(...)
Režisér J. A. Pitínský ovšem dokázal z této hry udělat atraktivní příběh archetypálních rozměrů, připomínající pohádku o Popelce, v níž hrdinka musí překonat nejrůznější překážky, aby získala svého vytouženého. Inscenace k tomu využívá bujné a barevné vizuality (kostýmy Jana Preková) i pozoruhodně rozmanité sugestivní hudby (Vladimír Franz), ale - jak jsme u něj zvyklí - také řadu metafor a nejrůznějších významových hádanek, z nichž se ne všechny podaří rozluštit.
(...)
Dobrý konec všechno spraví, Jana Soprová, Scéna.cz, 2. 7. 2018