moderátor: Vladimír Franz se do povědomí širší veřejnosti zapsal poslední dobou mimo jiné kandidaturou v přímé prezidentské volbě. Teď se ovšem v Praze představuje opět jako výtvarník. V malé síni Mánesa vystavuje tři desítky barevných akvarelů v expozici nazvané Pravý břeh.
redaktorka: Vladimír Franz v galerii na Pravém břehu Vltavy. Architektura města ho jako umělce tolik neinspiruje. Ve svých akvarelech se obrací k přírodě.
Vladimír Franz: Samozřejmě ta příroda je ta jistota, člověk je součástí přírody, byť na to v dnešní době hodně zapomíná.
redaktorka: Akvarely s motivy květin a rostlin maluje přímo uprostřed šumavské přírody, kde má letní ateliér nebo v ostrovních horách na Kanárech, kde zase tvoří, když české louky pokryje sníh.
Vladimír Franz: Některé akvarely ještě vznikaly rukama přímo na zemi, že se člověk prodotýkal tou zemí a taky jsem jednou maloval třeba v Českém středohoří, bylo minus 15 a když malujete akvarelama a máte mokré ruce a je minus 15 stupňů, není to nic příjemného.
redaktorka: Ani prezidentská kampaň v umělci nezůstala bez odezvy.
Vladimír Franz: Když ta kampaň vlastně skončila, tak jsem si o to začal vážit víc úplně prostých věcí a všímat si jich a být vůči nim jemný, laskavý, zkrátka myslím, že jsem dozrál.
redaktorka: Takže to byla pro vás vlastně dobrá zkušenost?
Vladimír Franz: Jakýkoli protiúkol, který vás nezabije, vás jenom posílí.
redaktorka: Zkušenost z předsálí politiky na plátno nepřenesl. O prezidentské volbě ale složil oratorium. Když skládá hudbu, nemaluje.
Vladimír Franz: Když dělám jedno, vypínám naprosto druhé a pak se to znovu třeba učím.
redaktorka: Teď by rád složil symfonii inspirovanou různými rituály pohřbívání. Pavla Sedliská, Česká televize.
Události v kultuře, ČT 1, 25. 9. 2015