debaty Václava Moravce," rýpnul si FranZ s tím, že se v kampani moderátor ptal na věci pro ministra financí a jiných lidí, ale ne prezidenta. Stejné to prý třeba bylo i v případě debat při volbě europoslanců.

Martina Učňová, EuroZprávy.cz, 2. 6. 2015